Nízké frekvence se měří přes délku periody, případně celý počet period za nějaký časový úsek.
michal p., 12.5.2012 10:56:29
Aha, takže to není moc jednoduchý, žejo?
hopkins, 12.5.2012 12:03:46
k násobení frekvence se vžívají buďto mixery s harmonickými (ovšem 100. harmonická je celkem problém), nebo diodové násobičky, nebo aktivní násobiče s FET tranzistorama (obvykle násobí 2x nebo 3x). Metody se používají buďto PLL nebo Fourierova nebo parametrická metoda. Ale tohle vše výše uvedené se používá pro VF.
Když chceš měřít nízké frekvence, potřebuješ čítač (to je měřící přístroj), který bude načítat impulzy měřenýho signálu. Čím více desetinných míst chceš mít, tím více period musíš měřit. Až tak složitý to není, takovýhle čítač se dá snadno postavit doma.
michal p., 12.5.2012 12:24:00
Díky moc, a dalo by se sehnat schémátko?
bastlíno, 12.5.2012 15:13:37
Hopkins opět perlí.
Čítač se dá postavit doma. Běžné klasické čítače mají nejdelší dobu hradlování 10 s. Takže napočítají jen 100 impulzů při 10Hz. To je 1) malá přesnost a hlavně 2)nikomu se nechce čekat 10 vteřin a pak třeba zakroutit trimrem a znovu čekat na změnu.
Takže je jednodušší měřit periodu a s kalkulačkou si vypočítat kmitočet. Moderní čítače(s procesorem) umějí převrátit periodu na kmitočet rovnou. Nebo používají jiné způsoby ale je k tomu třeba dělat i jiné matematické operace než jen přičítání.
jezevec, 12.5.2012 15:25:51
"Hopkins napsal: Čím více desetinných míst chceš mít, tím více period musíš měřit."
Hopkinsi, že ty ses učil elektroniku u ťamanů?
Čím víc proužků, tím víc adidas!
zdenda, 14.5.2012 10:34:56
von teda neperlí, protože přímej čítač se opravdu dá postavit doma , RECIPROČNÍ ČÍTAČ , kdy měříš periodu už tak snadno doma nepostavíš. A jestli pomejšlíte na PIC/atmel udělátka, který přepočítávaj 1/T, tak ty dávaj blbý výsledky
k čemu je blbě změřená perioda přepočtená na kmitočet? K hovnu.
Proc by davaly blby vysledky, blbecku ?
míra22, 14.5.2012 11:20:07
vždyť je úplně jedno jestli měřím kmitočet, nebo periodu. Čítač je pořád stejný. Buď hradluju časovkou a do vstupu jde měřený kmitočet, nebo hradluju měřeným kmitočtem a měřím kmitočet z časovky, případně třeba z 10MHz pomocného oscilátoru. Je to otázka jednoho přepínače.A milisekundy, nebo mikrosekundy na hertzy snadno přepočítám i z hlavy.
Zdeněk, 14.5.2012 21:36:36
Násobič frekvence 100x byl v čítačích BM641 a BM642. Používal fázový závěs. Pokud by jsi nechtěl využívat měření periody (kde hodně záleží na nastavení spouštěcí úrovně) bylo by možné inspirovat se zde.
Násobení ale funguje pouze v omezeném kmitočtovém rozsahu.
bastlíno, 14.5.2012 21:58:10
míra22: "A milisekundy, nebo mikrosekundy na hertzy snadno přepočítám i z hlavy. "
Tak to jsi matematický génius. My ostatní se bez kalkulačky neobejdem.
Spočítej mi z hlavy do 15 vteřin jaký byl kmitočet, když jsem naměřil periodu třeba 86436,6 us.
Ty to umíš? Jak to děláš? Nebo kecáš.
bastlíno, 14.5.2012 22:03:59
Zdeněk: "Pokud by jsi nechtěl využívat měření periody (kde hodně záleží na nastavení spouštěcí úrovně)..."
Proč by mělo hodně záležet na nastavení spouštěcí úrovně? Záleží na ní stejně jako při měření kmitočtu.
míra22, 14.5.2012 22:23:50
bastlíno zase to zbytečně hrotíš ne ? pokud chci nastavit nejaký pomalý kmitočet, tak asi vím jakou má periodu a nemusím vůbec nic počítat a pokud potřebuju nejaký rovný kmitočet, tak to taky není problém. Pokud máš problém, tak si vem kalkulačku. Ale o počítání tohle vlákno vůbec nezačalo a jestli umím číst, tak šlo o to jak změřit nízký kmitočet.
bastlíno, 14.5.2012 22:38:16
Pokud myslíš, že v životě bastlíře existují jen kmitočty v násobcích deseti, pak máš samozřejmě pravdu. To bych možná upočítal z hlavy i já.
Ale občas jsem potřeboval měřit i nízké kmitočty mimo desítky a stovky a byla to otrava. Dneska mám naštěstí čítač, který to umí převrátit.
Stejně furt nerozumím tomuto: "...pokud chci nastavit nejaký pomalý kmitočet, tak asi vím jakou má periodu ..."
A jak presne zmerite treba takovej 1kHz ?
hopkins, 15.5.2012 15:46:03
jak si tu tak prohlizim vase digitalni tlachy, tak mi napada, ze bych vas mohl zapojit do projektu DRCHB. Danhard by tam mohl delat velitele a jezevec zastupce velitele.
bastlíno, 15.5.2012 16:04:20
Danhard: Chyba 0,01% (zdlouhavou metodou bohužel) na takové to domácí měření stačí.
Málokterý generátor měnitelného kmitočtu jde nastavit přesněji nebo má tak malý parazitní "kmitočtový zdvih".
Proc by to mel byt menitelnej generator bastlino ?
Co treba frekvenci hodinkovyho krystalu ? nebo "naladeni" ladicky 440Hz
Neni to o tom, ze nemas presnej generator, ale jak zmerit frekvenci kolem 1kHz s chybou treba 1ppm - 1000,013Hz
Proc by to mel byt menitelnej generator bastlino ?
Co treba frekvenci hodinkovyho krystalu ? nebo "naladeni" ladicky 440Hz
Neni to o tom, ze nemas presnej generator, ale jak zmerit frekvenci kolem 1kHz s chybou treba 1ppm - 1000,013Hz
Proc by to mel byt menitelnej generator bastlino ?
Co treba frekvenci hodinkovyho krystalu ? nebo "naladeni" ladicky 440Hz
Neni to o tom, ze nemas presnej generator, ale jak zmerit frekvenci kolem 1kHz s chybou treba 1ppm - 1000,013Hz
Proc by to mel byt menitelnej generator bastlino ?
Co treba frekvenci hodinkovyho krystalu ? nebo "naladeni" ladicky 440Hz
Neni to o tom, ze nemas presnej generator, ale jak zmerit frekvenci kolem 1kHz s chybou treba 1ppm - 1000,013Hz
Proc by to mel byt menitelnej generator bastlino ?
Co treba frekvenci hodinkovyho krystalu ? nebo "naladeni" ladicky 440Hz
Neni to o tom, ze nemas presnej generator, ale jak zmerit frekvenci kolem 1kHz s chybou treba 1ppm - 1000,013Hz
Safra, nejak se to zaseklo
Zdeněk, 15.5.2012 18:35:25
Pokud člověk měří frekvenci 1 kHz s délkou hradla 1s tak načítá 1000 period a nějaká nestabilita spouštění se zprůměruje.
Pokud by měřil jednu periodu tak je chyba měření vyšší. Když by ale člověk měřil například 1000 period za dobu 1 s a z nich udělal průměr tak by se na 1 ppm mohl dostat.
U čítače BM641 je možné měřit frekvenci, periodu a nTa. Zde bych tedy zvolil nTa.
bastlíno, 15.5.2012 20:14:33
Danhard: Dám se podat. Jak?
hopkins, 16.5.2012 11:11:52
federman & danhard si tu z vas dela prdel a vy mu to bastite
Meris dobu trvani nejakeho poctu celych period za predem urceny priblizny ramcovy cas, treba 1s a prepoctes to na frekvenci.
Presnost je dana delkou ramcoveho casu a frekvenci rozliseni.
Pri 1s a 10MHz je presnost vzdy lepsi nez 0.2ppm pro jakoukoliv frekvenci 2Hz-10MHz
bastlíno, 16.5.2012 14:57:33
Vůbec to nechápu. K tomu stačí obyčejný čítač nebo musí být ještě něco?
Zajíc něco podobného popisuje u svého čítače ale já to nepochopil.
Nějaký odkaz na podrobnější popis metody nemáš?
hopkins, 16.5.2012 15:19:31
danhard zase perlí a pění jak československej šumák za 50 halířů. Stručně a jednoduše: použiješ reciproký čítač a měříš pulsy z oscilátoru 10 MHz. Horší je udělat samodomo přesný reciproký čítač.
bastlíno, 16.5.2012 17:31:10
Hopkinsi, měl by ses raději míchat jen do debat, kterým aspoň minimálně rozumíš (pokud vůbec taková existuje). Jenže to by sis ani neškrt. Tak si klidně pindej.
Sendy, 16.5.2012 18:18:07
Třeba by nám mohl Hopkins povyprávět, jak spolu s Psychosalamem, Kyorim a Kvítkem zkoumal tu umělou zátěž od Ericsonu, co u všech normálních lidí má chladič z jednoho kusu, jenom u Hopkinse ze dvou
. Víc hlav víc ví.
A taky mu tam radil nějakej alibaba a Dennis, ale možná celá Bohemia House, nebo jak se ta partička podvodníků jmenuje
Je to stejné, jako když měříš čas jedné periody, ale takto měříš větší počet počet period za dobu přibližně 1s (nebo jinou, je to jen přibližná doba měření.
Dobu odměřuješ čítáním 10MHz, nebo jakékoliv jiné frekvence, kterou přesně znáš, samozřejmě čím vyšší můžeš, tím přesněji ji určíš. Musíš ale také počítat počet změřených period druhým prostým čítačem.
Výsledek vypočteš vydělením počtu period odměřenou dobou toho počtu period a zobrazíš na displeji.
Obecně to je reciproká čítací metoda a umí to jen čítače (přístroje), které umí výsledek zpracovávat, umí dělit a násobit, tj. které mají k tomu železu z prostých čítačů ještě výpočet na nějakém procesoru.
Partička hňupů z Bohemia House : Hopkins, Kyori, Psychosalam, Dennis, Alibaba, Kvítko si asi myslí, že je tam zadrátovanej nějakej obrácenej "reciprokej" čítač, asi že jsou tam brouci nožičkama nahoru
bastlíno, 16.5.2012 21:08:20
Takže nic jednoduchého. Pro amatéra co neumí programovat jednočipy zcela bez šance.
Taky nechápu, proč Kvítko používá tolik přezdívek. Jeden hňup by úplně stačil.
Zdeněk, 17.5.2012 00:04:12
vždyť je to úplně primitivni, jedná je o mnou zmíněnou funkci nTa převedenou na frekvenci.
Například v AVR ATmega 16 by jsi mohl připojit zdroj frekvence na INT0. Zároveň spustit na začátku měření čítač/časovač 1 (16 bitový). Ve chvíli kdy by jsi vyvolal přerušení INT0 1000x(spuštění by jsi dal na náběžno hranu) by jsi přečetl obsah registru TCNT1. Obsah registru by odpovídal frekvenci měřeného signálu. Věděl by jsi že uběhnutý čas odpovídá tisíci periodám měřeného signálu.
Zdeněk, 17.5.2012 00:04:28
vždyť je to úplně primitivni, jedná je o mnou zmíněnou funkci nTa převedenou na frekvenci.
Například v AVR ATmega 16 by jsi mohl připojit zdroj frekvence na INT0. Zároveň spustit na začátku měření čítač/časovač 1 (16 bitový). Ve chvíli kdy by jsi vyvolal přerušení INT0 1000x(spuštění by jsi dal na náběžno hranu) by jsi přečetl obsah registru TCNT1. Obsah registru by odpovídal frekvenci měřeného signálu. Věděl by jsi že uběhnutý čas odpovídá tisíci periodám měřeného signálu.
Damhard, 17.5.2012 15:05:51
Zdenku, jenomže matematický převod periody na kmitočet nemá nic společnýho s měřením. Když chceš měřit periodu, musíš skutečně měřit dobu od hran měřeného signálu a tuhle dobu měříš počtem pulzů základního oscilátoru. K tomu se skutečně používá reciproký čítač. Pro slušný měření potřebuješ alespoň o 2 řády vyšší frekvenci základního oscilátoru než je frekvence signálu, od kterého měříš periodu. Když chceš měřit frekvenci, zase musíš mít delší hradlování. To je problém u pomalých signálů, anebo měření otočíš a měříš frekvenci základního oscilátoru a hradluješ měřeným signálem. Právě tomuhle se říká reciproký čítač. Matematický převod 1/x se nepovažuje za měření, prostě kvůli k matematickým chybám. Převod 1/x se dá použít u spotřební levné elektroniky. Ani radioamatérské přístroje, které ukazují kmitočet nepoužívají přepočítání 1/x, ale skutečně kmitočet měří buďto přímo nebo recipročně, navíc přednastavením čítače.
hopkins, 17.5.2012 15:23:38
>Zdeněk, 17.5.2012 00:04:...Například v AVR ATmega 16 by >jsi mohl připojit zdroj frekvence na INT0. Zároveň >spustit na začátku měření čítač/časovač 1 (16 bitový). Ve >chvíli kdy by jsi vyvolal přerušení INT0 1000x(spuštění >by jsi dal na náběžno hranu) by jsi přečetl obsah >registru TCNT1. Obsah registru by odpovídal frekvenci >měřeného signálu. Věděl by jsi že uběhnutý čas odpovídá >tisíci periodám měřeného signálu.
Jo je to jednoduchy, dokud neuvazujes dobu vykonani instrukci AVR ATmega. Az je zacnes uvazovat, uz to nebude jednoduchy.
A to jsou porad jeste teoreticke uvahy za predpokladu ze to co meris ma idealni krasny prubeh bez spicek, bez prekmitu a se stalou amplitudou. Tak si do tech uvah jeste zakomponuj prekmity na hranach, ruseni, ruzny spicky a zjistis, ze musis vyresit spousteni a hysterezi. To ta ATmega udela jak?
Zdeněk, 17.5.2012 22:19:43
Je samozřejmě nutné mít další potřebné obvody pro zajištění přesnosti. Zdrojem referenčního hodinového signálu by musel být termostatovaný krytalový oscilátor se stabilitou 10-8.
Otázka vhodného spouštění na vstupu je úplně jiný problém který zde neřešíme. Zde jsou potřeba kvalitní tvarovače a komparátory.
Já se zde bavil pouze o srdci čítače - samotných obvodech čítání a ovládání. A to ATmega16 je schopna zajistit. Pokud totiž detekci hrany provedeš pomocí přerušení a pak v něm vyčteš obsah vnitřního čítače, uběhl mezi vyvoláním přerušení (například náběžnou hranou signálu) a přečtením registru vždy stejný přesně daný počet instrukcí, dobu jejich trvání si můžeš spočítat a podle toho údaj zkorigovat.
A samotné převedení periody na frekvenci pomocí funkce 1/f pak provádíš relativně málo často (záleží na obnovovací frekvenci displeje), takže můžeš použít "pomalé" výpočty s čísly v plovoucí desetinné čárce. Typ double má 15 platných číslic. Tento výpočet by součástí měření frekvence nebyl.
Jinak tvůj popis reciprokého čítače souhlasí s tím co zde píši já. Pomocí přerušení ovládáš otevření hradla přes které se čítají impulzy z referenčního oscilátoru(zdroje vnitřních hodin). Pokud načítáš tyto impulzy po dobu více period(funkce nTa), dosáhneš požadovaného zpřesnění.
