Tento systém máme u nás na veži.... stredová optická závora, a koncový snímač(magnetické relé)... pohon zvonu má nastarosti lineárny motor.... pri zapnutí sa posle motoru impulz, ktory zvon privedie do pohybu... potom sa vycka, a az ked sa zvon dostane 2 krat cez stredovu zavoru, znova sa motoru posle impulz... takto sa to opakuje, pokym zvon nedosiahne koncaku... ked zopne koncak, tak mu riadenie necha par obojstrannych prehupnuti..az pokym zvon prestane zasahovat ku koncaku... potom sa zas spusta pohon..... ked sa zvonenie vypne, linearny motor je zas pouzivany ako brzda... prakticky jednoduche riadenie, ktore simuluje ludske tahanie zvonu.... jednoznacne by som to riesil naprogramovaním mikrokontroléra.......(u nás to tak riešené je)

No u nás je to dělaný napůl mechanicky(koncákama).Motor je v provozu pouze od svislý polohy kousek do vychýlení zvonu na jednu stranu (zpět má mrtvej chod).Motor třífázovej.Ono to chvilku trvá,než to zvon rozhoupe na správnou hodnotu,ale je to jednoduchý a spolehlivý.
Jinak dneska bych to taky řešil jednoznačně procesorem.

http://www.mobatime.cz/katalog/42-elektricky-pohon-zvonu-elektricky-pohon-zvonu/90-zakladn i-popis.html

A co je nepořádného na monolitických stabilizátorech? Vždyť pro korekční zesilovače jsme dávali na výstup zdroje normální filtraci bez stabilizace, později nanejvýš násobiče kapacity, tedy opět nestabilizované.
Přece pracovní bod zesilovače musí být do určité míry nezávislý na napájecím napětí i na jeho symetrii, takže stablíky řad 79xx a 78xx jsou víc, než dost dobré.

Tady asi půjde o negativní vliv stabilizátoru 7815 na zvuk předzesilovače. Je přece dokázáno, že špatný vliv na výsledný zvuk má i nevhodná pojistková patrona(natožpak jistič) na bytové přípojce 230V.

xpepo23: trochu si odporuješ, chceš to udělat pořádně, ale verze A.Krause ti připadá složitá. Přitom pohrdáš stabilizátorem 78XX.
Jestli tě zaujala verze A.Krause, nesnaž se to ojebat nějakým zjednodušením. Sice netuším, jak zdroj A.Krause vypadá, ale určitě bude mít super vliv na krystalicky čistý zvuk.

máš někde schéma na ten... od toho pana A

ICL7660 pro OZ ti vyrobí symetrický napájení

http://svetelektro.com/modules.php?name=Forums&file=download&id=20357

tady to je. Né že bych to chtěl ojebat, složtý to není vůbec já jsem jen chtěl vědět alternativy.

Alternativy jsou asi tak následující(platí pro jednu polaritu):
A) Vypusť T1 a IC1 a nahraď je propojkou,
B)Vypusť pouze T1 (nahraď propojkou)
C)Vypusť pouze IC1 (nahraď propojkou)
D) Můžeš zapojit dva(tři,...) takové zdroje za sebe. Pak bude zvlnění a šum ještě menší, než umožňují přírodní zákony
E)Nahraď trafo akumulátorem - to bude mít nejmenší zvlnění
F) něco jiného.....

Kterákoli varianta bude fungovat. Proč bys to chtěl měnit - nic složitého to není a budeš mít pocit jistoty, žes udělal co se dalo.

Varianta G) Nahraď D4, D8 propojkou. Tak ten šum minimalizuješ totálně

Matěji, Matěji, jak máme tušit, o jaký zesilovač jde. Co tak napsat odkaz??

No tato stranka ma aj vyhladavac kde sa to da vyhladat, ale nevadi http://www.elweb.cz/clanky.php?clanek=53

Ale, tos nikde nenapsal, že je to na tomhle webu, číst myšlenky zatím neumíme.
Stačí mrknout do datasheetů jednotlivých obvodů a tam bys našel že R24 je 15k a C27, C28 1uF. C23, C24 jsou blokovací kondíky, běžně se dává 100nF ale klidně může být i víc.

Nech si ironii, když sám něco po někom chceš. Většina lidí chodí jen sem na fórum a článek o zesilovači nikdy nečetla.

K věci :
C27 a C28 : svitek(ne elyt) 1uF/63V nebo větší (viz datašít TDA2050)

C23, C24 - 100n až 470nF/63V (není důležité)-moderní "svitek" nebo keramika

R24 - 15k , viz datašít TDA4292

http://www.datasheetcatalog.org/datasheets2/53/530845_1.pdf

Jedná se ve dvou případech na dotaz na katalogové zapojení, tak až příště nebudeš vědět, podívej se do datašítu.

C23, 24 jsou blokovací kondenzátory. Mají mít malou parazitní indukčnost a sériový odpor, aby potlačovaly rušení na vyšších kmitočtech.

Ok prepáč, ale zas z druhého uhla pohľadu by som to sem ani nepísal keby to tu nebolo, ja sa nechcem hádať ani ti protirečiť, iba dedukovať. Každý z nás ľudí prechádza psychicko-rozumovým vývojom po celý život a ja si myslím, že by sme tomu mali pomáhať. Ďakujem ti :) .

No já pochopil, jaks to myslel, protože to tady není první případ. Ale divil by ses, jaké dotazy jsou lidi občas schopni zplodit. Zjevně předpokládají, že jim ostatní vidí až na stůl pod pájku.
Což evidentně není tvůj případ, takže v pohodě.

Paralelní řazení tranzistorů, a to ve velkém počtu.

Paralelním zařazením dvou kusů bych se dostal na 25mA každým, to už by se výběr vhodných kandidátů trochu rozšířil.
Ještě jsem neuvedl jednu celkem postatnou věc - předpokládám napájecí transformátor s odbočkou na středu, a pomocí relé budu v závisloti na výstupním napětí přehazovat tu odbočku, tedy snížím ještě dál namáhání toho výkonového tranzistoru.

Já mám zdroj 300V/0,1A a mám tam těch tranzistorů asi tak 7.

když tedy beru v úvahu to odbočkové přepínání, na filktračním kondenzátoru zdroje by se mohlo nacházet takových 600V (při středové odbočce jen 300V), tranzistor tedy nikdy trvale neuvidí více jak 300V Uce, více by viděl jen asi při přechodových stavech v momentu kdy se mění odbočka. To by ale záleželo na fitlrační kapacitě, za jak dlouho poklesne napětí, takhle podrobně jsem o tom ještě nepřemýšlel.

Napadá mě použít jeden, případně paralelní dvojicí BU2508AF. To by mohlo jít?

Jestli ti jde o peníze, že nechceš dát víc kusů, tak to je špatný směr. Protože po prvním zkratu jeden z nich odejde a než to uchodíš, budeš jich kupovat ještě několik.

Při zkratu při napájení z plného napětí tranzistory neuvidí 300V, ale plných 600V! Než ti přepne relátko, bude tranzistor v pánu. Taky omezení proudu nefunuje ideálně bez překmitu, takže proud bude zpočátku vyšší jak 50mA.

Skoro si myslím, že i odbočka na vinutí je zbytečná, protože ztrátový výkon 25-30W není nic moc. Při zkratu to stejně nepomůže a nemá smysl honit z tohoto zdroje zátěž při 20V/0,05A, na to jsou vhodnější zdroje do 30V/1A. Ale je to ekologičtější, klidně to tam dej.

BU2508AF podle grafu SOA teoreticky ve dvou kusech stačí, ale já bych tam dal aspoň 4. Jdu spát, měj se.

Našel jsem o něco dražší trand, který má SOA výhodnější: BU2525AF Ten se tváří, že by těch 500V a 50mA ustál sám.
Zrovna mě ale napadá, čím té potvoře krmit bázi. Tam bude potřeba taky nějaký celkem parní tranzistor, ale vůbec jsem nenašel žádný vhodný typ. Popřípadě, jak by asi mohlo vypadat zapojení okolo té báze? Já si to představoval jako odpor mezi C a B, a z B na zem nějaký trand, který by mu kradl proud z báze. Nebo mu před bázi dát standardní dvoutranzistorový zesilovač? Ale z jakých trandů...

co treba BUP200 ? nebo BU326A ? tranzistory nejsou problem, problemy jsou jinde, vsak uvidis. Paralelni razeni tranzistoru urcite nedoporucuju.

Pročpak to nedoporučuješ? Když se do emitorů dají vyrovnávací odpory... Jak podle tebe tranzistor s Ucemax 400V má vydržet podmínky Uce 500V Ic 50mA?
Spíš jeslti by nemělo smysl přejít na polem řízené tranzistory. Ty to zdá se snesou. Třeba mě zaujal první co jsme otevřel datasheet: IRFBC20. Další možností jsou IGBT, některé snesou i 1000V a zároveň 100mA. Cena ale už nic moc.

doporucuju poohlednout se po tehle trandech: BUT11AF (On-semi), S2000 (SGS-Th) nebo BUL59 (SGS). Ovšem, chce to nemít prázdnou kapsu, nevázat se a odvázat se.
Ta regulace, to jsme tu už rešili s kvitkem předloni na podzim na foru, melo by tu byt i schematko v galerce, takže zalistuj a prolistuj nazad.

Honzo, jo s IGBT to jde i do obrovských výkonů. Existuje časopis BODO's Power Journal. Tam najdeš hafo inspirací a návodů, jen to chce mít domácí tiskárničku na peníze nebo aspoň kamaráda co je ministrem dopravy.

Hopkinsi, BUT11AF má Ucemax 450V. Po té regulaci se kouknu.
S tím N-FETem, nebo případně IGBT jsem splácal před chvílí takové ideové schéma, jak by to asi možná mohlo fungovat. Regulační prvek je v záporné větvi zdroje (snažší krmení gate), svorkové napětí zdroje se potom snímá rozdílovým zesilovačem. Já se domnívám, že by to zapojení šlo rozchodit, ale rozhodně si nemyslím, že to bude snadné a půjde to hned. Není to první zdroj, který stavím. (viz fotka v galerii)

honzo, S2000 maji Uce 700 Volt, ale funguji tak pres 800V, mam jich tu asi 50 kusu v krabici. My zkouseli s kvitkem pred rokem v zime udelat regulovatelny zdroj do 400 Volt a vykon 600 Watt. Nase omezeni bylo v tom, ze jsme sehnali filtracni kondenzatory jen do 450 Volt. Ty BUT11AF tu take nejake mame.
Regulaci jsme delali na primaru (predregulaci) pomoci nejakych obvodu, typ uz nevim, musel bych nahledat schema, ale byly tam optocleny a tusim tyristory. A vlastni stabilizace byla az po usmerneni pomoci klasickych obvodu.
Prave diky te predregulaci nebyl potreba zadny sileny chladic na tranzistor.

Na to schema s IGBT mrknu, mozna se necham ukecat na nejaky projekt

Hopkins, a proč jsi stavěl zdroj ? To v tom NATO šrotu nemáte ani nějaký starý Elgar nebo Sorensen ? Zrovna loni jsem měl jeden DCS600 přebytečný .

Hopkins, máš odpověď v galerii.

Sendy, fakt takovyto zdroj tu nebyl. Ono, to co se se sem vozi, neni zadna selanka. Nejsou to jen elektronicky pristroje, jsou to i strojirenske veci, torza ruznych masin atp. A hlavne je toho strasne mooooc a neni cas se v tom ani prehrabovat. Pred 3 roky tu byl Lambda vykonovy zdroj, 600V myslim 750 mA, nefunkcni. Dal jsem ho stranou, ze ho spravime, ale jednak neni moc casu a jednak od\ nej neni dokumentace. Povedloo se mi sehnat jen blokovy schema.

Lambdu jsem měl jednu v dosahu, 0-60V 160A

Honzo - jsem na to ted kouknul, na tu odpoved myslim. Tech diff. zesilovacu se nebojim, spis je problem, ze to musi byt izolovany od silovy casti, z bezpecnostnich duvodu. Ale behem dne, hledal jsem v almarach vhodny MOSFET, nasel jsem 2SK1342, ma napeti 900 Volt, ID=8A a vykon 100Watt. Je to myslim N-kanal. Mam par kusu. Ale napadlo mi, jak udelat tu regulaci, zkusil bych pouzit LM317, maji totiz tu vyhodu, ze se daji napetove posoupnout. T

Kdyz zagooglujes, tak myslim najdes jakousi Application Note pro LM317 pro vn zdroje. Ma to jen 2 strany, ale je to zajimavy. Odizolovana by pak musela byt nastavovaci cast, kterou nastavujes pozadovany napeti.
Trafo musi mit samozrejme extra vinuti pro napajeni elektroniky, na tom se shodneme. Ta predregulace je naprosto nutna, jinak to neuchladis, anebo muzes tahat jen strasne maly proud pri nizkych napetich, anebo mit zdroj treba od 300 do 600 Volt. Nevyhodou predregulace je ruseni. Nejvetsi problem pak bude filtrace.

Sendy, Hopkins: Běžte si tohle řešit někam jinam.
Hopkins: V galerii jsem ti odpověděl (jen jestli jsi to nepřehlédl).

Promiň, já zapomněl, že to tady máš předplacené .

Honzo, nevim, jestli znáš hopkinse/kvitka, ale je to takový mluvka, který se rád do všeho montuje, slibuje řešení a poučuje o zaostalosti čs. populace a průmyslu (na rozdíl od té britské). Ale podle mnoha příspěvků vůbec nerozumí elektrice. Tak ho ber s hodně velkou rezervou. Ale zato je s ním legrace a nikdy se neurazí. Např. podle jeho posledního příspěvku není možné uchladit (25-30)W! No nevím, dovolil bych si nesouhlasit.

Paralelní zapojení alibaba sice obecně nedoporučuje, ale neuvedl žádný důvod, takže zatím nevíme, co ho k tomu vede.
Jinak paralelní řazení spínacích i zesilovacích tranzistorů se běžně používá v průmyslu (invertory, měniče, ) i v nf zesilovačích. Jak to taky udělat jinak, když jedna součástka výkonově nevyhoví.

Tvůj diferenciální zesilovač nějak nechápu. Na neinv. vstup pouštíš zvlněné napětí (100Hz). Regulátor se bude snažit stejně zvlněné napětí nastavit na výstupu(?).

Copak nechápeš na tom diferenčáku? Ten zjišťuje velikost napětí mezi svorkami + a - výstupu zdroje. Ano, na výstupu se objeví i zvlněné napětí z filtráku, a právě to se bude potlačovat regulační smyčkou zdroje tím operákem. Možná trochu mate to, že sériový regulační prvek je v záporné větvi, ne v kladné jak bývá zvykem.

Taky bych řekl, že jsi navrhnul strukturu, která bude fungovat prapodivně.

Honzo, bohuzel funkci nechapes ty. Na regulaci jak ji tam mas ty to nebude prakticky reagovat a vystupni napeti bude dane jen pomerem delicu na vstupu dif zesilovace, ten se bude snazit udrzet napeti mezi svymi vstupy blizke 0, rozvazeni vstupu OZ o jednotky voltu vystup diferaku snadno dozene pri rozvazeni vstupu diferaku o mV. Tim ze diferak mas jako hlavni porovnavaci clen zvlneni ktere budes mit na + vstupu se cele prenese(nasobene pomerem delicu ve vstupech) na vystup.Ta idea kterou jsi nahodil je proste totalne vedle.

-> Baslino, 30Watt se uchladit da, ale ne 600Watt, ktery ti vzniknou, kdyz ze zdroje 600 Volt budes tahat 5 Volt a 1A.
Rozdil mezi vstupem a vystupem budes mit 595 Volt a proud 1A a ty se musi nekde ztratit. Proto se tam dela predregulace.

-> Honza, ty trandy nejsou fakt problem. Jsem prohlizel BODO Journaly a nasel odkaz na firmu Cree, kera v unoru uvedla na trh MOSFET na bazi karbidu kremiku, typ CMF20120D, ktery je pro 1200 Volt, 20A. Prodava ho v Cesku Farnell za silenych 2800 Kcs, v US stoji 93 dolaru.

Vice mi dela starosti ta filtrace. Oprasil jsem dneska dopo ten zdroj co se udelal pred rokem, do 400 Volt s klasickymi trandy a premyslim nad renovaci na vyssi napeti a nahradu Mosfetem. Ale co filtr?

K te vasi debate tady o tom diff zesilovaci, ja predpokladam, ze to je jen skizza, blokove zapojeni. To se bude muset hodne moc rozpracovat a pokud nevyfiltruje dostatecne vystup, tak mu to proste nic regulovat nebude, a je uplne fuk, jestli tam bude mit diff zesik makovej nebo povidlovej, protoze kdyz bude mit na vystupu bordel, tak ten ovlivni tu regulaci.

-> Honzo, tady v odkaze mas navrh vn zdroje s LM317 a MOSFETem podle toho application note od NS, co jsem ti psal vcera nahore (link na zacatku clanku v odkaze). Jenze nevyhoda tohoto je v tom, ze to je na male proudy a regulace vyzaduje vykonovy potenciometr spojeny s n napetim. Take uvaz, ze pri 300 stupnich otaceni potenciometru a zdroji 600 Volt budes mit presnost tak 10V, lepsi asi rucnim potenciometren nenastavis.

Ale jina vec, zkousel uz nekdo pomoci LM317 ridit MOSFET namisto klasickyho vykonovyho trandu? (viz url odkaz)

Nevím kdo je zabedněný... Ale proboha, diferenciální zesilovač - zjišťuje velikost napětí mezi jeho vstupy. Já Zjišťuji napětí mezi výstupními svorkami zdroje.
ELF: "Tim ze diferak mas jako hlavni porovnavaci clen" - kde na tohle si přišel?
A ten operák dole, ten je tam jako na co? Na parádu?

Tak nám Honzo napiš k tomu tvýmu zapojení nějaké rovnice, to jsem zvědav, k čemu dojdeš .

Takováhle pomoc je mi pánové k n i č e m u.

Honzo, podle toho jak snadno startuješ, předpokládám správně,že jsi "honza637"?

Tak jsem se nad tvým plánkem zamyslel, doplnil jsem si hodnoty odporů a dosadil nějaké volty a musím přiznat, že zapojení vypadá opravdu funkční.

Takže ještě rovnou vymysli regulaci proudu, protože bez toho zdroj nemá smysl.


Hopkinsi: Zadání znělo na zdroj o výkonu 25W! Při troše šikovnosti a štěstí může být ztrátový výkon na výkonovém prvku kolem 30W. Dělat k takovému zdroji předregulaci je technicky a ekonomicky hovadina. Ještě tak přepnutí odbočky na trafu, dejme tomu. To nepůsobí rušení a je to jednoduché.

Tak dobre, zjistujes napeti mezi vstupnimi svorkami - a co s tim pak delas? A jak potom funguje regulace? Na jakem napeti mezi svorkami (nebo mezi + a - diferaku) se to ustali ? Na + vstupu mas nestabilizovane promenne napeti, na - vstupu mas napeti ktere chces regulovat, jak ten diferak pozna ktere z tech napeti ujizdi?

bastlíno, díky, že aspoň někdo myslí.
Pro ty pomaleji chápavé jsme nakreslil obrázek další. Jaký je rozdíl, když je regulační prvek v kladné, nebo záporné větvi? Žádný, hmm? A pokud si to někdo stále nedovede představit, tak zdroj, který má čtyřvodičové připojení k zátěží musí mít na těch dvou drátech co snímaji napětí na zátěži taky rozdílový zesilovač. A pokud ne, tak sem asi fakt blbej. (viz fotka v galerii)

Jenže ty máš na tom prvním obrázku ten DIF. ZESILOVAČ pověšený jedním vstupem na dělič, na kterém máš vstupní napětí před regulací a druhým vstupem na dělič, který přemosťuje regulační tranzistor. Proto jsem chtěl, ať napíšeš v rovnicích, jak to myslíš.

ty děliče, jsou tam nakreslené jenom proto, aby bylo jasné, že to napětí 500V z té svorky zdroje srazím na nějaké zpracovatelné běžným operákem. Už je to jasné (nebo aspoň jasnější) ?

Namaloval jsem to s konkrétními hodnotami pro napájecí napětí Ud =+100V se zvlněním +-10V od střední hodnoty. Napětí vztažena proti spodní sběrnici(trojúhelník)

Doplnil jsem napětí, pro výstupní napětí 50V. Nastaveno na potenciometru +5V. Zdá se, že to teoreticky sedí. (viz fotka v galerii) (viz url odkaz)

Ufff... to jsem rád, že aspoň někdo pochopil, jak to bylo zamýšlené. Přesně tak jak jsi to rozepsal s těmi napětími, tak jsem si to představoval.
Jen je potřeba dořešit pár drobností: Na výstup zdroje je nutné dát zátěž, která zajistí jistý minimální odběr proudu. To proto, že i když by FET byl zavřený, na výstupu by bylo 500V, protože by se tam dostalo přes onen odporový dělič u difer. zes. Tohle je myslím celkem snadno řešitelné odporem, který se prostě plácne paralelně na výstup zdroje.
S čím ale docela zápasím, je jak zapojit ten diferenciální zesilovač - konkrétně rozkrelsit dopodrobna, vypočítat vhodné hodnoty součástek. S tím jsem zápasi včera i dneska, několik hodin, a moc daleko se nedostal. Ty odpory v děličích budou muset být minimálně v řádu stovek kohm. Jednak aby to netopilo, druhak kvůli tomu jevu s uzavřeným FETem a stálým pronikáním napětí na výstup skrz dělič.

Tebe holt baví drbat se pravou rukou za levým uchem. U takové struktury se bude dobře řešit stabilita smyčky a vůbec odezva na skok zátěže .
Najdi si zapojení nějakých průmyslových zdrojů (Statron, Elgar) a tam uvidíš, jak to jde mnohem elegantněji.

Teorie je jedna věc a praxe druhá. I když tvé zapojení principiálně asi chodí, "pár drobností " to dovede v praxi dost znehodnotit.

- Máš už jasno, jak vyřešíš podobně neotřelé řešení regulace proudu????

Diferenciální zesilovače jsou potvory, zejména pokud snímáš 0-500V a děláš z toho jen 0-10V. Musejí být naprosto přesně sestavené poměry odporů a to na setiny procenta, abys dostal nelinearitu třeba 1% (to byl jen příklad)!
Pak taky vadí napěťová nesymetrie operáku nebo jeho vstupní proudy. Při 500V na zátěži bude jeden dělič pěkně "naprouděný", ale druhý bude připojen na téměř nulové napětí. Začnou se projevovat výše řečené nedokonalosti OZ.

A když ten zesilovač nebude dokonale lineární, tak taky možná nebude tak dobře potlačené zvlnění na zátěži v některých oblastech výst. napětí.

Ještě si s tím užiješ legrace.

bastlno, už jsem říkal, že to není můj první zdroj s operáky, takže to, že to bude kmitat, nebo dělat píčoviny, na to jsem už zvyklý; taky vím, že většinou to chce spíš jen čas, tedy hodiny strávené zkoušením a zkoušením.
S tím, že v jedné větvi diferenčáku bude nějaký trimer e počítá. Na nesymetrii OZ se taky pamatuje. Zejtra jdu koupit nějaké nedostatkové součástky které mi tu na ozkoušení náapdu scházejí, takže pak dám vědět, jak jsem dopadl. Zatím se tuhle topologii pokusím rozchodit s nízkým napětím, třeba 30V, ale aby to chodilo, spolehlivě. Pak půjdu dál.

Ja tve zapojeni chapu, ale normalni je, ze regulace probiha tak, ze v ustalenem stavu je mezi + a - diferaku nula. Tim ze mas nastavovani napeti az na OZ za diferakem nutis ten diferak aby mel i rozvazene vstupy = problemy s nelinearitou, to ze mas nastavovani napeti az na vstupu OZ znamena ze regulace bude mit maly rozsah(mala zmena na vstupu diferaku = velka zmena na vystupu =k nastavovani musis mit velkou zmenu na vstupu OZ).Nerikam ze to neni teoreticky funkcni ale je to uz teoreticky nevyhodne navrzene.

ELFe, ten rozdílový zesilovač je v mém překresleném obrázku namalovaný jen jako blok, který ze vstupního napětí +10V a +5V udělá na výstupu rozdíl +5V. Uvnitř bloku je pochopitelně konkrétní operák, který bude mít mezi vstupy + a - nulu(pokud nebude mimo rozsah).
Ale na vstupních svorkách bloku "rozdílového zesilovače" může být libovolné napětí(jinak by neměl smysl).

V obrázku jsou jaksi navíc namalované dva odporové děliče, takže to vnucuje představu, že ten blok už je přímo operační zesilovač.
Líp by to mělo být nakreslené bez odporových děličů a vstupní napětí mělo být třeba 500V a 250V. Výstup např. +5V.

ELFe, proto sem v mém shcématu taky nakreslil čtvereček s písmeny "dif. zes.", a ne trojuhelníček OZ, aby to nemátlo.
Nevím co je na tom nefunkčního. Úplně stejně musí mít řešené zpracování napětí zdroj s čtyřvodičovým připojením k zátěži. Tam taky musí být diferenčák.
...dneska jdu pro součástky, tak se pak pochlupím, jak to bude fungovat.

To je taky pěkný špek - rozchodit to na 30V a na 500V je velký rozdíl. Na 30V to odladíš, odkmitáš, rozchodíš, zažiješ pocit vítězství a radosti.

Pak to jenom "lehce upravíš" na 500V a můžeš začít úplně znovu a bude to chtít úplně jiné zásahy. Ale nakonec se to podaří. Taky jsem tak postupoval a užil jsem si bádání.

V mém případě jsem nakonec zvolil úplně jinou topologii , protože ta původní se chovala strašně při rychlých změnách zátěže, jako třeba zkrat.

A pak se nakonec podíváš, jak to zvládli soudruzi ve Statronu před 30 lety, chytneš se za nos a uděláš to pořádně .

vidim, ze se tu dobre bavite a odpoved na otazku, jak se to bude filtrovat a jak je to s rizenim LM317 na MOSFET nikde.

Tak jsem zatim vyzkousel jednu ideu, rizeni MOSFETu z LM317. Dosel jsem k tomu upravou jednoho zdroje z laserovyho zarizeni. Na prvni pokus to jde, i kdyz ne s kazdym MOSFETEM.

Jen mi porad neni jasna ta filtrace. Filtracni elektrolyty se delati max. na 450 Volt, udajne i na 500V, ale jsou obtizne sehnatelne a drahe.

Honzo -> pokud chces jen vykon 25 Watt, pak to muzes vyresit take napetovym zatezovym regulatorem. Ale me spis zajima zdroj tak do 800V s vykonem 1kW. Zatim mi umime jenom do 400V.

Hopkins, elyty se dělají i na 600V. Že furt otravuju s tím DDR, ve zdroji 0-1500V mám 4 kusy kondů 400uF/450V. Jak to voni dělaj ? Nemají to tam nějak zapojený, že by se ty napnelismy sečetly, nebo tak cosi ?

Hopkinsi, když máš dva zdroje 400V/500W tak se z toho dá důmyslným pospojováním získat 800V/1000W .

Dokonce, když uděláš jeden společný kryt a oba zdroje schováš dovnitř,nikdo to ani nepozná

bastlino, zatim mam jen jeden zdroj do 400V, ale take mni napadlo udelat dvojitej, symetrickej.

Sendy, ty kondiky wse daji jisteze spojovat, ale me se to nelibi, to napeti na nich neni rozlozeny stejnomerne, jak starnou, tak se napeti rozlozi ruzne. Ale mozna nic jinyho nezbude. Nebo udelat ten symetrickej zdroj.

zatimco tu udatne plkate a delate si srandicky, tak jsem vam ledacos vyzkousel a hodil do galerie jedno katalogovy schematko z doby davno minuly (pametnici mohou prolistovat stara Amaterska radia). Kdyz uz, tak aspon zkuste potrapit mozkove zavity a doplnit to o vykonovy MOSFET, nejde to nahradit primo, neco to jeste chce, ale fakt se to chova pak zajimave. (viz fotka v galerii)

Hopkins, tohle zapojení bylo řešené na bastlírně, někdo to používal na 180V zdroj.
Jestli ti vadí elyty, můžeš si nechat vyrobit třeba MKP, klidně ti navinou 50uF/2500V.

tohle zapojeni je prehistoricky a pochazi ze stareho Amara ze 70tych let tusim. Je taka v datasheetu TI, SGS a buhvi kde jinde. V datasheetu NS je s 250 Volty.

Ale povedlo se mi vyhrabat 4 kousky MC1466L, tak zkusi to s timhle broukem, take historie.

hopkins, a kolik bude asi na R5(200R), když bude na výstupu min. napětí a nebo zkrat ?

Prosím tě, nedávej sem bůhví odkud opsaná nechodivá zapojení !

Tak jsem si zapojil tu topologii toho zdroje v reálu. Zatím jen s napětím 15V. Jistě, bez kompenzace to kmitá, což jsem odstranil tak, že jsem diferáku dal do zpětné vazby paralelně kond 2n2 (první keramika co se válela na stole).

danharde, to zapojeni je z datasheetu vyrobce. Zkus si to zapojit a uvidis, ze to chodi.

A ty jsi to zkoušel na 500V, ty hovado ?

Nic.

230V a usmerňovač? pozor... keby si použil dvojcestný mostík, nezabudni že medzi plusom a mínusom máš cca 400V..... keby si ich zoradil do série, išlo by to, pokial by sa ich pár neprerazilo...ak by sa ich už "pár" prerazilo(tolko ze by ubytok na jednej funkcnej diode prerastol jej maximalne napajacie nap. ) urobilo by to úžastný svetelný, možno aj zvukový, a pachový efekt, a bolo by zarobené. inak ako tak počítam v tejto nočnej hodine, už aj keby bolo za mostíkom IBA 400V, vychádza to na ledku 3.3V(nastastie znesu vacsinou do tych 4,5)....
Ja by som to asi riesil seriovo paralelnym zapojenim... rozdelenim si diod do malych seriovych segmentov, ktore by som paralelne a cez poistku pripajal k nejakemu zdroju napr 12V/1A pri zapojení lediek do 4 kusových segmentov....vyhoda je, ze ked ti odyde par lediek, preťaží sa poistka segmentu, ktorá ho odpojí(možno zachráni aj niekolko lediek v segmente ale čo je dôležité, okrem toho odpojeného segmentu budú ostatné svietiť).

taky bych to řešil serio-paralérně, dělal jsem tak světlo do konírny.

za nás se dostal pevnej rozměr DPS, ten měly mistři za ty roky už tak vychytanej že i to největší nemehlo se tam vlezlo.... ale stejně v 70% případů by se to tam vlezlo 2x.. Pokud máš přužnej rozměr tak si načrtni DPS na papír +/- jak by to mělo vypadatat. Pak vem polyš na něj si dej čtverečkovanej papír. Do něj vpichuj součástky a dané šroubky. až tam budeš mít vše, postupně oddělej a připisuj si pod ně pozice. pak už jen nataháš cesty a máš to jak v reálu.

Eště ktěm tištákům.Nemáte nějakej recept na jemnou brusnou pastu? Potřebuju ji na jemný zdrsnění dps po vyleptání.Kvůli lepšímu pájení.

Dělám to tak, že po vyleptání desku očistím štětečkem namočeným do kyseliny solné (chlorovodíkové-HCL)a ihned opáchnu tekoucí vodou. Lehce osuším hadříkem a dosuším fénem. Potom bez zbytečné prodlevy potírám kalafunou rozpuštěnou v lihu nebo acetonu.

Já to gumuju tvrdou gumou - ta tmavá polovina (viz url odkaz)

písek na nádobí

já to pošlu vlnou xD tam se mě to pocínuje a mám pokoj xD

jinak guma... i jemnej šmirek se dá.... s rozumem

jj, s gumou je to v pohode....iba potom po spájkovaní to treba zakonzervovať , aby meď nezačala oxidovať. Ta rozpustena kalafuna je dobry napad, musim vyskusat :)

Omyl, je potřeba to potřít ihned po očištění a pájet až pak. Po zapájení celou desku spojů znovu umýt lihem a potřít rozpuštěnou kalafunou.

taky potírám desku kalafunou ale rozpouštím ji v nitroředidle, má to pár výhod, mnohem rychlejší zasychání a povrch je tvrdší, nedělají se otisky prstů

já používám na čištění rakso 000 a deska je jak zrcadlo (viz url odkaz)

Trafo s dvojitou izolací má na štítku dvě kostičky v sobě. Musí vydržet 4kV po dobu 60sec mezi primárem a sekundárem.

Já mám nějak vžito, že s dvojitou izolací je každé vinutí na solo oddělené části kostřičky - ne vinutí na sobě.

Ano ano, to ještě navíc.

No to není tak úplně pravda, číňan dokáže běžně udělat dvoukomorovou kostru, která naprosto nevyhoví podmínkám pro dvojitou izolaci.

Jeden, ten úplně nejobyčejnější, mikroprocesor za dvacku + 10 řádků kódu?

Hmm, pro mne vcelku dost nereálné = neovládám práci s mikroprocesorem, leda že by mi to někdo za úplatu naprogramoval. Zapoměl jsem uvést, že je taky kladen důraz na co nejmenší spotřebu samotného obvodu.Skončil jsem kdysi dávno u hradel a už dále nemám přehled.

Několik let zpátky byl v Amatérském rádiu přepínač vstupů nf zesilovače. Byly tam použity klasické logické obvody a je to zhruba to, co potřebuješ. Jen bohužel nevím, ve kterém amat. rádiu to bylo...

Doma mi zahálí několik MCU od Freescale http://cz.farnell.com/freescale-semiconductor/mc9s08qe4clc/ic-sm-mcu-8-bit-s08-4kb-flash/d p/1561379 (cenu neberte v potaz, kupoval jsem je kdysi za levnou). Mohu jeden kousek naprogramovat (nemám patici, do které bych ho mohl dát bez pájení) a zaslat poštou. Cena 200,- Kč včetně procesoru a poštovného.

Předpokládám, že MCU se bude většinu času flákat, takže si pěkně pospí, spotřeba by tak měla být max. pár desítek uA.

Jenom doplňuju, že procesor je na 3.6 V max.

To by šlo. Pokud mi napíšete na e-mail domluvíme konkrétní věci.

na to snad nemusi byt mikropocitac?

Tak šup sem s jiným řešením, které stojí (součástkově) dvacku.

zkus popremyslet, ja vim to boli , a omrkni katalog CMOS obvodu. S tim MCU to za 20 take nebude, kdyz pripoctes cas a naklady na vyvoj software.

Tady to máš víceméně hotový... (viz fotka v galerii)

Tomu říkám efektivní řšení. Zrovna se mi to hodí k dálkově ovládanému anténnímu přepínači. Jen by mi to stačilo 4-kanálové. Existují podobné log. IO, ale jen pro 4 výstupy? Abyhc tam nemusel dávat tyhle napůl využté. Tedy 4-vstupý NAND a 4bitový latch?

Tak 4vstupý NAND bych měl: 4012. (řada 40x proto, abych to mohl napájet 12V rovnou). A zdá se že 4042 by byl použitelný jako ten 4b latch registr. Má i invertované výstupy, což se hodí.

hopkins: Jen mi prosím prozraď, proč započítáváš čas psaní (jednoduchého) programu, ale na druhou stranu nezapočteš čas nutný pro vymyšlení (či najití) schématu a navržení zapojení na desce.

Přemýšlení mě nebolí, právě naopak - snažím se použít co nejjednodušší a nejlevnější řešení.

To je jednoduchý, hopkins se programování bojí a všechno zadává programátorům a ty ho vždycky děsně odrbou

far1.k, este ti tam chyba slovicko najspolahlivejsie. Tym padom by som si dovolil tvrdit, ze jednoducha logika bude spolahlivejsia ako procesor.

Používám mikrokontroléry roky a nikdy jsem nezažil, že by se sám od sebe zbláznil a přestal fungovat tak jak má... Ale asi jo, spolehlivost hraje pro řešení s logickými obvody.

nám se na jedné zakásce zbláznily PICky, ale tenkát to bylo tím že byl kondík na 50V připojenej na 100 (chyba návrhu) tak to probijelo na na jeden kanál a pak to samo spínalo xD