Ted mi to vyslo podle vzorce :

VTR=0,5*VDD

TA = 2RC . (VTR)* (VDD - VTR)
--------------------
(VDD+VTR)*(2*VDD-VTR)

= 1,04 * 10 na -3

Je to spravně?

čili 1ms

prosim o radu kde se daji sehnat jehly do gramoradia TESLA DUO 1038A.DEKUJI.

To byly vložky řady VK 430x. Jehly se sehnat nedají, taky je většinou třeba celá vložka. Mají ji např tady http://www.ame.cz/SHOP/tabid/36/QIShopAction/GoodsList/FullText/vk4302/Default.aspx. Cena lidová.

V odkazu nutno umazat tečku na konci:

http://www.ame.cz/SHOP/tabid/36/QIShopAction/GoodsList/FullText/vk4302/Default.aspx

Slušelo by se alespoň odpovědět.

RS 485?

teď jsem našel že by to mělo jít i pomocí SPI,což by bylo asi nejjednodušší

ještě bych potřeboval poradit jak udělat levné(orientační) měření tlaku a vlhkosti

Asi by som to riesil tiez pomocou rs485, spi sa skor pouziva na kratke vzdialenosti medzi periferiami v ramci jedneho pristroja.

a nebo mě ještě napadlo posílat data přes VF

Ano, samozrejme sa da tiez, len neviem ako to je s dosahom. Ked ale to ma byt komunikacia jednym smerom, tak je to o to jednoduchsie.

Nemáš toho peltiera otočenýho obráceně, protože on se na jedné straně zahřívá a na druhé chladí a ty ten kouř, alespoň podle článku, musíš schladit.

na aku teplotu treba vlastne tu hmlu chladit? z clanku to velmi nevypliva.

To by sis měl vyzkoušet, protože se domnívám, že po schlazení se to vrátí do kapalného stavu.

Ja tam nemam ten clanok. zatial som skusal len chladenie ladom. No tiez mam dojem ze to akurat tak skvapalnuje. Netreba tam dake ine podmienky? husta hmla alebo co?

Je prostě důležité najít určitou hranici mezi zkapalněním a klesáním mlhy k zemi. Nejlepší bude, když budete svou otázku směřovat rovnou k autorovi.

Můžeš zkusit obyč. větráček z PC a regulovat otáčky.

Predpokladal som ze sa autor clanku zapoji do diskusie. Asi sa na to vykaslem alebo tiez sa spytam dakeho predajcu ci by mi neprezradil to tajomstvo..

nejlepší je Cu trubička přes 50 cm dlouhá . Dále mikro pájka o kolo které navineš kousek Cu trubičky. na začátek před pájku mážeš dát obyčejnou plastikovou hadičku a du zavest do láhve s glycerinem pote druhý konec za pájkou připojíš na čerpadlo nejlepší je malé fontánové v něm je lepší mít nějakou kovou trubku . nejdříve zapneš pájku na 300 stupňu mužeš i více až pájka bude nahřátá . pusť čerpadlo a olé dým máš nasvětě

ověřené, sorač

Hanys,ty se teď jmenuješ pepa z depa? V titulku mi to háže tvá mailto

Jj, ja vim, kamoš mě překecal, ať se zeptam za něho, tak sem si řek, že vystoupím pod jeho jménem a eště ho trošku setřu... no a mejlu sem si všim až pak, ale myslim, že to nevadi, ne?

To už neobkecáš

Kup si nějaký ťamanský, dá se mezi nimi vybrat se slušnou citlivostí.

Petr - ale fááákt, zrovna tobě bych kecal, ne? Bych měnil meno, aby ste hoši nevěděli, že JÁ chci do zesilovače radijko... To bych nezrobil, ja mam rad hudbu, a ne nějake chraplatko v zesilovaču.... Je to pre kamaráda, fakt, a věřte mi, prosííííí í í íí íí íí m

Jak říká Jezevec, měl jsem tu někde takový malý rádijko na sluchátka(dělali anténu) bylo to asi 3x4x1cm, na dvě ty kulatý malý baterky.Malý LCD kde byla zobrazená frekvence,nebo čas,a automatický ladění.Ale je to jen na jednu stanici,pak se holt zmáčkne ladění a naladí se jiná.A bylo to z drogerky, nějakej rok zpátky a stálo to 99,- takže ťamici něco takovýho mít budou.Do zesíku ideální(je to malý)a někdy to i dobře funguje

on si to pry chce postavit sám... sem mu řek (abych měl od něho pokoj) že si má kupit stavebnicu, on že chce aj tišťak si sam udělat..

Tak to je jednoduchý - ať koupí to rádio,rozdělá a okopíruje.Plošňák bude dělat,součástky může shánět,když nebude chtít použít origo s púvodní desky,bude to mít ověřené.Jinak si může koupit nějaký knížky,nastudovat problematiku a třeba navrhnout vlastní zařízení Když bude mít štěstí, může se domluvit s Richardem, ten tu říkal že sbírá náměty na stavebnice,tak třeba zbohatne

Nene, to je trubka (ale pozor, fakt to nesjem já ) Nenavrhne si sám, já mu řeknu, ať de do té stavebničky a bude... a že si může ten tišťák okopčit a ten origoš třebas zahodit, nebo někomu dát

Já jsem to tak dělal u většiny stavebnic, origináj tišťák jsem si schoval a podle něj dělám kopie,osazuju..

A co datasheet od TDA 7000? Je to docela jednoduchý zapojení a taky se tam dá něco naladit...

Tuším Tipa nebo Hadex měla v nabídce nějaký stereo přijímač s dobrou citlivostí a ručním laděním. TDA7000 je jen nouzovka,citlivost ujde ale jinak děs-stavěl jsem jich několik.

hele všše nej (viz url odkaz)

Na výstupu OZ je to stejné co na vstupu a to přibližně VSS a VDD. Proud cca 40 mA.

Takze pokud dobře chapu tak by z te 4047 melo lezt z jednoho vystupu 12V a z druheho 0,jak to prejde pres operak tak mam na jeho jednom vystupu cca 11,9 V a kazdy vystup zesilovače dá 40 mA (čili cely operak dá na výstupech 2x40mA)?Pisu to dobře?Chci mit jistotu

Z Q i /Q leze střídavě 0 V a 12 V a na výstupu OZ je +- to stejné, cca 0 V a 12 V a proud je cca 40 mA.

Dekuju moc,

Je to pravda, bude to cca 12V, ale pokud to máš do školy, můžeš se zamyslet nad podrobnějším rozborem. Třeba si tím můžeš vylepšit známku )

Na výstupu U1 bude podle katalogového listu opravdu skoro 12V , asi 11,95V. Jenže teoreticky je toto výst. napětí U1 již nad povolenou(z hlediska správné zesilovací funkce, ne z hlediska odolnosti obvodu) vstupní úrovní vstupů 3 a 5 IO U2, která je při napájení 12V asi jen 11V (viz graf v datašítu).

A na výstupu U2 bude při proudu 20mA ven z pouzdra asi o 2V míň, než je napájecí napětí. Takže z něj poleze asi jen 10V. Při proudu 40mA už může být výstupní napětí možná 8V , ale možná skoro nula - pak už to strmě padá. Viz výstupní chrakteristika na str. 5.

http://pdf1.alldatasheet.com/datasheet-pdf/view/22762/STMICROELECTRONICS/LM358.html

tak ted si mi teda nasadil brouka do hlavy :p

Moc tomu zapojení nerozumím. Pokud je funkční a ověřené, tak se počítá s tím, že výstupy operáků pojedou skoro do zkratu, resp. do napětí asi kolem 3V. (3x Ube + úbytek na R8,...). Pak tam opravdu poteče kolem 40-60mA. Ale otázka je, jestli je to žádoucí technické řešení, byť ho operák snáší(i když bude dost hřát).
Dá se na to dívat jako na trojitý darlington, ale nějak mi tam chybí odpor do báze. Je to takové avantgardní řešení.
Já osobně bych do báze Q1 a Q2 nějaký odpor zařadil.

Taky je možné, že autor zapojení prostě nebyl ten den ve formě a ono to i přesto dobře funguje.

Tohle je jeste puvodni schema,ja jej mam upravene,tranzistor
Q1 je nahrazen dvojicí tranzistoru MJE3055,a Q2 taky tak

Proč dvojicí? Jak je ta dvojice zapojená?

vzdy 2 paralelně

Ty puvodni mely hrozne velky Rth j-c 5K/W ,chladit to by byl kumšt a jak jsem se tak dival tak jsou vazne pouzitelne tak do 2A ... MJE3055 ma Rth j-c 1,7K/W a celkově co se vykonu týče je lepší volba.

Kolik watů se na Q1 bude podle tebe ztrácet, aby ho bylo vůbec nutné chladit? Vždyť bude většinu času jen sepnutý nebo rozepnutý (kmitočet 50Hz je velmi nízký - spínací ztráty nebudou převládat).

Myslíš, že LM358 líp vybudí jeden střední tranzistor nebo dva výkonové paralelně? Spíš to zhoršíš.
Důležité je,aby byly Q1 (i Q3,Q5,..) opravdu pořádně sepnuté,aby zbytečně nehřály. Na trojitém darlingtonu bude z principu velký úbytek v sepnutém stavu i tak. Ale to bude ohřívat až ten poslední stupeň(Q5-Q11) ale určitě ne Q1,Q2, přes které skoro nic neteče. Toť můj názor.

Zapomel jsem to napsat ze Q1,Q2,Q3,Q4 jsem prepojil kolektorama primo na 12V+ abych se toho darlingtonu zbavil

A není toho ještě víc,cos zapomněl dodat? Ať se oba bavíme o stejném zapojení.
Z Q1, Q3, jsi tím udělal emitorové sledovače, což do původního spínání (jen dva stavy) vnáší třetí stav -tranzistory jsou pootevřené a zbytečně hřejí.
Kromě toho bych řekl, že tím zničíš koncové tranzistory Q5-Q16. Protože proudy do jejich bází nebudou nijak omezeny. Emitorové odpory 0,1Ohmů zaberou až někde při 50A na jeden tranzistor.

Tranzistor zapojený jako spínač musí mít zátěž vždy v kolektoru. Ne v emitoru. Když to nejde jinak, je možno doplnit PNP typ, aby se dalo pravidlo zachovat.

Tenhle měnič by si asi spíše zasloužil na místě Q5-15 tranzistory MOSFET.

Q1 a 3 ti jdou takhle prakticky do zkratu, vystupni proud Q3 je zhruba zesileni Q1 x Q3 x 40mA coz bude pro buzeni konce zbytecne hodne. Kdyz odhadnu potrebne buzeni konce na 5A(o velikosti lze samozrejme diskutovat), a budu se chtit zbavit koncoveho trojiteho darlingtonu, tak bych spojil kolektory Q1 a Q3 a ke 12V bych je pripojil pres odpor 2j2/15W(a stejne i spodni dvojici)(Variantou jsou spojene kolektory a z emitoru Q3 napajet baze konce pres ty cca 2j2 -tady je ale problem jake napeti na emitoru Q3 bude diky limitaci proudu LM).Takhle bude buzeni konce urcenym proudem, omezi se proud budice, ztrata budicich tranzistoru se zmensi a presune na seriovy odpor,zmensi se ztrata koncovych tranzistoru. Ovsem cela koncepce je pochybena, tomu konci by daleko vic slusely FETy.

chce to více dat, nejlíp datasheet toho laserového modulu pak poradíme

hmm pokud je mi znamo tak u detektoru se meni frekvence tonu pri priblizeni ke kovu nikoliv hlasitost, tu si nastavis jakou chces, takze tudy cesta nevede
ale zkus pohledat nekaky prevodnik frekvence/napeti a to uz by mohlo jit, to napeti pak privest na rucickovy merak

nebo indikator s LED diodama

Děkuji,měl jsem na mysli použít stávající vývod ,jsem se špatně vyjádřil ,ještě jednou děkuji

To mě pomohlo ale stejně nevím jak to vypadá nebo jaké parametry by tem převodník měl být

Nebo kde jej koupím

Je to tedy tak jak píše geograf?
Jde o detektor kovu a čím blíž jsem kovu, tím vyšší je frekvence ve sluchátkách?
Pokud tomu tak je, tak by tohle zapojení, mohlo být celkem zajímavé: (viz url odkaz)

No přece zkratujou VF rušení vznikající na diodách.

To cos mi řekl jsem tak úplně nepochopil, ale zaslechl jsem něco o tom, že grätz funguje zároveň i jako dvojitý subharmonický směšovač, na kterým se prostě mísí a násobí bordel přivedený na vstup.
Zkusím dotaz formulovat přesněji:
Kvůli jakému/kde vznikajícímu rušení se tam dávají ty kondy?

Dioda sama vyrábí při usměrnování bordel.Proto že je nelineární.

Kondenzátor se někdy dává k diodě paralelně proto, že obyčejné diody fungují pomalu a při přechodu z vodivého do závěrného stavu ještě chvíli vedou, říká se tomu doba zotavení. Po ní se velmi rychle zmenší proud v obvodu a hlavně tato změna vygeneruje rušivý impuls.

Díky za vysvětlení.

Nevím, proč zrovna subharmonický, "směšovač" by prostě stačilo. Ale v případě usměrňovače jde o to, že "za ním" je obvykle kapacita nabitá na nějaké napětí a "před ním" je trafo, které se skládá z cívek, čili vždy má nějakou indukčnost.
Diody otevírají jen po dobu, kdy je napětí na trafu vyšší, než napětí na kondíku (plus saturační napětí diod, které jsou v tom okamžiku otevřené). Při zavírání diod vznikne proudový i napěťový skok, který obsahuje spoustu vyšších harmonických, které se pak dobře vyzařují do prostoru.
Bloček připojený paralelně k diodě je v okamžiku, kdy dioda vede, vybitý, a při zavření diody se začne nabíjet, čímž hrany toho skoku otupí a potlačí ty vyzařované harmonické.

Jane16 - je to taková blbost za korunu, ale někdy pomáhá - u citlivého zařízení.
Kdysi jsem si k nějakému bateriovému rádiu na střední vlny udělal síťový adaptér (tehdy se tomu ještě tak asi neříkalo) - což bylo jen tráfko, usměrňovač a vyhlazovací elyt. A rádio brumělo a brumělo. Pořád jsem zvyšoval vyhlazovací elyt (jeho kapacitu), aby napájecí napětí nebylo zvlněné - už byl obludně veliký, zvlnění skoro žádné a pořád to vrčelo. Pak jsem někde našel radu s keramikou paralelně k diodám a rázem to jelo jak z baterek. I ten vyhlazovací elyt jsem pak mohl zmenšit a už to nevrčelo ani při zvlnění v řádu voltu při napájecím napětí kolem 9V.

http://www.goatse.fr/

Člověče, kde jsi tu fotku našel? zřejmě máš zálibu v návštěvě podobných témat.