nikto?

Asi nikdo, ale i tak by mě zajímalo, jakou máš představu o výkonu a jestli to chceš napojit na celý dům, záloha s akumulátory apod.

Kdysi pred par lety jsme to chteli dovazet do Ceska, tak jsme se tim trochu zabyvali. Ne ze bychom to chteli vyrabet, to ne. Co vim, tak problem je v nakladech. Ty jsou dost vysoky a zaplati se zhruba za dobu zivotnosti zarizeni. Takze ve finale 0 od 0 pojde. Dalsi vec, musi tam byt stridac a pokud by jsi se chtel pripojit do verejny site a dodavat tam, tak jeste synchronizacni zarizen (na to jsme nasli kdesi na Netu tenkrat schema). Ale to co se za to dostane je pry zalostne malo. Takze z toho nakonec seslo.

Střídač není problém, leda ceny. Tuším Elgar nebo Xantrex dělají speciály vedené sítí, nebo pro autonomní síť včetně zálohového zařízení atd. Jenže ty náklady jsou (i přes jistý pokrok v článcích) asi značně nenávratné.

Praveze sa toho v cenach FV clankov dost zmenilo, rok spravil svoje, prijali sme zakon o pevnej vykupnej cene za kWh a tiez mame garanciu myslim na 15 rokov, vy ste to mali tusim uz pred rokom. Tak prislo par vhodnych okolnosti a zda sa ze sa do toho pustime, jednalo by sa o 1MW fotovoltaicku elektraren, momentalne je projekt v tom ze zhaname projektanta na nieco taketo:) Treba posudit navratnost, klimaticke podmienky na slovensku, pripojenie do verejnej siete, elektraren by mala sluzit vyslovene na predaj "cistej" elektriny.

To Hopkins, asi jsi nepostrehl, ze dnes musi majitel distribucni site na sve naklady vybudovat pripojku a stat naridil distributorum elektriny vykupovat elektrinu z FVE za cca 12kc/kWh(proc by taky ne ,nakonec to zaplati odberatel). Kolem Plzne stavi FVE Nemci(asi se jim to tady vyplati vic nez v Nemecku). Velky Malahov (hotova), Holysov, Domazlice.Bohuzel na fotomape na seznamu ani na google jeste neni.

64us zpožďovací linka

Ultrazvuková.
V některých přístrojích bývá i s delším zpožděním (viděl jsem i 192us, ale zřejmě existují i se zpožděním více řádků) pro kompenzaci drop-outů v pásku, kdy se místo chybějícího signálu vklíčuje signál z předcházejících řádků.

A je to v normální praxi vůbec k něčemu dobrý?

Dnes už asi ne.

Je to dobrý do těch VHS přehrávačů.

Dnes už i do videa do chrominančního kanálu dávají elektronickou zpožďovací linku. Je výrobně levnější.
Zpoždění 64us slouží k zprůměrování barvy ze dvou následujících řádků a tím kompenzaci přenosových chyb (PAL), resp. k zapamatování barvy z předchozího řádku, aby byla k dispozici, až se bude vysílat druhá barevná informace (SECAM) - zde se totiž vysílají signály podobné Pr a Pb střídavě ob řádek, nikoli současně.

No jak: zapneš klíček a obvod dostane napájení. Přes dvě sériově zapojené diody a odpor v desítkách ohmů se rychle nabije kondík na plné napětí baterie zmenšené o asi 1,3V, což je úbytek napětí na těch diodách - to napětí budeš sledovat komparátorem.
Druhý vstup komparátoru bude mít (bez kondíku) napětí palubní sítě mínus 0,65V, k němu povede od plusu jen jedna dioda a proti kostře odpor (4k7 až 10k, na tom tolik nezáleží), tento vstup bude tedy kladnější. Ten komparátor můžeš udělat ze dvou pnp tranzistorů. Když zastartuješ, napětí v palubní síti poklesne, ale kondík se přes tu diodu zpátky nevybije hned. Zůstane na něm původní napětí, stačí pár desítek ms. Komparátor tuto změnu napětí na vstupech vyhodnotí a nastartuje časovač, který odměří těch 15". Po jejich uplynutí spustí obvod pro rozsvícení světel. Stačí impulsem z časovače spustit tyristor, přes který se ukostří cívka relé napájená také jen při zapnutém klíčku. Proč tyristor? Protože bude držet sepnutý, dokud cívkou teče proud, bez ohledu na stav výstupu časovače. Zavře, až ten proud přerušíš vypnutím klíčku, a znovu otevře až po celém výše popsaném cyklu.

Je celá řada zapojení.Já bych to řešil tak,že napětí pro spouštění časovače bych bral od kontrolky mazání,nebo dobíjení.

Kontrolka dobijana je veľmi vhodná, avšak pre náročnejšie zapojenie, som ešte uvažoval brať z regleru alternátora, alebo priamo z alternátora, Inak vďaka ti za podrobný popis, ale s ohľadom na moje elektrotechnické znalosti by mi to zapojenie nefungovalo, skôr by som bral impulz z tej kontrolky dobíjania.Máte s tým niekto skúsenosť prosím vás??

Co takhle hledat, net je plnej zapojení automatů světel. Sám jsem jich několik postavil a nainstaloval, prostuduj si toto:
http://paja-trb.unas.cz/elektronika/konstrukce/aut_svetla.html

Paja, ty si KING proste :) Myslím že vďaka tebe budem mať túto maturitnú prácu za sebou úspešne :) chceš potom výsledok tej práce? Totiž okrem spínania svetiel bude µprocesor ATMEL 2051 riadiť aj "automatický imobilizér". AK máš zaujem tak mi napíš, najlepšie na mail nrmajonr@azet.sk

To je tak těžký to na ty samolepící štítky napsat? Dyť to musí být i rychlejsí než něco tisknout.

No není to problém, těch kontrolních napětí se měří v každé skříni asi 300, skříní je asi 50, má to být čitelně... nechceš grátis brigádu ?

To se ještě v dnešní době stavěj osciloskopy

jeste jednodussiho??? Ale to pak snad uz ani nebude osciloskop!

>jenda23: prave ze moc ne, protoze lidi to uz davno zapomenuli. Ale prolistuj si Amatersky Radio pred 30 lety a uvidis

No to já vim, že dřív se stavělo. Právě proto jem psal dnes. Dřív se savělo protože to nebylo nebo to blo cenvově nedostupný. Vono postavit takovej osciloskop, nebo obecně jakejkoli měřící přístroj kterej má měřit a ne jen něco ukazovat tak není tak jednoduchý. Navíc dnes koupíš dvoukanálovej oscilsokop do 100MHz za 5000 což zase není tak moc. A doma prostě nevyrobíš osciloskop kterej se tomu vyrovná. Takže takhle sem to myslel

Před 30ti lety sem ještě ani nežil a takový amara už asi nikde neseženu
Vyrobit sem si ho chtěl ptrotože sem si to chtěl zkusit a navíc by se mi dost hodil. A právě protože mám tu obrazovku tak sem toho chtěl využít.

Jestli chceš tyhle amára mám. Takže ti můžu poslat nějaký konstrukce. Jen si to musíš trošku upravit aby to odpovídalo obrazovce.

jo jasně, pošli to na DIDAN(zzaavviinnááčč)SEZNAM(tečka)CZ

tady máš všechna Amara (viz url odkaz)

Nazdar kamaráde dlouho sme se nviděli .KFko má rozložení vývodů takový když se koukneš zespod na trazistor tak tam kde je na pouzdře pacička tak tak je emitor, báze je ve prostřed, a nadruhym kraji je kolektor. Jako analog toho KTčka můžeš dát třeba BT152 nebo TYN616

Nooooooooo nazdáááár ... čo už nebol si na ICQ ... ale dík ... spachtoš

Vy dva už to chlastejte :)

a čo také

Každá hmota má jiný průběh vlastností hlavně při změně frekvence a teploty. Namátkou druhý odkaz v google pro X7R
http://www.niccomp.com/Catalog/nmc2.pdf

takhle nějak vypadal elweb před deseti lety... třeba to zvládneš rychlejc

Hama je brak, zahoď to a postav si vlastní, bude určitě lepší než Hama.

Vevnitř bude nejspíš CMOS 4521 (nebo prostě jakýkoli jiný časovač) a nejspíš 4xOZ LM324 apod.
Pokud přestaly nabíjet krajní pozice, tak odešli asi trandy.
Jinak jak píše kvitko, vestavěj vlastní, taky jsem to tak udělal.

Nemate někdo osvědčené zap? Dík

bych mel, ale jsou ruzne akumulatory a ruzne nabijecky. Takze co chces vlastne nabijet, jaky akumulator (druh, kapacita a tak...). By to chtelo nejake zakladni info, neco jako zadani...

Potřebuji nabíjet NICD 4500mA, NIMH 2100 mAh, NIMH 2500 mAh

jsem ti to poslal na majl ...

Děkuji přišlo ale má to vadu- neumím angl. a už se mi asi nevyplatí se učit-to by se ale dalo zvládnout jen SMD je problém už na to nevidím tak, abych jsem se do toho pouštěl. Vypadá ale zajímavě. Děkuji

Chceš tedy tu novou nabíječku (elektroniku) vestavět do té staré? A co jsi vlastně zjistil, proč to nenabíjí?

Něco bych tam chtěl nacpat. Proč nenabíjí zatím nevím nějak není teď čas.

to neni anglicky ale nemecky. Celkem podstatny rozdil. No ale jedna zasadni vec, jak chces delat elektroniku, kdyz neumis anglicky ani nemecky? Nebylo by lepsi popremyslet o nejake jine cinnosti pro zbytek zvota, kde by jsi vystacil se svoji cestinou? Co treba pastevectvi? Pri paseni kravicek nebo ovecek v podhorskych lukach netreba umet anglicky ani nemecky. A je to bohuliba cinnost....

Mimochodem jj - nikdo neni stary na uceni jazyku. Nikdy neni pozde. Vloni na podzim jsem privezl jednomu klientovi do Prahy Tektronixe 2465. A kdyz si ho prebiral, tak se divil, ze pry to nema cesky navod. A hned na mne se zakonem, ze pry podle zakona to musi mit cesky navod. To jsem se zasmal, rikam mu: "vasnosti, cesky zakony v anglii neplati". Tak on, jestli bychom mu to neprelozili do cestiny. Tak jsem mu rekl, ze kdyz si zaplati 2-mesicni kurs angliny na Malte, ze ho to vyjde levnejc. A on, ze je moc starej na to. Povidam, kolik mu je. A on ze 40. To me pobavilo. Za 20 let od prevratu se nenaucil anglicky. Kdyz jsem mu rekl, ze mi je skoro o 20 let vic nez jemu a 6.rokem studuju japonstinu, coz je muj 4. jazyk, tak nechapave zakroutil hlavou a sel pryc. Cesi totiz si mysli, ze vydrzi cely zivot s tim, co se naucili ve 20. To je bohuzel chyba...

hopkins - čeština JE kulturní a vědecký jazyk, stačí se podívat na vědecké práce psané v ČEŠTINĚ z matematiky, chemie, fyziky či lékařství z dob první republiky i komunismu.

Současné situace je jen důsledkem snahy získat co nejvíce anglických článků(často bez hlavy a paty) podporová jistými nadnárodnostními kruhy.

Ano člověk se má učit celý život... Ale klidně si může vystačit s jedním jazykem, protože ten druhý(matematický) umí již od střední školy.

Tak nevím jetli má cenu se dohadovat jestli se učit nebo ne. Pokud bych byl profesional v elektronice tak asi ano, jenže já jsem amatér a úplný samouk. Pokud ale po mě hodíte strojařské výkresy nějaké kotelny nebo výtopny případně chemického zař., tak se v něm vyznám i bez jazyků a nebude mi to dělat problém jako toto Vám.

Absolutní minimum bastlíře v elektronice je znalost angličtiny na úrovni čtení datasheetů, příklad zde
http://www.onsemi.com/pub_link/Collateral/MJ15003-D.PDF
A dokonce se některé tyto součástky vyrábí na území ČR a stejně je k nim dokumentace jenom anglicky

tak to zvládnu.

To Zdenek, nevim o co ti jde ale logickou uvahou dojdes k zaveru,ze cesky + pribuznou slovenstinou se domluvi max 20 mil lidi a vydavat nebo prekladat pro tuhle skupinu napr datasheety v cestine nikdo nebude protoze tu praci nikdo nezaplati. Pokud chces v technice aspon trochu drzet krok i pri tom blbem bastleni je anglictina nutna. Jen kdyz si projedes poradnu uvidis tady dotazy na proc nefunguji konstrukce s ruznymi IO, jak nabijet bezudrzbove olovene baterky, na co ruzne nahrady tranzistoru - pritom v datasheetu je popsano vse, ovsem anglicky. Ja se v mladi ucil bohuzel francouzsky a rusky a 20let opravoval ruske radary podle ruske dokumentace. Po 90-tem roce jsem zacal delat telefonni ustredny a elektronicke zabezpeceni a behem mesice pochopil ze podle ceskych prekladu je to pase(ceske preklady jsou casto nevyhovujici a nedostacujici u spotrebni elektroniky).V jazykovem kurzu jsem byl o 15 az 30let starsi nez bezni ucastnici a taky nejblbejsi , i kdyz jsem se tomu dost venoval tak se prece jen 15 az 20ti lety mozek uci znatelne lehceji.Dnes elektrikarske a technicke manualy celkem zvladam datasheety taky. Pouzivani anglickych vyrazu politiky nebo v mediich, tam kde existuji ceske vyrazy púovazuju za przneni cestiny a mnohdy je to jen odraz blbosti autora, ovsem v technice je dnes anglictina nezbytna, pokud bys cekal, az ti potrebny anglicky text nekdo prelozi, tak to by ses nacekal

Elfag - Na úrovni překládání katalogových listů(datasheetů) angličtinu ovládám, stejně jako jsem schopen pochopit anglický odborný text.

Myslel jsem to poněkud jinak. Někdo si tady myslí že pokud člověk ovládá pouze češtinu, může tak maximálně pást krávy. To mě přijde naprosto nesmyslné, V češtině existuje ohromné množství odborné litaratury v angličtině a cizí jazyk člověk potřebuje spíše u novinek.

A hlavně bych chtěl upozornit na to schémata a matematické výrazy se píšou skoro na celém světě stejně - pokud znám alespoň přibližně funkci zařízení může mě pomoci i dokumentace v bulharštině i když jí vůbec neovládám. To je ta výhoda technických oborů.

oprava: "V češtině existuje ohromné množství odborné litaratury o elektronice a angličtinu člověk potřebuje spíše u novinek."

to jsem fakt netusil. Myslel jsem ze Sentinel uz davno zaiknul...