čus nejsem dobrej angličtinář ale to je podle mě ono :) zkus aby ti někdo přeložil jestli to nabíjí gelovky:)
http://www.aaroncake.net/circuits/charger2.asp?showcomments=all

Dík.Ostatní kouknete nato?

ses si uplne jiste ze je to gelovka?? hod sem fotku prip. vyrobce, typ, odkaz na datasheet te baterky

Jeto tip CJ12-18Ah Alarmguard

317 nastavenou na vystupni napeti 13,8V + trafo cca 16V/50W + mustek na 5A + elektrolyt cca 3300M/25V.

Takhle mu to nevysvětluj Elfe, podle toho jak tu často píše toho asi moc o Elektronice neví...

Fil mislíš že začátečníci sou uplný blpci? Elf tím mislí stabilizovanej zdroj Trafo gretz a LM317T v katalogovém zapojení.Fil děti se učej rychle.Jen bych do výstupu mezi baterku a LM317T zařadil diodu.Aby při výpadku sítě netekl proud zpátky přez stabilizátor.Jenom nevím jestli toje dobrá volba protože dioda má úbytek 0,7V a má na VA charakteristice koleno. Nebylo by místo tý diody lepší použít rele?

Každej se učí i já se učim ;)na pravopis by ses ale měl kouknout...Ale to je tvávěc a má hádat se nebudu :)ani nechci..Asi bych tam spíš dal relé :) ale to je věc názoru jinak kdyby si chtěl tak tady máš schéma..http://elektronika1.wz.cz/schemata/malyzdroj.pdf
mam to doma jen trochu poupravený..:)

já ji mám pro pár spojů dobré ale pro větší množství je to pakárna. jednoduší je si to nechat udělat

na vzorky či domácí prasečinky by to mohlo být ok, na kolik vynde jeden prokov a jak to přesně funguje?

Když to budeš dělat u kusovky nebo prototypů je to dobré , spolehlivost je poměrně vysoká na cca 200 prokovů mi vychází jeden zmetek. na kolik výjde prokov netuším já to kupoval z jedné rušené firmy za pár korun a byla u toho hromada příslušenství. Jediné co jsem teď musel zainvestovat byly nové matrice při lisování mi poškozovaly cesty.

to znamená cvaknu a hotovo, je to tak?

jo přesně

slyšel jsi někdy něco o monostabilním klopným obvodu?

Ne, osciloskop neumí pracovat na tak vysokých kmitočtech. Otázka: reaguje přijímač na zapnutí vysílače? tedy, rozsvítí se LED idikující přítomnost RF (vysílacího) signálu?

Ještě mě napadla možnost ověření funkce vysílače analogovým TV přijímačem. Tento kmitočet je hodně blízko 6. TV kanálu. Připoj kus drátu do vstupní ant. zásuvky analogového TV a při zapnutém vysílači prolaďuj VHF III pásmo. Měl by se objevit "černý" obraz bez šumu. Zvuk bohužel neuslyšíš, protože TV je bez synchronizace obrazu umlčený.

Poněkud tě opravím: ten kmitočet spadá do kanálu 7 evropské normy nebo do kanálu 8 normy naší.
A televize starší neměly umlčování zvuku vůbec.

Jj, kánály tak budou, neznám je zpaměti a tabulku se mi nechtělo hledat. Ale nepředpokládám, že by steev ještě našel manualně laděnou asi ještě ČB vykopávku. Barvy s laděním AUTO už měly MUTE ale ty se zase bez synchonizace ani nezastaví.

-> miro, osciloskop umi pracovat na 200 MHz, ale ne Tesla BM574... Znacka BM znamena Blbe Meri...

Po zapnutí mikrofonu počujem z výstupu prímačky puknutie, avšak diverzitná prímačka mi neindikuje príjem ani na jednej anténe. Vyskúšam to s tým TV. Ak by sa ukázalo, že je vadný mikrofón, mám doma ešte dva rovnaké mikrofony naladené na inú frekvenciu. Model týchto mikrofónov je vxm-286TS vygooglil som len frekvenčný rozsah týchto mokrofonov... dali by sa nejakým bezpečným spôsobom preladiť na frekvenciu mojej prímačky? vygooglil som aj fotku plošáku tohoto mikrofónu na nejakých polských stránkach:) (viz url odkaz)

a máš to zapojený v elektrice?

po pripojení antény mikrofónu k TV (nieco podobne ako orava 445), aj funkčný aj nefunkčný TV robili to isté. Uplne čierna obrazovka párkrát blikla počas automatického ladenia, len to na tom kanále nezastavilo. Znamená to, že chybu mám hladať skôr v prímačke?

-> major, dobry vtip:) mikrofonu ledka svieti a na primacke ledka pwr svieti tiez:)

já si nedělal srandu bez elektriky nic nefunguje.ani mikrofon.

cotoje ta přijimačka?

Uvedený typ zařízení neznám ale všechny, který jsem měl v ruce by se daly přeladit pouze výměnou krystalů a doladěním rez. obvodů. Vzhledem k smd a miniaturní montáži, odolnosti nárazu atd. bych takový zásah nedoporučoval. Nehledě na možnost sehnat daný X-tal. Pokud je to nějaká čína která nemá ani krystal pro řízení kmitočtu, nestojí ani za otevření.

Uvedený typ vxm-286TS jsem už našel někde u Dexonu. Ano, je to jeden z nejjednodušších zařízení řízených krystalem. Sice hrozně šumí ale nějak fungují.

Neni to náhodou ta sada mikráků z GéeMka z Prahy?

Prímačka tohoto mikrofonu je zabudovana v prenosnej reprobedni aj s korekciami, zosikom a baterkou. Výrobca je myslím D.A.S . Najjednoduchšie asi bude kúpiť druhý a kvapku kvalitnejší mic. s prímačkou :) Diky za rady :)

Je tam FET, kterej ti nejspíš vylít.
Bejvá tam BUZ11 (dvakráte jsme ho tam potkal). Ale těžko říct, co tam budeš mít ty za tranzistor. Rozšroubovat, najít a vyměnit.

FET tam je ale je tam nějaká jiná vada v té aku vrtačce je ve spínači nějaký řídící obvod s uP a tam je někde zafik Fet jsem měřil a je OK vzhledem k tomu že to akučko už nechci používat jako klasické aku ale jako mikrovrtačku ( použil bych pouze motor a převodovku) tak jsem k tomu chtěl dodělat regulátor otáček do externí krabičky i se zdrojem . Ale teď jaký by byl pro toto nejvhodnější regulátor.

Ne, slivovice...

vzal sem tátovu vadasku banánek sem dal do dirky v zásuvce a vadaskou sem se dotkl uplně náhodou radiátoru a vona se rosvítila.Může ta zásuvka s tím topením mit něco společnýho?

nikdo neví? tož sem přišel na něco novýho.příště zkusím připojit žárovku.

Major: Jestli to není jen provokace, tak věř že kovové věci by měly být zeměné - Tedy je správné, že pokud vadasku dáš na fázi a přikostříš třeba na radiátor, měla by svítit. Další pokusy se žárovkou bych ale raději nedělal. Nikdo neví, jak kvalitní (nízký odpor) to zemění má.

A nenapadlo tě, žes banánek vrazil do fáze a to topení je někde spojené s nulou sítě, ať už přes pospojení kotle nebo jen (u samotížného ÚT s kotlem na pevná paliva) přes patky kotle v betonovém základu?
V druhém případě s připojováním žárovky pozor, zemní odpor je značný (i když na vadasku stačí) a na topení zůstane proti zemi nebezpečné napětí. Tak ať to někomu v jiné místnosti, třeba v koupelně, nenafackuje jen proto, že si zrovna sáhl současně na vanu a radiátor.
Když nevíš, kudy se ti kam může dostat nula ani jak moc si poradí s přivedeným proudem, nezahrávej si s tím, jde o život!

je tady někdo? Hádejte kolik mě je?

Je na ni asi napsano neco vic nez 12V. Pokud je to oloveny akumulator, tak nejjednodussi zpusob nabiti pri kterem se nemusis o nic starat je pripojit ho k stabilizovanemu zdroji 13,8V a ponechat ji k nemu pripojenou treba 2 dny.Takovehle nabijeni snesou vsechny olovene AKU bez ohledu na jejich kapacitu.

Hnedka se kouknu a napíšu.

Velkym pismem je tam Pb pak tam je eště tabulka ale nečitelná co přečtu proti světlu tak tam je standby a ciklic a vyc nic nepřečtu.

Tipuju tak 8, max 10.

to bude asi klasicka baterka z UPS, s kapacicou cca 7,2Ah (mozna 5Ah) a jak psal Elf, nabijet napetim 13,8V, tim to nemas sanci znicit

Tipuju, že když byla za 20,-Kč tak prodejce "neví v jakém je stavu" a ten stav bude takový, že cena baterie je paradoxně cca 50,- ve sběrných surovinách. Majore, pokud chceš vědět, zda je baterie dobrá, připoj ji na laboratorní zdroj nastavený na 24V s omezením proudu na 1A. Pokud napětí na zdroji bude do max.16V, má cenu se s ní dále zabývat a vymýšlet nabíječku.

Nektere velke firmy si nechavaji pravidelne menit baterie v UPS a za likvidaci servisni firme plati.Valna vetsina takto ziskanych AKU je pouzitelna(i kdyz ne pro UPS) pro aplikace s malym odberem.Je treba to overit, AKU ktere ma napeti naprazdno pod 11V muzes hned vyhodit,jinak viz MIRO.

Změř rozměry a podle toho zjistíš typ, kapacitu.
50 kaček ve sběrně ani náhodou, to tak za baterku z auta.

miro to skoro uhodl je mě 7

Toho autora a jeho výplod neznám. Pokud jsi ale opsal přesně jeho dílo, tak baterii buď nenabiješ nebo zničíš a nebo si zničíš nabíječ. To co píše platilo možná v dobách kdy byly v nabíječkách použitý jako usměrňovače seleny s relativně velkým odporem v propustným směru. K citaci: použít střídavé napětí-no to snad ne? zřejmě myšleno pulující-nevyfiltrované napětí ale potom za filtračním kondenzátorem? Raději si najdi jiné schema nabíječe.

Olověný akumulátor lze nabíjet přímo z trafa o vhodném napětí + usměrňovač, ale začátečníkům to doporučit nelze. Spíš je lepší použít také třeba LM2576-ADJ, nastaví se vhodné napětí zhruba 14,2 - 14,4 V. Omezení proudu na cca 5-6 A + ochranu proti přehřátí máš uvnitř bez práce.

Trafo by mělo být 15 VAC, ale s 12 VAC se to také nabije, ovšem za delší dobu.

Díky vám oběma za odpověď.
Snad se mnou budete mít ještě chvíli trpělivost... Nevím zda to chápu dobře – ten akumulátor holým zdrojem stabilizovaného napětí nenabiju. Čili udělám zdroj stabilizovaného napětí 14,2 - 14,4 V a do série s akumulátorem rezistor dle požadovaného proudu (14,4 V / 5 A = 2R8)? Jak potom dopočítám výkonovou dimenzi rezistoru?
A co když udělám zdroj stabilizovaného proudu 5 A?
Co bude lepší / funkční? Nebo uvažuju úplně špatně? :) Asi se ptám na základy, ale jako laik moc nevím, jakými zdroji na internetu se řídit.

Takovy nabijec by mohl fungovat jedine s nejakym mekym trafem(trafem s vetsi vnitrni impedanci, u ktereho vyrazne klesa napeti se zatizenim), pro takove jednoduche nabijece se pouzivaji tzv rozptylova trafa ktera jsou pravym opakem toroidu. Toroid je pomerne tvrdy zdroj a pri nevhodnem soubehu podminek(napeti v siti na horni toleranci, akumulator hluboce vybity) by nabijeci proud mohl poskodit trafo, mustek, nebo akumulator.Vyhlazovaci kondenzator u nabijecu pro autobaterie neni treba.Pokud k nabijeni pouzijes toroid s mustkem, je vhodne proud omezit napr seriove zarazenou zarovkou, napr halogenkou 12V/60W/55W obe vlakna paralelne.Doba nabijeni se sice prodlouzi ale nabijeni bude bezpecnejsi.Pro optimalni nabijeni je ale treba nejaka lepsi regulace nez omezeni maximalniho proudu.

Na jednoduche nabijeni staci holy stabilizovany zdroj 14,4V.Jen musi mit omezeny vystupni proud(z duvodu ochrany stabilizovaneho zdroje). Napetim cca 14,2 - 14,4V je akumulator v aute nabijeny alternatorem, po dlouhem startovani kdyz se aku hodne vybije je pocatecni nabijeni proudem klidne 30-40A, ale proud se rychle zmensuje podle toho jak se aku dobiji, vyhoda je ze pri napeti do 14,4V muzes mit aku k nabijecce pripojeny trvale, nevyhoda je ze nabijeni do 100% kapacity(naboje) trva pri tomto napeti dlouho.

Vypocet mas spatne, nepocitas v nem s napetim akumulatoru. I hluboce vybity akumulator ma napeti naprazdno kolem 12V, ktere pri dobijeni pomerne rychle stoupne na 12,6V a pak po dobu akumulace cca 90% naboje stoupne k tem cca 14,4V. Mezi 14,5 az 15V zacne AKU plynovat(rozklad elektrolytu, napeti zalezi na slozeni elektrod),po dosazeni 15V se AKU povazuje za plne nabitou, ale napeti na ni dal stoupa az na nejakych16V pri kterych clanky intenzivne plynuji a veskera privadena energie se meni na teplo a rozklad elektrolytu. Napeti na baterce muzes orientacne pocitat 12,6V(pokud zdroj snese aspon male kratkodobe pretizeni),napeti zdroje 14,4V. Na odporu tak bude 14,4 -12,6 = 1,8V .Pro pocatecni proud 5A budes potrebovat odpor 0,36 ohmu a ztrata na nem bude 9W.Pri nabijeni bude stoupat napeti baterie a nabijeci proud bude samozrejme klesat,takze doba nabijeni bude cca dvojnasobna oproti nabijeni stalym proudem 5A.

Elfe, díky moc za vysvětlení. Je mi to dost jasnější. Jen mi doma přebývá ten toroid 12V/5A a hrozně rád bych ho použil. Nešlo by z něj těch 14,4V stabilizovaných vytáhnout alespoň při proudu řekněme 3–4A?

Resp. pokud uvažuju správně, tak když nechám omezení proudu na 5A, tak po připojení baterie vybité řekněme na 12V poteče do baterie nějaký maximální proud s tím že napětí zdroje spadne na cca 13,5V, což mi zase tak nevadí, jen se první fáze nabíjení o něco spomalí. Jakmile se baterie bude nabíjet, tak se napětí vrátí na 14,4V. Mám recht? A pokud jo, tak s jak velkým spomalením bych měl počítat?

Po připojení autobaterie 12,0 V ke stabilizovanému zdroji 14,4 V to napřed bude nabíjet naplno proudem podle proudové ochrany a těsně kolem 14,4 V se proud začne zmenšovat až nakonec při dosažení 14,4 V proud ideálně klesne na nulu.

Zpomalení nabíjení při použití trafa pouze 12 VAC si vycucávám z prstu asi 20 % času navíc.

12V AC - sinusovka ma max hodnotu 12 x 1,4 = 16,8V , ztrata na diodach mustku cca 1,5 az 2V, max hodnota sinusovky za mustkem tedy kolem 15V - to docela dobre koresponduje s napetim na plne nabite baterce.Baterka se ovsem bude nabijet jen okamzicich kdy napeti za mustkem bude vetsi nez okamzite napeti dobijene baterky coz bude sotva 0,1 periody. Proud se bude hodne menit podle kolisani napeti v siti. V nouzi to pouzitelne je, ja bych to nedelal.Davat za stabilizator je neschudne neni tam rezerva pro ubytek na stabilizatoru, jedine pri pouziti zvysujiciho menice coz dle meho nazoru zbytecne.Chce to trafo s cca 15V AC.Jednoduche reseni je treba tady http://belza.cz/charge/chc.htm ,pokud to udelas jen pro jeden proud tak opravdu jednoduce. (viz url odkaz)

Firma Isostat, Francie, pak v licenci Unitra, Polsko.

kdysi tu někdo radil, že se v profi technice používají pro přepínání a regulaci audio signálu optočleny, asi pravděpodobně D-R

Nojo použít dělič s optočlenem mě nenapadlo, pořád jsem hledal zapojení napěťově řízených zesilovačů, že jsem zapomněl na to nejjednodušší, tisíceré dík :)

Audio řetězec zatížený zkreslením elektronkového zesilovače už nějaké to LM13700 nerozhází, nemusíš se bát.
Jinak k procesorům se dneska používají spíše DSP, cena je o něco vyšší, ovšem běžné záležitosti jako ekvalizér to zvládá levou zadní a navíc si můžeš nahrát profil tvojí poslechové místnosti.

Víš mě nešlo o to jaké má LM13700 zkreslení, ale o to jak mění/nemění charakter zvuku. Třeba když prohodím LME49720 za NE5532 zvuk přestane být detailní, začnou hučet basy...
U DSPčka se mi nelíbí představa digitalizace, úpravy a převod zpět na analog. Tomu se chci vyhnout když potřebuji regulovat jen hlasitost.

Jenže charakter zvuku je přece výrazně ovlivněný zkreslením. Pak je ještě vliv korekcí a ještě několika drobností.