WOW! tisícátý příspěvek! a 4 vteřiny rozdílu s Jerrym!

to není jen barvou, je to i podkladem pod ní. Nepravidelně strukturovaný povrch způsobující dobrý rozptyl směrů odrazu. Takže něco se sice odrazí i zpět k radaru, ale je toho tak málo, že se to zpravidla utopí v šumu.
Nebude ale levnější jezdit tak, aby tě radar nemusel zajímat?

Já ještě nemám auto, tak je mi to jedno. To mě jen tak napadlo

Mě tohle téma taky zajímá,radary a vůbec všechno týkající se špionáže.K tý barvě,asi by byl odraz od oken.Já nemám v plánu ďelat bordel na silnicích.Mimo to čekám na rozhodnutí pánů poslanců o novým zákoně o služebním poměru.Tím jejich vrtáním docílili akorát toho že se oddálilo moje přijetí.Parchanti,přicházím o prachy a oni hrají DOOMa na noťasích.

Blbost. Stealth je technologie. Tvary. Struktura. A pak nějaká pohltivá sračka na povrch. Výsledkem je mnohem menší efektivní odrazová plocha cíle. takže F117 je na radaru tak velký, třeba jako orel.

>>Sendy: myslím, žes to definoval nejpřesněji. Jenže každý z radarů jaksi je určený ke zjišťování nečeho jiného. Jeden na to, zda v určitém prostoru něco je, druhý je namířený tam, kde spolehlivě něco je, nebo za chvíli bude. Takže u auta by ani stealth moc neřešil.

Snad by něco řešil, třeba by to spíš pak vzalo odrazy od kolemjedoucích nebo protijedoucích vozidel a bylo by to Akorát stealth tvar auta dost blbě projde přes technickou ))

Kdyby nám daňoví poplatnící přispěli na ta auta tolik, co na ta letadla, určitě by to technickou prošlo

Myslím, že technologie stealth na F117 zas tak moc spolehlivá není, když ji amíkům Miloševič sundal bez větších problémů

a to díky lokátoru Tamara páč ten vůbec nevysílá pouze přijímá co ledadlo vyšle a taky jeho palubní radar

O Tamaře jsem kdysi zaslech že je to naše výroba a že ji zákali vyrábět,nebo že to někdo koupil,ale prej to nemělo konkurenci

vyvíjela tp tesla pardibice ale původní nápad byl nějakého amíka jinak už se vyrábí nástupce jménem Věra ale už ne tesla pardubice ale lidi co odsud odešli a rzjeli to navlastní pěst.-..dost nám otom vypráví náš učitel na elektroniku

S tou F117 to mohlo být úplně jinak... jednak je to stará kraksna s dost velkou efektivní odrazovou plochou, jednak ji asi sundali při přízemním letu, tj. optickým navedením. Ale kdo ví, jak to bylo - vzhledem k aerodynamice to létá jak šutr a jakákoliv chyba elektroniky řízení vztlaku a spadne to samo...

motorola killer: jak se jmenuje ten váš učitel? Nám to taky (Tonda Blahovec) vyprávěl

náš je Laďa Chmel zvaný soldier/byl voják z povolání/ nebo snajpr-pěkně vyčistil naši třídu

Nebylo to s tou Tamarou a Věrou opačně? Já ale četl, že to byl původní nápad pardubičáků, ale mohlo to být i jinak..kdo o tom ví víc? Tohle i mě, zesilovačového guru docela zajímá)))Předpokládám, že nedávno vyšlá knížka "Tajemství radiolokátoru Tamara" bude akorát kupa neověřených blábolů..

Ale prdlajz, to bude kupa informací od tý paní, co tam roznášela svačiny a od vrátného, který měl od všeho klíče a k tomu dávka přesně prověřených dezinformací )

no ten způsob určení polohy cíle co používá Tamara prý vymyslel nějaký amík jinak pěkný článek otom byl na www.hw.cz

Podla informacii z computerworldu alebo atm cca 7 rokov dozadu (sorry uz si presne nepamätam) bol system Věra vyvijany od r.1956, namontovaný na V3s, nasledoval system Ramona a za ním Tamara,<br />
zakladna konfiguracia na 5 Tatrach 815, rozšírená aj s riadiacim centrom na 13 T815-kach.<br />
Pokial si pamatam čo sa v članku pisalo tak princip Věry bol udajne Česky bez kopirovania cudzich nápadov

Jo, já mám za to, že to vymysleli češi - osobně sem u těch 815 stál - bylo jich asi 8 v tesle pardubice, ale tehdy mě ještě víc zajímaly ty tatry tři byly s hydraulikou a přijímacím systémem na stožáru, ostatní byly kabinové a musím říct že to uskupení vypadalo impozantně. V době chorvatské války se údajně někomu podařilo jim tu tamaru prodat. Skutečně se předchůdce Tamary jmenoval systém Ramona (třídní ze střední - co by záklaďák u ní sloužil).

Já vím že Tamara byl pasivní radar (nic nevysílá, jen příjímá - \"sedí a poslouchá\", letadla skenují radarem prostor kolem sebe a jsou vidět kvůli němu, i F 117 prozradí její radar, ne její tvar a speciální nátěr. Pak páni (asi ještě) z T. Pardubic systém zlepšili na Věra. Tamara potřebovala na \"scan okolí\" tři auta, Věra už jen dvě.

Pokud jde o Tamaru, vím o tom dost. ˇYádný amík za tím nestál. Vzniklo to jako idea na přelomu 1988-1990 v Tesle Pardubicích u techniků. Jenže tehdejší soc. vedení jim nedovolilo rozvíjet vlastní nápady. Po roce 1990 to riskli a založili si vlastmní firmu, ERA Pardubice a tam na tom začali dělat. Jádro pudla není v v radaru jako takovým, ale v elektronice. Elektronika je postavená na Xilinx obvodech. V roce 1995 ode mne dostali, tehdy jako první v Československu, vývojový systém Susie od Aldec Inc. Já dostal Susie systémy dva, oba byly určeny pro ČVUT FEL v Praze, ale tam se hádali na katedrách mezi sebou a nikdo to nechtěl. Tak jeden Susie skončil v ERA Pardubice a druhý v jedné firmě v Berlíně. O systému Susie vyšlo v tehdejším časopise Elektronika vydávaným v Praze Vokovicích (Amáro to odmítlo vytisknout). Aldec dneska dělá daleko pokročilejší systémy a v roce 2000 koupila ERA upgrade. Ta elektronika v radaru je tedy to nejpodstatnější, protože vyhodnocuje signály přicházející ze snímacích antén a stojí to na tom co je v Xilinxech. Tuhle ideu, nápad později odkoupila americká firma Rannoch Corp, sídlící v Delaware. Ta má pobočku v Česku skrze níž vlastní od roku 2006 ERA Pardubice. Komu patří Rannoch se neví, protože to je off-shore firma. Klidně může patřit zakladatelům ERy ...

Pokud by jste chtěl někdo vymyslet něco lepšího, začněte studiem vývojového systému od Aldec Inc. (viz url odkaz)

Jo dneska se daji takovyhle veci, jako je elektronika pro Tamaru, vyvijet daleko snaz, protoze uz jsou vyvojovy systemy, jako treba ten v odkazu. To v polovine 90tych let jeste vubec neexistovalo... (viz fotka v galerii) (viz url odkaz)

No, Kvitko, mozna neco vis, ale zas tak hodne ne. Ideove se ten pasivni radar vyvijel uz v 60-tych letech a zhruba uz v r. 1974 fungoval pod nazvem Ramona u vojsk (prototyp se zkousel pod jmenem Kopac).Do r.1989 se vyrabel v Pardubicich, mimo vojsk Varsavske smlouvy se prodal i spratelenym rezimum - napr do Syrie.Po r. 89 o nej staty NATO nemely vazny zajem (jeden exemplar se odvezl na zkousky do USA), do statu ktere o nej mely zajem nam NATO prodej nepovolilo (Cina). Hlavnimi problememy ktere se u pasivniho radaru resi je 1)zjisteni signalu (neni to uplne jednoduchy problem, zjistuji se signaly v pasmu MHz az desitek GHz, palubni vysilacky, radiovyskomery, strelecky radar) 2)oddeleni jednotlivych signalu, jejich uplny popis a prirazeni casu prijeti 3)porovnani prijatych signalu ze 3 stanovist v centrale, prirazeni signalu od jednoho zdroje k sobe, vypocet polohy zdroje z rozdilnych casu prijeti signalu.
Cele to je CZ vynalez, udajne nejcennejsi na tom byl(je ?) algoritmus popisu jednotlivych signalu, tak aby mohly byt v centrale k sobe prirazeny odpovidajici signaly.

to ja vim, jak to bylo s prodejema te Tamary a Very. To se delalo pres Omnipol (ten je v Nekazance v Praze). A tech baksisu co tam dalo , o jeje .... A stejne to bylo prd platny.

Ty "prodeje" jsou samostatna kapitola. Ja jsem chtel spis upozornit na to, ze ta idea vznikla a realizovala se daleko driv nez v r 1988. Je jasny ze po r. 89 byla moznost realizovat to na daleko pokrocilejsich technologiich nez byly k disposici v RVHP.

Jestli jse tě dobře pochopil tak koaxiál zapojuješ jako dráty k žárovkám. Jenže vono je to složitější. Musíš použít rozbočovače ant. signálu k tomu určený. A vo impedanci se nestarej, stejně nevíš jaká je a jakou to má mít. Kondama ji určitě nezměníš.

zaprve: viem že anténny signál zhoršuje to, keď je koaxiál príliš dlhý v jednom kuse, alebo rozvetvený bez oddelenia. zadruhe: kontenzátory sa používajú práve aj na spojenie dvoch koaxiálnych káblov. a v televíznych spojkách a rozbočovačoch nieje nič iné, iba buď kontenzátory, alebo nejaký lc obvod. a ja by som potrebovsal akurát vdiet akú kapacitu keramického kontenzátora použiť, aby nemal útlm v TV frekvenciách.

A když bude kabel příliš dlouhej ve dvou kusech tak to pomáhá ? :o)

koaxial nmá potom svoj vlastný odpor ako celok, vďaka kontenzátorom sa javí ako nekonečný, a signál sa šíri stále viacerími kusmi, ktorý má každý vlastnú impedanciu.

hops zabudoil som dopísať že má svoj vlastný odpor ako celok nekonečný vďaka kontenzátorom, ale signál sa šíri v každom z tých káblov v závislosti k ich impdancii.

Nedal sis omylem do faje místo travky či tabáku sušenej durman ?

Mozna si delas srandu a snazis se nekoho vyprovokovat.
Aby vf vedeni prenaselo rovnomerne v sirokem pasmu(TV cca 50 az 1000MHz)musi byt homogenni(nesmi v nem byt impedancni neprizpusobeni), na svem zacatku i na svem konci musi byt zatizeno zatezi ktera se rovna charakteristicke impedanci vedeni na vsech prenasenych frekvencich, nejcasteji 50 nebo 75 ohm. Pokud chces kabel rozdelit do tri smeru museji mit tri spojene kabely stejnou impedanci jako kabel privodni a kazda odbocka z privodniho kabelu stejnou impedanci jako kabel odchozi, prakticky se vstup rozbocovace musi tvarit jako 75ohm v celem pasmu a vystupy z rozbocovace se musi tvarit take jako 75ohm.
Samozrejme, muzes ty kabely jednoduse sletovat, spojit pres kondenzatory nebo je ztratove propojit s prizpusobenim pres odpory nebo koupit za 100Kc rozbocovac.Pokud budou vsechny kabely kratke asi ti to bude nejak fungovat a reknes si, jak jsi na to vyzral a jak jsou ti kolem tebe blbi, mozna se budes divit, proc kazda stanice hraje na kazde z televizi jinak silne ale jiste si pro to vysvetleni najdes. Problem je totiz v tom, ze vedeni nezakoncena charakteristickou impedanci jsou nehomogenni a na techto nehomogenitach se signal odrazi a putuje po kabelu sem tam, pokud je nehomogenita vyrazna a zatizeni konce, zacatku nebo prubehu vedeni se blizi zkratu nebo nezatizeni(otevreni, napr vazba velmi malym kondenzatorem)zacnou s useky kabelu chovat jako rezonancni obvody pro frekvence, pro nez je elektricka delka kabelu rovna nasobkm 1/4 nebo 1/2 vlnove delky. Na TV se to projevi tak, ze obraz ma u analogu rozostrene obrysy a vedeni ma frekvencne nevyrovnany prenos.Pokud to chces delat pomoci kondu je to k nicemu, to to muzes rovnou sletovat natvrdo. Spravne reseni je rozbocovac.

takych expertov ako steev mame v kablovke dost a radost nam fakt nerobia. Ako ti mame vsetci vysvetlit ze tam mas dat rozbocovac ta TV signal??? v podstate rob ako chces ale potom neotravuj na takychto forach.

Ty lidi nechtěj slyšet pravdu, chtěji potvrdit že jsou géniové a musí to fungovat taj jak to voni udělaj. Vždyť na tom přeci nic nemůže bejt, že jo!! Myslím že to dobře vystihnul Sinclair sinclair, 22.12.2008 18:31:29Sem už fakt vleze kdejaká píča...tohle už není elweb, poslední dobou je z toho elblb...

v ziadnom pripade som nechcel potvrdit ze som genius, mam v tychto veciach dost medzery. len ma nadmieru vytaca ked polozim nejaku otazku, a namiesto odpovede ako to funguje dostanem odpoved ako tomu nerozumiem a ze to nemam riesit.
chcel by som sa podakovat uzivatelovi Elfag ktory mi ao jediný podal normalne vysvetlenie. diki moc.

To steev, je lepsi se ptat na to, co chces udelat a jaky ma byt vysledek. Pokud v necem nemas znalosti tak se ptas na vylozene hlouposti treba "mám problém asi s vyššou impedanciou koaxialneho kabla, lebo ho v uzloch nemám pooddelovaný kontenzátorami. chcem sa preto spýtať aké kontenzátory by bolo najlepšie použiť na impedančné prispôsobenie a odrušenie, a zároveň minimalizovať útlm signálu v uzloch... " to co jsi napsal je tak vedle, ze jsme si mysleli, ze si z nas delas srandu. Sdelovaci koaxialy maji v naproste vetsine impedanci 50 nebo 75 ohm, jsou pro venkovni nebo vnitrni pouziti a dal te muze zajimat jejich utlum, udava se v dB/100m pri ruznych frekvencich, cim vyssi frekvence tim vetsi utlum, kvalitnejsi kabely maji utlum zejmena na vysokych frekvencich mensi nez kabely nekvalitni, prodejce by ti na pozadani mel katalogovy list kabelu ukazat.Pouzitelne frekvencni pasmo je napsane i na rozbocovaci signalu, nektera z vetvi rozbocovace muze byt pruchozi pro stejnosmerny proud, byva to kvuli napajeni antenniho zesilovace po koaxu v pripade ze zdroj mas u televize a zesilovac na pude kde neni napajeni. Na ruseni jsou nejcitlivejsi provizorni(treba pokojove) anteny, ty totiz prijimaji relativne vsesmerove a chytaji vsechna ruseni z domacnosti(nejlepe rusi spinane zdruje a pak spotrebice v nichz se jiskri - komutatorove motory), vyrazneho zlepseni dosahnes umistenim kvalitni smerove anteny na strechu a pokud ani to nepomuze tak zarazenim kanalovych propusti ktere propusti jen pozadovane kanaly(frekvence). Cely sortiment vcetne zakazkovych pasmovych propusti nebo filtru delaji zde (viz url odkaz)

ok, diki, tak sa chcem ospravedlnit vsetkym ktorych som svojimi bludmi vytočil:) O tych kontenzátoroch som si to myslel preto lebo až na pár vínimiek v ktorých boli lc články som vo všetkýh rozbočkách koaxiálu našiel doteraz kontenztory, len vtedy som sa nezaujimal o ich kapaitu a teraz ziadnu taku rozbocku nemam, tak som sa chcel informovat takto.

Se hned neurážej, chyba není to že to nevíš, chyba je že se neumíš zeptat.

ok :)

Zapojit to pujde určitě, jestli to bude chodit, to je ve hvězdách. Trafo 12V má stídavé napětí na výstupu. Autozesilovač potřebuje +-12V a bytelnej proud s dobrou fltrací, čili ss zdroj 12V a pak bych neviděl problém.

to neni jednoduchy pristroj. I do 1 kHz jsou to dost slozity a drahy pristroje. Nikdy jsem to nestavel, ale mam jedno zapojeni co chodi. Pokud si vzpominam, jsou tam operaky od Harrise a meri to teda jen uhel, netusim ale jak vysoko. Jinak mame v laborce HP 8508. Jeste existuje take tusim HP 8405. Ale oba pristroje jsou dost velky a drahy (tak okolo 50 tisic Kc v prepoctu za pouzity v provozuschopnym stavu). Ale fakt ze se sondama meri radova do GHz. Na druhou stranu vstupni napeti je velmi naly, tak to asi nebude to pravy orechovy pro mereni na mustku...
Jestli chces to schematko s temi opraky co meri fazovy uhel, to ti muzu poslat.

Vektorvoltmetry různých výrobců (převážně Tesla) bývaly častým ležákem různých výprodejů... sleduj Aukro a podobně.

Třeba BM559 je dělaná jako vektor voltmetr.

kvitko: pokud bys mohl, tak na: jn.dvorak@tiscali.cz
Děkuji

Šťastný Nový rok a mnoho vydařených konstrukcí v roce 2009

Šťastný nový rok a čo najviac fungujícich zapojení a čo najmenej tých nefungujúcich Vám želá Wicker

Šťastný rok 2009, a hlavně mnoho úspěchů!

Tož děcka, majtě sa!!! A nejde jen o elektroniku.... I.

No nie to je pravda . Ale tým čo s tým robia alebo sa zaujímajú aj hej

No já bych řek, že to bude vlivem souhlasnýho napětí na vstupu OZ, což odstraníš jedině použití myslím že dvou OZ, popř tří ... a to tak že invertující vstup připojíš na 0 potenciál (u zapojení s dvěma), se třemi je to krapátko složitější.
Ale možná, že nějaký lepší OZ už má toto ošetřený, skus se mrknou po jiným typu.

Podle mě je tohle ale blbost aby to dělalo - ?? To se mzvědavej, jak složitý zapojení bude v závěru, jen kvůli měření úbytku napětí na odporu
Mám odpor v plusové větvi napájení, a potřebuju napětí upravit tak, aby se dalo měřit proti zemi. Tedy to co naměřím proti GND je rovné úbytku na odporu. Jsem netušil, že je s to takový problém
Odpor tam mám momentálně 0.47R, což dává 0.47V na A, a na prázdno mi to ukazovalo přes 2A

takže jestli jsem to dobře pochopil, tak potřebuješ převodník U/I ?

teda naopak I/U

Převodník I/U mám, je to snímací odpor proudu. Prostě bočník. Ten bočník "visí" v kladné napájecí větvi. "Měřidlo" má vstup proti zemi, tudíž napětí co je na bočníku potřebuju nějak "upravit" tak, aby napětí na bočníku se mi objevilo ještě někde jinde, ale měřitelné proti GND. Zejtra sem nahraju i schéma, jak to aktuálně vypadá.

Není to náhodou tím že zesilovač je v jedný větvi zapojenej jako invertující čili má zesílení 1 a v druhý větvi je neinvertující a má zesílení rovno 2, skus nastavit zesílení 2 i v invertující vazbě

No řek sem to blbě poměr odporů R1 ku R3 musí bejt stejnej jako poměr odporů Rzp ku R2. Navíc jetli to není tim že u nesymetrickýho napájení OZ neumí pracovat od úplný nuly, zkus ho napájet symetricky a myslim že když dodržíš tu podmínku tak by to mělo chodit

ne už mi hrabe poměr odporů v jednom vstupu musí bejt stejnej jako poměr odporů v druhym vstupu, takhle je to zprávně :D

Ale tak poměr odporů má v pohodě, protže jak píše, všechny jsou 1k. A

Se podívej, jaké je min.výstupní napětí při 2mA sink proudu ?
I rail operáky potřebují nejaké napětí na výstupu proti napájení a tenhle je proti zemi dost rail oparáku dost vzdálený.
Dej si tam 100K odpory, 50uA už ten operák do země zvládne líp.

2 danhard: něco takového jsem potřeboval slyšet :)
LM324 je railovi sice dost vzdálený, ale zvládá vstupní napětí blízké 0V, proto ho tam mám. Do galerie jsem hodil schémátko (omlouvám se za kvalitu - na rychlo načárané). Zdroj konst. napětí funguje spolehlivě od 0V až do 12.4V, jen ten diferenciální zesilovač ne a ne fungovat :) (viz fotka v galerii)

Zkusim dát větší odpory, jak řiká danhard - 100k, uvidíme jak se to začne chovat.

Tak jsem zkusil větší odpory, je to lepší. Zaráží mě ale jedna věc: pokud oba vstupy spojím dohromady, a připojím na nějaké "libovolné napětí", na výstupu by mělo být 0V, protože oba vstupy jsou na stejném napětí, rozdíl je tudíž nula. ted ale pozor: pokud oba vstupy připojím na GND, na výstupu je očekávaná nula V. Pokud napětí na obou vstupech zároveň zvyšuji, zvyšuje se i napětí na výstupu, a při cca 12V na obou vstupech mi z výstupu leze 0.28V. Tohle mi moc normální nepříde.
ALe přišel jsem na to, že to bude nejspíš způsobovat všechno asi tolerance rezistorů, což zrovna není milé

pokud ta chyba narůstá lineárně, tak se to dá lehce kompenzovat, ten bočník taky přece nebude úplně přesnej, taky to může dělat napěťová nesymetrie vstupů

Tak snad máš odpory přesné, nebo ne ?? Vždyť 1% se prodávají v každé trafice

Bočník celkem přesný je, vycházela mi odchylka od reálného naměřeného proudu menší než 1%.
2 sendy, ne odpory mám 5%. I kdybych měl 1%, tak odchylka může dělat přes 100mV, a už jsem vedle jak ta jedle, protože 100mV na výstupu je už asi 210mA proudu. Navíc danhard má pravdu, že výstup při sink proudu pár mA nebpůjde pod cca 0.5V, takže takhle to opravdu nejde.
Budu spíš potřebovat vymyslet, jak to udělat jinak, podmínkou je, že bočník zůstane v kladné větvi. Potřebuju, abych napětí na tom bočníku mohl naměřit někde jinde v obvodu a to proti GND. (naměřené napětí proti GND rovné úbytku na bočníku) - přece to nějak jít musí ne?

Koukám, že jsem byl krapátko vedle, ale napadlo mě, jestli by to nešlo realizovat jako inv. zes. kde je ve zpětný vazbě ten bočník. Potom by na výstupu toho OZ mělo bejt napětí -i*R.

Proč to nenápájíš symetricky, přece není nic složitýho udělat záporný napájecí napětí zjednoduchýho vinutí trafa, stačí to čím ten zdroj naáljíš, tobě tady stačí třeba -3V

Navíc proud bych snímal ne v kladný větvi ale ve větvi zěmě pak se to dá udělat jednodušejc, spojíš společnej bod OZ a měříš jen invertujícím OZ úbytek na odporu a na je ho výstupu získáváš lineární změnu v kladných hodnotách

jebdo23, záporný napětí tomu nepomůže (zkoušel jsem, a nechci ho tam. (v případě nouze by to ale nebyl problém).
To že je bočník v "+" má své opodstatnění, a to, že zdroj bude symetrický, a potřebuju hlídat proud v obou větvích odděleně. Další důvod je to, že zem zdroje má být spojena s PE.
Zkoušel jsem tam dát i řádný rail operák, hodnoty již sice vycházely správněji, ale nejvíc měla vliv hlavně tolerance hodnot rezistorů. Takže buďto zkusím 0.1%, pak by měly být problémy menší, nebo tam dám dva trimry, což bude asi nejjednodušší.
Spíš bych tedka uvítal nápad, jak by šlo to samé realizovat jinak než pomocí diferenciálního zesilovače, nebo aby alespoň nezáleželo tolik na odchylkách parametrů součástek.
2 Dartex: můžeš prosím tvůj nápad s bočníkem ve zpětné vazbě trochu rozvést do detajlů?

Podle mě je snad úplně jedno kam dáš snímací odpor, výsledný potenciál bude vždy stejný ke stejému poklesu ti dojde tak nebo tak a stabilizační zesilovač napětí si to dorovná, se symetrí nebudeš mít podle míhi problém, jelikož ty zdroje spojíš jednim pólem a každej zdroj bude galvanicky oddělenej to znamená že sou na sobě nezávislý, no když dáš dva stejný zdroje tak aby ti tvořili symetrickej výstup nebude podle mýho problém a musí to chodit

Jo to je jedno z řešení, jenže na to mám použít to trafo, který jsem na to dostal, tj s jedním sekundárem (s vyvedeným středem), jinak bych to už dávno dělal jako dva oddělené zdroje, a bočník by byl v "mínusu". Budeme se muset smířit s tím, že to takhle musí být. Zatím bych to nechal být jak je, zas zkusím zapojit já svojí hlavu, a třeba vymyslím lepší způsob, pak Vám dám vědět, na co jsem přišel.
Spíš bych se nyní zaměřil na promakání výstupní výkonové jednotky, kterou mám dosti nedotaženou do konce (viz Jendova připomínka v tématu "náhrady LM324")
Zatím dík moc všem za pomoc, udělali jste co bylo ve vašich silách, zkusím podle vašich pro mě cenných rad vymyslet aspoň o chlup inteligentnější zapojení.

Zkus se inspirovat odkazem - napeti bocniku prevest na proud , proud muzes poustet do zeme pres odpor a na nem merit napeti. (viz url odkaz)

Jen ještě jedna věc, většinou sem u zdrojů viděl do báze zapojenej odpor z výstupu.

No a co kdybys použil dva můstky se společnym vývodem a zase získáš podle mě dvě nezávislý napětí, tohle co vymejšlíš je dle mě moooc a zbytečně složitý

To je jak radit hluchýmu, přes ty odpory tam cpeš do výstupu nějakej proud, ten výstup neumí ten proud stahovat dolů, podívej se na výstupní "sink" charakteristiky.
Měřit takhle napetí na plovoucím bočníku je zhovadilost. Možná že takové blbostě učí, ale je to diferenciální zapojení zatížené podstatně vyšší chybou než je tolerance jednotlivých prvků-odporů.

Mnohem lepší je převést napětí na bočníku na proud a ten meřit na odporu proti zemi. Má to také své úskalí, musí to fungovat i při 0V na výstupu.

2 danhard: Zkoušel jsem i přidat zápornou napájecí větev pro OZ, chyba výstupního napětí se zmenšila na chybu vytvořenou tolerancemi rezistorů, jelikož OZ již nemusel pracovat blízko napájení, měl rezervu až do -3V.

2 Elfag: "napeti bocniku prevest na proud" -není špatný nápad. Koukal jsem na ten MAX471, bohužel jsem vůbec nepochopil, jak ten obvod pracuje :( Mohl by mi to prosím někdo vysvětlit, jak v něm probíhá ten převod napětí (na bočníku) na proud?
dík, Honza

No můj nápad jak to změřit byl tento (galerie). Docela by mě zajímaly i názory jestli je to kravina nebo ne. (viz fotka v galerii)

Mezi vstupy A1 + a - se objevi napeti ktere vznikne prutokem proudu na bocniku Rsense. Protoze napeti mezi + a - se musi blizit k nule, A1 otevre Q1 tak aby na RG1 bylo stejne napeti jako na Rsense, z vystupu OUT beres proud ktery je neprimo umerny RG1.
A2, Q2 a comp u toho nepotrebujes protoze budes merit proud jen jednim smerem.

To Dartex - ale co s tim chces resit? Napeti mezi + a -operaku jde k 0, takze Rb nemuzes povesit na plovouci napeti. Aby to melo smysl musis vstupy povesit nejak k tomu bocniku.

Elfag: díky moc za vysvětlení, konečně jsem to pochopil. Ještě bych asi doplnil že nebude potřeba RG2.
Ta dioda, co je v bázi toho tranzistoru, ta tam slouží k čemu? Mám tušení, že pouze chrání přechod BE tranzistoru, a v té zjednodušené verzi pouze s A1 asi nebude potřeba. Nebo tam má nějakou jinou speciální úlohu?

To zalezi na tom jaky na to pouzijes operak a jak bude napajeny, pokud bude napajeni operaku ze zeme tak poskozeni prechodu nehrozi a dioda tam nejspis bude pro posunuti stejnosmerne urovne vystupu operaku. Rg2 - vpodstate byt nemusi, presnost bude vic ovlivnena tim ze Ie bude vetsi nez Ic , nez tim ze proud jednoho ze vstupu bude prochazet pres RG1 a druhy ne, predpokladam, ze ti o nejakou extremni presnost nejde.

To scema toho MAX je tam jen ideovy, jak je to presne obvodove reseny tezko rict.Muzes z toho jen vyjit a zkusit to rozpracovat.

bych ten měřící odpor rozdělil na 2 , a tím by nebyl jeden vstup na GND, ale na povýšeném GND. A měřil od sud směrem k plusu

2 paul: asi sem slepej, ale žádnej vstup na GND tam nevidim.

to jan11: Že se ti výstupní napětí mění, jak se zvyšuje potenciál měřicích vstupů (tj. bočníku pro snímání proudu), je dáno nepřesností (tolerancí) odporů. Odpory s tolerancí 1% na to nestačí. Ani při toleranci 0,1% nemáš zcela vyhráno(záleží na požadované přesnosti). Kromě toho tam zřejmě hraje roli i vstupní offset OZ a jiné odchylky od ideálu. Ale ty odpory jsou pro začátek to hlavní. Poměry dvojic zpětnovazebních odporů musejí být shodné (co to jde).

Někde jsem grafy(teď je rychle nenajdu), jakou chybu zesílení, nebo spíš citlivost na součtovou složku způsobí různá tolerance odporů a je to opravdu dost závažné. Řešil jsem stejný problém s "plovoucím bočníkem " a chovalo se mi to stejně. Nebylo to napájením, bočník byl potenciálově bezpečně uvnitř mezi plus mínus napájením.

2 bastlíno, tak to máme problémy naprosto stejné, mám taky plovoucí bočník, který je mimo obě napájecí větve (GND i + napájení operáku)
To že je to tolerancemi odporů jsem už psal, už jsem n to taky přišel :)
Zdá se ale, že možným řešením je opravdu převést proud na napětí bočníkem, a pomocí operáku s tranzistorem zpět převést na proud (jako proudový transformátor), a a pak zpět znovu převést na lehce měřitelné napětí, a to pomocí odporu.
Viz MAX471 a MAX472, jak mi poradil ElFag (mimochodem, tyhle IO se řek bych shánějí doost těžko, MAX472 mají myslím v tme, a chtějí za něj skoro 2 stovky!)
Zkusím odladit nějaký obvod na principu toho MAX471, pak podám zprávu, jak to dopadlo :)

Proč to dělat jednoduše dyš to de složitě . Dle mýho čím víckrát to převedeš tím větší bude chyba.

A proč musíš mít ten bočník na + hladině ?

já mu to tady vykládám celou dobu, proč to dává do + když je lepší dát do zápornej větve

koukni po webu na "přístrojový zesilovač" - řeší nedostatky dif. zesilovače, popis třeba tu http://ped.muny.cz/data/TE2BP_ETR2/2006_K29.pdf pak by to neměl být takový problém

Myslim že to, proč je bočník v + větvi jsem tu už říkal. Možná jsem něco přehlíd, že to jde lépe, tak mě za to hned neukamenujte.
Mám dané trafo, které prostě mám použít. Má sekundár s vyvedeným středem. Zdroj bude symetrický, bude mít + i - větev. Proud potřebuji monitorovt v obou větvích zvlášť, tudíž musí být bočníky tam.
Kdyby mělo trafo dva oddělené sekundáry, tak hurá do toho, udělám dva "klasické" oddělené zdroje s bočníkem v GND každého zdroje, a zdroje pak spojím do série, a vytvořím tak symetrický. Bohužel trafo co mám mi to nedovoluje.
Nebo to i s tímto trafem lze vyřešit lépe?

co kdybys použil dva můstky?

To jako usměrnit každou půlku sekundáru zvlášť?

Jo

Nakreslil sem si to, a zamyslel sem se nad tim. Získám tim dva zdroje DC, pokud ale kterýkoliv dva dráty mezi nima spojim (aby vznikl symetrický zdroj), tak mi tam přes diody vznikne šlus. Asi to mám blbě nakreslený nebo newim. Můžeš mi prosím nakreslit schéma? Jsem z toho nějaký tupý...

A nejde náhodou ten střední vývod na trafu rozpojit, bývají vyvedeny oba dráty.

na to už jsem se koukal, trafo má vyvedený dráty zakončený fastonama, spojený je to vevnitř, s tim já nic nenadělám.

a jéje.. problémy začínají :)
Přechod B->C u tranzistoru NPN je normálně vodivý? (jen se ujišťuji)

No samozdřejmě že je vodivej, přechod BE a BC je v podstatě dioda, takže jednim směre vede, ůbytek na něm by měl bejt kolem 500mV, BE má větší úbytek než BC. Bývá to pravidlem

co ten usměrňovač zapojit takhle... (viz url odkaz)

KDosi tu zmiňoval, že to zapojení toho MAX471 na tom obrázku je jen "ideové" - měl naprostou pravdu. Vůbec to takhle totiž nefunguje.
Neustále vycházely totální hovadiny, škoda slov popisovat, nakonec stačilo tak málo... Mezi výstup operáku a bázi tranzistoru jsem vrazil 10k odpor, a je po problémech.
OH-YES, funguje to. Na bočníku jsem naměřil úbytek 107mV, na zatěžovacím odporu v emitoru toho tranzistoru jsem naměřil 103mV. To je chyba 4mV. (Odpory jsem použil uhlíkové RRU z GME, 5%) 4mV chyba při přepočtu na proud přes bočník je to odchylka 8.5mA od skutečného protékajícího porudu. Což si myslím, že kdyby sy odpory použily 1%, tak chyba pár mA, to už nic není, oproti dřívějším pokusům. Takže řešení mám hotové.
Pokud byste měli zájem, mohu hodit do galerie konečnou verzi zapojení.
Chtěl bych poděkovat všem, kteří mi radili, a vydrželi to se mnou až do konce.
Ahoj, Honza

jenda23: Vidiš, tohle mě nenapadlo. Ale myslim že ponechám stávající variantu s jedním grätzem, když jde ten "bočníkový" zesilovač realizovat s jedním operákem, 3ma odporama a jedním BCčkem.

Vystupni napeti lehce zmenis velikosti zatezovaciho odporu, z emitoru totiz tece proud zhruba Ubocniku/Rg1, nebo zmenou odporu Rg1. V jednom bode to nastavis lehce. Jde jeste o to, jak presne to bude v celem rozsahu merenych proudu. Jak velke jsi zvolil ty odpory?

všecko jsem si to spočítal, to co z toho leze vychází celkem přesně...
bočník je (zatím, bude menší) 0.47R
Rg = 470R (tím dostanu 1mA na každý ampér přes bočník)
Rz (v emitoru) je 1k, tím dostanu 1V na každý ampér přes bočník.
v Bázi toho BCčka je místo té diody odpor 100k. To ještě proměřim, jak moc ovlivňuje proud do báze napětí na bočníku, kdyžtak zvolím větší proud, aby to co se do emitoru přičte z báze tolik neovlivňovalo výsledek.

Proud do baze je h21 x mensi nez proud kolektoru,Ie=Ik + Ib, cim vetsi h21e tim je prevod presnejsi , cim mene se h21 meni s Ie tim lepe. Ty odpory jsi vybral vpodstate OK.

No a teď si vyzkoušej, jak to bude fungovat při zkratu na výstupu.

Danharde, ty jsi ale osklivy chlapec, porad na necem hledas mouchy

Jestlis myslel zkrat jako nahradit odpor v emitoru ampérmetrem, tak ano, funguje to, bez větších problémů. JEdiná věc co tam trochu dělá neplechu je to, že proud emitorem je větší o proud z báze. UDělal jsem ještě úpravu, a to, že odpor v bázi jsem zvětšil na 1M.

Ne, myslel jsem, jak se to bude chovat při výstupním napětí 0V, čili při zkratu na výstupu.

Při zkratu na výstupu toho zdroje.

tranzistor mám BC547C, takže DC curent gain mám mít kolem 500 (až 800). Multimetr naměřil (cca)404, což je míň než je povolené minimum podle datasheetu. Tak jsem proměřil víc kousků, a našel jsem jeden co má přibližně 550. Žádná velká změna nenastala, na prázdno je na R1 stejně úbytek 4mV na prázdno. (4mV~4mA přes bočník) což je odchylka která mi moc nevadí, takže je to v pořádku.
Jen mě tak napadá, jak by se změnily vlastnosti obvodu, kdyby se tam dal darlington Pak by proud do báze mohl být ještě menší.

danhard: Kdybych teďka udělal šlus, tak něco odvařim, poněvač tam nemám udělanou proudovou pojistku, která by stáhla napětí.
Jinak pokud se na vstupech tohohle "bočníkového" zesilovače objeví 0V, chová se to zcela normálně, na odporu v emitoru jsou 4mV, jakmile se začne zvyšovat napětí výstupu zdroje (na výstupu malá žárovička), tak se napětí na emitorovym odporu zvětšuje, nedělá to žádné záludnosti. (tj že chvíli napětí stoupá, pak zas chvilku klůesá, pak stoupá rychlejc - tohle mi dělal ten diferenciální zesilovač), Zkusim tam dát darlington :)

Stačí nastavit výstupní napetí na 0V, nebo třeba na 0,5V.
Do jakého proudu ti to bude pak ukazovat ?

A nemusíš dělat šlus v reálu, stačí do akce zapojit tu kedlubnu, co sedí na krku

Dal jsem tam darlington, a parametry se hned zlepšily. V klidu je na emitorovém odporu pouhý 0,1mV. Přeměřil jsem přesnost měřícího obvodu, s výsledek už ovlivňuje nejvíce přesnost rezistorů. Když se použijí 1%, hned to bude určitě lepší.
Zkusil jsem opatrně i ten zkrat na výstupu, co mi radil danhard. Všecko se chová podle předpokládání, nevšiml jsem si problému.

V tom případě jsi marťan a sestrojil si perpetum mobile
Stačí si představit, jaké tam budou poměry při 0V/3A na výstupu a hned jsi v oblasti mimo náš vesmír reálné fyziky.

danharde promiň, ale teď jsem tě nepochopil. Nejspíš jsem tě špatně pochopil, cos požadoval abych zkusil.
Měření proudu bude asi do 3A.

Nemusíš nic zkoušet, stačí si to představit.
Při 0V/3A chceš na výstupu toho měření (emitor toho trandu, 1k odpor proti zemi) +3V, na bočníku je 3A*0.47R cca +1,5V.
Jakpak ten kolektor vyrobí na druhém konci 470R cca 0V do vstupu operáku, když na druhém vstupu operáku je ta 0V z druhého konce bočníku ??

Z dvou nul udělat napětí dokážou jenom ťamani

No ,zda se mi, ze Jan nema ten bocnik az na vystupu ale ze ho ma pred seriovym regulacnim clenem, pak by pri 0 na vystupu bylo na bocniku porad dostatecne napeti.Pokud by napajeni pro regulator bral pred bocnikem tak by tam ani nemusela byt velka chyba.

Elfag: mám ho až za nim, už si ani nevzpomínám proč, ale myslim že to je kvůli tomu, že pak neni na ani jednom konci bočníku napětí rovný napájecímu, takže se s tím líp pracuje, zejména když OZ nedokáže zpracovávat signály blízké +Vcc.

a už jsi nastudoval ten přístrojový zesilovač?? A propo, to je takovej problém hodit tam jedno mikrotrafo 230/2x8 za 50,- a úplně galvanicky oddělit to měření?

přístrojový zesilovač sem zatim nestudoval, ale asi to udělám.
apropo, a jak z toho měření, co je galvanicky jinde zavést zpětnou vazbu pro proudový omezovač?

Na co mu bude přístrojový zesilovač ? bude tam mít naprosto stejné problémy.

2danhard: možná kolem nuly a vcc ale jinak drtivou většinu problémů, které byly s dif. zesilovačem to řeší
2jan: neříkals, že to chceš pro zpětnou vazbu, jen pro měření, ale i tak oddělit to např. optočlenem

http://automatizace.hw.cz/images/honeywell/zapojenioz2.jpg

Přístroják neřeší nic (zvláště kdyby ho lepil z diskrétních součástek), jedině vstupní impedanci a tu u snímání na bočníku zrovna moc nepotřebuje.
Jakou jinou drtivou většinu problémů to Ivoši řeší, laskavě vyjmenuj a nekecej.

Pochopil jsem, že bočník za regulátorem napětí není nejvýhodnější, jelikož jsou problémy, když vznikne zkrat na výstupu zdroje. Bočník tedy přesouvám před regulační prvek (tranzistor). Do galerie jsem hodil schémátko, jak stávající verze "bočníkového" zesilovače vypadá. Zajímá mě, jak zapojení upravit, aby mohlo fungovat, když je bočník před regulací napětí. Ve schématu jsem naznačil, že operák se napájí odsud. Ve finále se bude napájet odjinud, menším napětím, na výkonové větvi bude proti GND o dost víc V než je teď, proto se bude operák napájet odjinud. Myslim že Vám to netřeba moc komentovat, že chápete, v čem je tu problém (operák nemůže pracovat blízko + napájení, LM324: Vdd-1.5V) (viz fotka v galerii)

DPC, teďka jsem si všim že jsem ve schématu zapoměl prohodit vstupy toho operáku, jsou obráceně.

2jan16: ještě by se ideově dalo vyjít z obvodu INA193 a příbuzných
2danhard: je fakt že v tomhle případě se výhody př. zasilovače neprojeví asi vůbec nikde...

A už se přemejšlel jak to budeš řešit v záporný větvi

no stejně ho budeš napájet odjinud, tak co mu udělat to že + větev výkonová bude spojená s - větví pomocnou pro OZ, čili ho posuneš dolů a budepracovat v rozmezí napětí na bočníku

Pomoci dvou diod a dvou kondu(zdvojovac) zvednes napajeci napeti na dvojnasobek -bude dost mekky,ale pro operak bohate staci.

co tohle, já myslim že by to mohlo chodit (viz url odkaz)

vazne si myslíš že LM324 vydrží pomalu 70V?
Npajet se bude odjinud, cca 15-20V, výkonoé větve jsou naprazdno 36V. A navic, napajim to sice odjinud, ale aby to fungovalo, tak země museji bejt spojený. Boční pak bude viset "v luftě" ještě výš než je napájecí napětí OZ. Proto mi tu jedna23 byl tak laskav a sehnal mi zapojení tranzistorového napěťového zesilovače - na výstupní napěťovou regulaci.

No a kdybys to udělal tak jak sem ti to nakreslil tak ti stačí symetricky takovejch +-5V a malininký trafíčko, nebo si uděláš měnič. Na to ti stačí trafo z PC zdroje. no a máš to galvanicky oddělený a můžeš si udělat kolik vinutí potřebuješ. Do jakýho napětí potřebuješ ten zdroj.

Jenda23: měniče mi sem netahej. To bych to rovnou moh celý udělat jako jeden spínanej zdroj bez plechovejch traf, s návrhy obvodů kolem TL494 nemám problémy.

No tak proč to řešíš tahkle složitě, udělaj stepdown měnič a je hotovo, je to malý lehký a netopí to tolik

[b]vazne si myslíš že LM324 vydrží pomalu 70V?
[/b] - zdvojovac zminuju jen jako jednoduchy snadno realizovatelny zdroj vyssiho napeti - to pak muzes jednoduse snizit, pokud ti to tak nestaci tak detailne takhle:
napeti na kterem je bocnik zvolim pro operak jako 0, zenerkama nebo stabilizatorama si okolo te 0(ve skutecnosti +36) udelam napr +- 15V(+15 ze zdvojeneho napeti, -15 od zeme), vystup z operaku si k bazi darlingtonu stejnosmerne posunu zenerkou o cca 30V a je to.

Tak to pak jo.
ALe napadla mě lepší věc. Použít nějaký operák co vydrží větší napětí, jakýkoliv libovolný, třea 741 (vydrží 44V). Tenhle operák napájet napětím 40V. Na bočníku bude najvíc proti zemi asi 36V, rezerva 4V pro práci 741 stačí. 40V se může získat třeba z násobiče, a srazí se to pak zenerkou. Nebo můžu použít jako zdroj pomocných napětí malé trafo do DPS. Tímto vyšším napětím by se napájel pouze ten operák pro snímání proudu. Zbytek by vykonávala LM324, a zbyl by mi tam i jeden operák jako komparátor (pro budoucí využití s lepším trafem s oddělenými sekundáry), kdy bych pomocí tohoto komparátoru přes relé mohl přepínat i odbočky jednotlivých sekundárů pocle výstupního napětí.

Nevím, ale podle mě je zbytečný hnát ten operk takhle nadoraz do vysokejch napětí

mu můžu podepřít -napájecí pin zenerkou, pak na něm bude míň. Bázi tranzistoru musim ale minimálně o to samé napětí taky posunout. Znova zenerkou, a pak by to mělo jít bez problému. Bohužel doma nemám zenerky s takovýhlemi parametry, tak až po prázdninách, zajedu pro ně do Prahy a vyzkouším to.

Jen mě tak napadá, nešel by ten "bočníkový zesilovač" realizovat pouze z obyčejných tranzistorů? Dle mě určitě ano, ale pochybuji, že je v mých silách návrh zapojení takovéhleho tranzistorového zesilovače.
Klidně tam dám operák, nemám s tim problém. Jen mě zajímají i věci okolo, jako třeba tranzistorové zesilovače :)

Jen pokad o podepřeš zenerkama tak ti vznikde diference vlivem nestekných parametrů

teĎ jsem mimo..., ale nakreslim to. Bude to pro mě i pro Vás jednodušší na pochopení, jak jsem to myslel.

Jenda ???

jak tak koukám do datasheetu na http://pdf1.alldatasheet.com/datasheet-pdf/view/8583/NSC/LM1036.html
tak tam vidím kapacitu 0.47mF

Hmm, 0.47mF co to asi znamená ? to je 470uF ?
Hmm, a copak z toho výstupu asi leze ?

no pravda sekl jsem se, patří tam 0.47 mikroF, za to se omlouvám !

probohaaaaaaa a kd eto tam ctete?dyt na tom schematu to neni a jind eto taky nevidim..nebo sem uplne slepej no a z vystupu by mel lizt ten upravnej signal ne?

mam tu schema s timhle obvodem + par operaku, napajeni a dps...... kdyby si mel zajem tak se ozvy a ja ti to poslu

Copak leze z toho "výstupu" co je ten 0.47uF kondík ?

ja mam ve schematu na vystupu 4u7

4dumbo: dik, dystak mi to prosim posli na mail..apson se kouknu

4danhard: ja te asi porad nechapu no leze odtad ten upravenej vstupni signal a ten kondenzator by mel chytit pripadnou ss mrsku ne?

tak mi ten mail napis

no ja ho po bondovsku tajne hodil pod nick..ale to je fuk :D michal5u@seznam.cz

tak kondenzátor ti v podstatě propouští jen od určitý frekvence a pokud se nepletu tak kdyby tam byl tak velkej jak jsem napsal tak by jsi to měl na výstupu "ořezaný" o basy.

ja kdyz kliknu na nick tak mi to otevre nakou stranku od microsoftu...... tak proto si o nej rikam

a mas to tam

2dartex: takze vlastne nejlepsi by bylo kdybych si s ruznejma hodnotama "C" a ruznou "f" vypocital "Xc" a pak vybral nakej takovej kompromis?

4dartex: takze vlastne nejlepsi by bylo kdybych si s ruznejma hodnotama "C" a ruznou "f" vypocital "Xc" a pak vybral nakej takovej kompromis?

4dumbo:aha, ael diky moc

Nedalo mi to, a kouknulů sem se do datasheetu taky :)
Jo, jasan... Dej tam elektrolyt od 1u do 4u7. Doporučuju 2u2. Nic nepočítej, vraž tam 2u2. Je to pouze na oddělení ss offsetu... (nejspíš)
Hrát to bude vpohodě s 1uF, občas se mi stávalo, že mi to ořezávalo basy, tak jsem tam dal 2u2, a byl pokoj... :)
To co bys počítal, je tak akorát proud, kerej může výstupem týct při danej frekvenci...

no snad se to ještě učit budete, ten kond je tam skutečně pro oddělení ss složky a jeho velikost se volí tak aby sigál nebyl ovlivněn a to ani na nízkých chtěných kmitočtech a pro výpočet je důležitá výstupní a hlavně vstupní impedance oddělovaných obvodů

Zdravím pánové, plánuju stavbu zesilovače. Zes bude mít 4 kanály a na korekce použiju 2 kusy IO LM1036. Korekce jsou ovládány napěťově z jezdce potenciometru, že jo. Jenže nevím jestli můžu oba dva IO přímo napojit na jeden společný jezdec. Nikde jsem to tak zatím neviděl. Napadlo mě zvětšit odpory ze 47k na 100k, nebo zmenšit odpor potenciometrů na 22k. Myslítě že to půjde?

spojil bych to přes diody možná

nelam si s tim hlavu a dej tam stereo-potaky kazdej kanal od jednoho potaku na jeden IO. snad me chapes

Nebo sledovač s OZ. Na ten bych ale potřeboval pár voltů pod nulou.

To by taky bylo jedno řešení. Ale nemám je zrovna po ruce

Kvůli sledovači myslim nepotřebuješ záporný napětí, když tam vrazíš LM324. Zrovna dneska jsem ten sledovač měl zapojenej :)

Normálně tospoj u MDA4290 se mto dělal taky a už lítaj 5 let a bez jedinýho problému

Já si také myslím že se nic moc blbého nestane když je spojím. Podle datasheetu má na vstupech PNP trazistory. Takže rezistory jsou jenom předřadné. No nic, zkusím to, v nejhorším proškrábnu cesty a seženu tandemy

Anebo to celé vyhodím z okna

Este som zabudol, ze mam aj ICL7107 tak ci by sa nedali pouzit tie (priamo asi nie to viem) s pouzitim dakych IO abo inych suciastok pre zapojenie tych BA56-12.

Nazdar, no v prvé řadě bych ti chtěl poradit, aby místo HW serveru si začal stavět podle stránek Jana Půhoného(viz odkaz). Je to ten samý zdroj akorát je kněmu lepší popis a také oprava aby napětí šlo regulovat od 0V.
A teď bude odemě taková řečnická otázka: Proč by si nemohl použít ICL7107? Stačí když k němu dělič napětí a z původních 199mV můžeš měřit i 199V(tedy ve tvém případě 30V).

Pardon ještě ten odkaz. (viz url odkaz)

Tak co ty na to?

2 Natal: on chce použít multiplexně zapojený dispej ale C520D se už blbě shání, nejde o ICL710x. Na to by mohl stačit jednočip se dvěma analog. vstupy a nebo při dnešních cenách displejů ty vykuchaný ze starejch kejsů vyhodit a koupit si normální...

Zdravim Natal-e :). Ani som neverilm ze s mi niekto tak rychlo ozve. Tak co sa tyka toho odkazu na ten zdroj, tak ja viem, ze je uz viac krat popisany vselikde a hlavne pochadza z www.electronics-lab.com, ale ja ako skor narodeny :) (a mozno su aj iny taky) si, ak teda muzu precitam neco radsej v matercine alebo aspon v cestine, no a az potom ked musim, tak sa potrapim s inglis www :) a co hlavne to ma hned napadlo, ze tam je, tak preto. Co sa tyka toho odkazu Jana Půhoného som nevedel, super vdaka zan, hned som sosol, ale vcera som nemal pobede cas to prezret podrobne, tak mozno dnes, ale urcite je to lepsi ako na hw.cz, to je fakt. No a k tomu ICL 7107 to som asi nepochopil s tym delicom, ak si sa teda nepomylil. Je fakt, ze ja ne su tak erudovany (som iba konickar :) co sa elektroniky tyka), ale do ja viem, tak delicom napatia sa da menit tak maximalne velskot prudu a napatia a nie smer. Teda ktora cast segmetu by sa mala rozsvecovat, to si myslim vyzaduje isteho svaba na logickej bazy alebo ten PIC, ale tam ako som spomenul som si nie isty, ze ci by bol vhodny do zdroja. Ale ak vies neco ako s tym ICL-kom na tie BA56-12, tak som same ucho. Ivos-i tak isto vdaka za reakciu, myslim, ze si to spravne poznamenal s tym multiplexom, ale potom som nepochopil ako to myslim "jednočip se dvěma analog. vstupy". Vite jede o to, ze sa to snazi zrobit z co najmensima nakladmi a preto by som rad puzil co suplik da. Ale zaroven ma tak isto zaujima aj ten multiplex lebo vyrabaju sa, predavaju sa a nie a nie zohnat dake schopne schema akoby neboli na ne svaby ? Sa mi nezda, len neviem kde sa mam este obratit, resp. pokusit. Pisal som aj predajcom, ale ti mi iba, ze ony len datasheet k vyrobku a dalej ich to nezajima, takze teraz neviem ako kam. Preto vdaka kazdemu, kto mi aspon daky odkaz hodi.

C520D mám 2 kousky, můžeme se domluvit.

Zdravim JirkaH, no vdaka za ponuku to som ozaj necakal, ze by mi tuna niekto este aj ponukal tie C520-siatky a hlavne po tom ako som bol spominal, ze ich kvoli ich uz az prahistorickej hodnote :) (chapte v dobrom, akoze nemaju perspektivu) nechcem pouzit lebo mi ich uz ponukali aj inde (tiez ale zo 2ks), len ja, resp. my s kamosom by sme si rad zrobili (teda on 1 a ja 1) taky double zdroj (bo doteraz pouzivame len take stabil. komercaky s prepinanim od 3-12V a jeden do 500mA a druhy do 2A :) ), na ktorom chceme mat po 4 tie multimetre, tak aby nam z kazdej vetvy ukazoval pri odbere hned prud aj napatie bez prepinania a zbytocneho saskovania pri praci :). Teda defacto by sme ich potrebovali 8 ale ide o to, ze to si nerobime iba kvoli sebe ale hlavne aj pre faganov, ktori sa uz tiez zacinaju babrat s elektronikou a aby nemali v pripade dakej havarie (servisu) potom problemy s nahradou starych crepov :). Dufam, ze som sa Vas nedotkol a myslim to v dobrom, ale chceli by sme fakt daco co nas (resp. faganov) vydrzi aspon dake to desatrocie :). Ale este raz vdaka za ponuku :).

Vůbec nic se neděje.
Pořídil jsem je jako náhradní díl do teploměru, ale už je nebudu potřebovat. Mám jiný teploměr

musfato, o C520D tvrdíš, že jsou neperspektivní a chceš vymejšlet něco k 7106 aby uměla multiplexně řízený displeje což je podle mě maximální hovadina. Buď tam dej C520D + displej co máš nebo 710x a displej si kup nebo pohledej po netu VAmetr s jednočipem s integrovaným AD převodníkem, který bude navržený tak aby obsluhoval ty tvoje displeje. Nezmiňuju 7135 a podobně, které mají sice multiplexní výstup, ale jsou dražší a složitější k zapojení. Stejně si myslím, že pro rychlý přejled se stále ještě hodí na zdrojích paralelně i ručičkové měřáky...

Zdravim Ivos-i, tak ta 520-sina je crep, to mi myslim uz nikto nevyvrati :) a preto by som radsej neco z tej ICL-kovej rady. No a tu 7135 som tak isto nevedel, super vdaka (hned som stiahol datasheet a nevyzera to dako hrozne zapojit to) ale tu (len dodam, ze ste asi omylom 7106)7107 som ja netvrdil, ze len to a nikdy inak . Ja som iba reagoval na Natal-ovu reakciu, kde on neco kolo delica napeti a ja mu na to "ak vies neco ako s tym ICL-kom na tie BA56-12, tak som same ucho" teda, ze rad sa poucim a nie ze tak to musi bejt bo som tiez pisal, ze co ja viem, tak to asi cez tie 7107 nepunde. A tu som sa tak isto odvazil az po nekelo tydnovem brouzdani netem, ked sme uz nevedeli ako a kam no a jak sme pri tom brouzdani narazili na tieto stranky, tak sme tu zazreli fakt erudovane odpovede od podaktorych (co si myslim, ze tak isto ste na vyssej urovni ako ja), ale s obavami som sa tu ozval, ze kto ma zgezuje za daky brept alebo neznalost (kedze sme iba konickary). A prave preto sa neodvazime robit navrh dacoho (samo neceho slozitejsiho, co multiplex myslim, ze je), ale pokial mame schema, tak to si uz trufneme :).

No a pretoze uz nemame 15 ani 25 ani 35 (jak spiva klasik ) a preto ak do neceho vrazim gros, tak si chceme byt aspon na 70% isty, ze to bude fungovat a nie, ze budeme vyhadzovat grejcare ven oknem . No a ak by sme vedeli, ze aku presnejsiu frazu alebo slovo zadat (si myslim, ze by nam tiez uplne stacilo ak by nas dakto aspon nasmeroval), nez AD prevodnik alebo multiplex (bo na tieto frazy nam to vyhodi daco vyse 70000-melon www), tak by to bolo super. Ale hladame uz viac ako mesiac (no a to ja mam uz 4-ky dp) a vzdy sme na tom istom, ze nie je nikde daka schema co by sa dala pouzit. A preto som aj skusil tunak, ze tí co s necim podobny uz robili, ci by sa nepodelili, resp. nepomohli konickovy :), ale mozno aj inym co by mali zajem o multiplex dneska resp. buducnosti (myslim na IO). Vdaka Vam este raz za 7135 a ak nesezeneme neco lacnejsiho alebo jednoduchsiho (bo uznavame heslo: v jednoduchosti je geniality ), budeme muset skusit asi to.

tak koukni třeba sem http://www.coolcircuit.com/project/meter/index.html a můžeš to dopracovat ještě o vstup pro měření proudu a přidat ještě jeden displej abys to nemusel stavět 2x

Zdravim Ivos-i, ako tak sledujem ste asi jediny, kto sa mi tu snazi pomoct , ale neva nenutim nikoho iba konstatujem . Tak toto vyzera tiez dobre, len ako som v uvodnom prispevku, ze ja som este s PIC-kmi nedelal (a rad by som ), tak ak by ste bol tak dobry a viete daky odkaz, ktory programator by som si mal zrobit aby som si mohol tie PIC naprogramovat. Pytal som sa na tie Pony a Willem (resp. iny ?), co som uz dakde cital, ale neviem, ze ktory je lepsi (myslim lepsi ako univerzalnejsi na co najviac eeprom, flash... a pokial mozno neporuchovy) a da sa postavit v domacich podmienkach. A to "dopracovat ještě o vstup pro měření proudu" by som ako mal? Napojit na tie iste piny aj ten druhy displej (sa mi nezda nie som si isty) ? Bo podla mna by mal mat kazdy displej samostatnu ovladaciu jednotku, neviem ako, som same ucho. A navyse by tam bolo treba este dopisat aj program pre prud ?

Pro mustafa,
lepší je si programátor koupit. Doporučuji PRESTO s doplňkem ISP2ZIF
http://www.asix.cz/a6_presto.htm
A/V metr můžete udělat z
http://www.s-o.webnode.cz/vpr-voltmetr/
Jestli chcete poradit jak to připojit a nastavit,
napište.

Zdravim ondra.cer, vdaka za prispevok a ochotu, ale ak som si to zratal (myslim ten programator PRESTO s doplnkom), tak by ma to vyslo na dake 4 litre a to je na nas rodinny rozpocet uz trochu moc. Preto by som si radsej zrobil sam daco mozno i jednoduchsie, ale zato prakticke a spolahlive a preto sa tuna pytam, ze ci sa tu niekto najde a poradi, podeli sa so skusenostami, ze co tak asi by sa hodilo pre domaciho kutila na jednoduche naprogramovanie dakych par svabov, ktore by som mozno aj v buducnosti potreboval pre domace pouzitie. Co sa tyka toho voltmetru, tak neviem ci by sa to dalo pouzit aj na tie moje LED-kove BA56-12 (ktore mame v supliku a rad by sme ich na tento ucel pouzili) lebo ako som si vsimol, tak tam je to 2-riadkovy LCD displej a + neviem programovat, tak kde by som si mohol sosnut k tomu ten hex-acik, ak by teda na tie LED-kove displeje mal byt iny. No a samo rozhoduje cena, ze tieto 16F88 stoja kolo 100 kacek a tie, na ktore mi dal odkaz Ivos stoja kolo 45 kacek a splnia ten isty ucel je to podla mna zbytocne vyhadzovanie grajcarov . Ale mozno to bude zaujimat aj inych a ako jedna z alternativ ich to mozno zaujme ak budu chciet pouzit LCD displej.

tak tak, správně si povedal. Z amatřerů si tu děláme prdel

tak, tak kvitko, spravne si to, ale pokial je ten amater odolny , tak si svojich potomkov vychova tym spravnym smerom a nie aby z nich boli daky fetaci ci alkohlici, teda pokial vydrzia aj oni, ale na to su rodicia, ze jo !!! Nic v zlom, vsetko dobre kvitko a myslim, ze aj Ty i napriek svojmu sarkazmu vychovavas svojich potomkov spravnym smerom, ak teda dakych mas, ak nie tak dufam, ze Ti na nich bude zalezat daleko viac ako na dakych sarkastickych prispevkoch, ze jo . Sranda musi byt aj ked na chleba nebude, ze jo, beru

Hele Mustafo, a kolik teda do toho chces investovat, myslim, do kazdyho toho displeje? Nahod nejakou rozumnou sumu, zkusim pak neco vymyslet.

Hele kvitko , neviem ako ste presiel tuto diskusiu bo to si nemuzu prat aby ju kazdy precital celu, ale spominal som, ze su \"kutil domaci\" no a ten jak je vseobecne znamo ma do kapsy hloubeji jako \"bastlir domaci\" , ktory je zamerany iba na elektroniku (teda nejcasteji). Pretoze kutil sa snazi do kazdeho rozku trosku aby usetril trochu rodinny rozpocet, tak som neuvadzal sumu lebo som sa tu chcel iba opytat, poprosit o ochotu skusenejsich majstrov, odbornikov , ci by sa nepodelili so svojimi skusenostami s LED multiplexom bez toho aby som ich dako oberal o cas a trpezlivost (teda systemom, kto vi at povi ). No a ak by ste mal ochotu, tak Ivos mi dal odkaz (viz url) na docela schopnej Vmetr, len ja s mojimi skusenostami si netrufam odhadnut ci by to slapalo aj v tomto zdroji, ktory si chceme zrobit my (viz url v uvode). Su tam ine displeje TOT5363BS (coolcircuit.com) a nevieme ci by sa ten PIC hodil aj na tie BA56-12 (predpokladame asi ano), ale ci by nemal dake muchy v tom nasom zdroji (kedze aj tam-coolcircuit.com-je to v zdroji, len nevieme zapojenie) so zpatnou vazbou, so zemou a tak + ci je ten hex-acik ok. (viz url odkaz)

Preto som uviedol, ze by som rad pouzil suplikove zasoby kde mame ICL7107+BA56-12 po 8ks bo si chceme zrobit double zdroj s double displejmi (teda 2 displeje na V +2 na A=4) aby sme potom nesaskovali pri robote s prepinanim. Ak by ste vedel ako teda prepojit ten 7107 s BA56-12 dakymi BCD dekodermi alebo inymi IO by bolo super, alebo ak by ste mi potvrdili ten 7135 co mi tiez Ivos spominal, ci by to s nim islo. Ale ak sa vyznate dako v programovani PIC, tak by ste mi mohol hodit daky odkaz na prakticky (a nie moc mastny ) programator, ktory by zvladal programovat viac ako iba 16F676 a potom by som to skusil cez tie PIC-ky, kedze ich cena je kolo 45 kacek a na 8 displejov to je 360 kacek (teda+dake kondiky a odpory ale tie mame v supliku ) a to je docela v poho . Uf, no snazil som sa co mozno najdetailnejsie popsat, ale ak by Vas to malo oberat o cas, tak to si neprajem ale prajem Vam i ostatnym prijemne a pokojne sviatky .

Ten odkaz co ti dal Ivos na ten PIC se 3 tranzistory, si myslim, ze je docela dobrej. V podstate tam muzes pouzit segmentovky jaky chces. Nejvetsi problem bude vyrobit ten tistacek ve dvou kusech.... no ale ono by to slo i bez tistacku v nejhorsim jen vydratovat. A program do PICu tam tusim je na to WEBu. Takze neni co resit...

ICL by take sla urcite, jen si myslim, ze s tim PICem je to jednodussi a levnejsi, pravda je tam ten program ...

Jinak si myslim, ze takovyhle moduly se casto daji sehnat hotovy za babku.

Zdravim kvitko , vdaka za ochotu, ze ste si nasli chvilu v tomto obdobi na amatera a rad si necham od skusenejsich potvrdit ak sa necemu dobre nerozumim. No a vieme, ze sa daju zohnat hotove moduly, ale ako som uz..., tak my radsej spotrebujem ten suplik a az potom kupujeme nove , nakolko nemusime byt zrovna coolovy ako podaktori mladici ak na to maju, ale podstatnejsia je prakticka stranka, ci to slape a ako. Kedze aj nam sa to ukazovalo, ze ta spravna volba bude asi ten 16F676, no ale teraz zase mame problemik, ze ktory programator si ubastlit, kedze sme s PIC-kmi zatial nerobili. Preto skromne prosim o pomoc vsetkych, ktory s PIC-kmi robia ci by nehodili daky odkaz na univerzum praktickum programmer , ktory by zvladal toho co najviac (s ohladom do buducnosti) PIC, AT ...

Postav si JDM http://www.belza.cz/digital/jdm.htm , pres ICSP konektor naprogramujes spoustu PICu a je to levne.
Pokud to s PIC myslis vazne, tak si kup PicKit2 za 900SK (30EUR).

Zdravim Jejda, no s tymi nie len PIC-kmi, ale ako som uz..., tak aj ostatnymi, atmely atd. myslim vazne bo to bude asi hudba buducnosti, tak by som rad aspon daky ten zaklad aby som potom zase po case nevyzeral ako daky lidoop co nevi, kera bije , lenze zatial ceny tych prog. su dost neprijatelne teda aspon pre kutilov a podobnu haved . Takze nezostava nic ine ako daco ubastlit, len je lepsie ak sa neskuseny popyta dakeho skusenejsieho, nez aby daco mrvil . Preto som aj ja, ale ten PicKit2 za 900 kacek som zatial nikde nenasiel (teda na slovensku, je to urcite Sk? s DPH? som same ucho-kde?). Zadal som do googla pickit2 a sumy kolo 2-3 litre, takze ?

Ale este aby som nezabudol, rad by som si ubastlil daky univerzalny programator co toho vie viac ako len PIC a ma docela dobru podporu a soft, teda preto sa pytam, kedze sa nevyznam .

Sice s PICama nemám zkušenosti, ale Atmely se programují přes ISP - na to ti stačí konektor LPT do PC, 5 drátů a napíchneš to na vývody procesoru - dá se naprogramovat i v aplikaci (nemusíš ho vyndávat). A napájení (+5V) můžeš vytáhnout z USB.
A s PICama to bude podobný, takže náklady na stavbu minimální, všechno co zvládne kapsa začínajícího bastlíře, a procesory dneska seženeš od zhruba 50,- kč.

Zdravim PaJa, dik za odpoved, a ak mozem, tak k tim atmelom, aky progamator pouzivas ? Ubastleny alebo kupovanej ? Ak mas s nimi skusenost, tak mohol by si (ak teda vies) mi hodit daky odkaz aky, ktory programator je pre ne najlepsi si ubastlit a s akym softom s nimi pracovat ? Pripadne ak vies dake nase odkazy na daku literaturu by tiez potesilo nielen mna .

http://www.tme.eu/sk/ PICKIT-2SK PICkit 2 Starter Kit for PIC16F690 devices, pres ICSP naprogramujes skoro vsechny PICky. Spolupracuje s vyvojovym prostredim MPlab.
http://www.microchipdirect.com/productsearch.aspx?Keywords=Pickit+2+Starter+Kit

KDyž už programovat kontroléry, volil bych raději ATMEL, řadu AVR.

Jan16: tak ak sa vyznas v tych atmeloch aky pouzivas programator a aky soft k nemu ? Das daky odkaz odporucenie ?

to mustafa: AVR Dragon + AVR Studio. Za prvni se plati, druhe je zadarmo.

Stačí mít v kompu LPTčko, jede to naprosto spolehlivě, zatím jsem s tím neměl problémy.
Tenhle jednoduchej programátor používám, zatím stačí, tak proč dělat jiný. Umim programovat atmel řadu 8051, a zaučuji se s AVR. 8051 se moc nevyplácejí, i když se ještě používají. Výhodnější jsou AVR, na českých webech toho o nich ale moc neni, co se týká tutoriálů a podobných věcí. Já jsem se učil podle helpu v AVRstudiu, datasheetu, a instrukčního souboru. (viz url odkaz)

To Jan16&Mustafa: Dneska je nova doba a dneska je normalni si proste nacvakat program v C, nastavit breakpointy a ladit program primo v aplikaci. Muzeme dekovat nebesum, ze udelatkum na LPT jiz odzvonilo.

2 ASD: Až doteď jsem dělal výhradně s 8051, kde ladit v aplikaci ani nelze, takže udělátko přes LPT kterým to lze naprogramovat stačilo. Teď už dělám spíš s AVR, a programátor s JTAGem si seženu. Pro začátek i na ty AVR to udělátko stačí.
Nejsem masochista, nedělám v C. U 8051 na C můžeme rovnou zapomenout, u AVR je Cčko spíš jako bonus... AVR taky dělám v ASM, ale proti Cčku na AVR nic nemám. Já spíš vidím problém v tom, že ti, co začnou programovat kontroléry v C (a nemají před tím žádné zkušenosti s programováním), je katastrofa. Tuhle jsem řešil problém s jedním Cčkařem, že se mu chová nějak divně program. Když jsem mu řekl, že má špatně nastavený stack, a překrývá se mu s něčím jiným, tak na mě akorát vyvalil oči, a nechápal. Kdežto když se začíná na ASM, tak je podle mě daleko menší šance přehlédnout takovéhle důležité věci.

2 Jan16: Nebudu se poustet do zbytecnych diskuzi, proste urcite uznas, ze moznost ladeni v aplikaci doma v obyvaku za par korun je velky krok kupredu. Ano znalost ASM je dulezita.

taky se připojuju... a přeju vám KRÁSNÝ VÁNOCE

Příjemné vánoční chvíle při kradení smrčku, smažení leklého kapra, průjmu z poslední porce salátu a mnoho štěstí v novém roce při zásahu petardou přeje...

taky přeju hezký Vánoce

mery christmas ent heppy ňů jíír

Přeju krásný vánoce a mnoho podařených konstrukcí.

Od pondělí až do neděle,běžte všichni do prdele. Zdar jak sviňa !

Zdravíčko, tak jaké ste měli Vánoce? Našli ste všecí pod stromkem co ste chceli?

vesele vianoce a stastny novy comp!

OP42 - Ucc 6-40V, přeběh 50V/us ten by snad vyhovoval

nebo OP37 Ucc 8-44V, přeběh 17V/us

Jestli to máš pro zdroj, tak se to dělá jínáč. Dáš am normální tranzistorovej zesilovač a napětí na OZ se pohybuje třeba od 0 po 10V a na výstupu zdoje od 0 do 50V

jendo23, tohle mě už samozřejmě také napadlo, bohužel mé znalosti elektroniky nejsou ta hluboké, abych vymyslel "přídavný napěťový posilovač" z tranzistorů na výstup OZ. Zkusím o tom ale trochu popřemýšlet. Situace by se tím mnohem více zjednodušila.

Tu máš zapojení zesilovače (viz url odkaz)

Vampl je co? konstanta, kterou když roznásobím U vstupní vyjde mi U na výstupu zesilovače?
Blbý dotaz: Je tam R9 nutný? (přece je přemostěný přechodem EB tranzistoru Q4) nebo se mýlím?
Zatím přemýšlím, jak ten zesilovač pracuje :)

TAk myslím že jsem to pochopil. (příklad: R10 a R11 oba 10k)
Pokud přivedu na vstup napětí 2V, otevře se Q3, tímpádem se otevírá i Q4, a přes odporový dělič tvořený R10 a R11 začíná protékat proud. Jakmile ale napětí na emitoru Q3 přesáhne napětí na bázi Q3, tranzistor by se uzavřel, tudíž se napětí na R11 udržuje stejné jako napětí mezi bází Q3 a GND. Podle vzorce pro odporový dělič pak již jednoduše spočítáme výstupní napětí zesilovače.
Tudíž Vampl je prostě zesilovací činitel.
Stále ale nevím, zda je tam R9 nutný

Je

Přišel jsem tedy na to, že R9 (přemostění BE odporem) je tam nutné kvůli tomu, aby se tranzistor začal otevírat až při nějakém určitém minimálním proudu, aby se neotevíral hned od nuly. Na odporu se musí vytvořit úbytek minimálně cca 0.5V (podle tranzistoru), aby se mohl tranzistor začít otevírat.

A je tam na to aby se PNP tranzistor dokonale zavřel