Prpsim Vas, mužete mi pomoct? Schánim schema k zesilu AZS218

Zkus (viz url odkaz)

http:// www.volny.cz/acutinl/nzc430.zip

Naposledy: http:// www.volny.cz/acustinl/nzc430.zip (viz url odkaz)

0) Musí být zapojeny všechny GND a VCC a mezi všemi GND resp. VCC musí vést spoj na desce (nouzově drátová propojka), nelze používat vícevývodové GND resp VCC jako propojky na plošném spoji.
1) U MCU musí být co nejblíž keramika 100 nanoF + poblíž cca 10uF tantal/elyt
2) Musí být správně naroutováno napájení
3) Musí být správně naroutovány cesty ke krystalu a kondenzátorům ke krystalu a týká se to i GND pro tyto kondenzátory.

Se schéma a výkresem plošného spoje bychom věděli víc.

Obecné řeči tady
http://www.atmel.com/dyn/resources/prod_documents/doc2521.pdf

Zde je navrh desky. (viz fotka v galerii)

Jedine, co jsem tam nedal, tak je ten 10uF tantal

1) Chybí tantal/etyt, to je velká závada.
2) GND pro blokovací keramiku pro MCU si dělá okružní jízdu kolem celé desky. GND by mělo vést od pinu 20 k blokovacímu kondenzátoru co nejkratší cestou.

OK, zkusim tan dat ten tantal a propojku mezi GND blokovaciho kondenzatoru a GND na 20 pinu.

AT89S51 má napájení na krajních uhlopříčných vývodech pouzdra, což je u malých pouzder dobré na návrh připojení napájení u velkého 40pin pouzdra je to blbost.
Chip "visí" uz z principu zemí a VCC na 2cm přívodech na chip v pouzdru, blbým vedením země, napájení a blokovacího kondu se to ještě podstatně zhorší.
Podívej se kudy teče proud, při tom tvém blokování napájení jedním 100n kondem.

jo jeste sem sem zapomel napsat .. musi byt to cidlo pripojeno stinenym kabelem ? bo ja tam mam normal ..

7107 je tusim jen voltmetr, a to amaro nemam, takze napis, co tam je za cidlo. Temoclanek? Obecne, kalibrace bude muset byt podle toho, jake mas cidlo. Nektera cidla jsou linearni, jina nelinearni. Minimalne budes muset kalibrovat ve dvou bodech.
A to se dela budto tak, ze mas kalibrator, napriklad Fluke, ktery simuluje termoclanek. Nebo to udelas amatersky tak, ze si nekde pujcis presny teplomer, kalibravany, a vezmes kadinku s vodou a do te potopis cidlo kalibrovaneho teplomeru a tvoje cidlo. A budes zahrivat a snazit se nastavit tvuj teplomer podle toho co ukazuje ten kalibrovany.
Teoreticky vzato, pokud mas PT100 cidlo nebo termoclanek, mohl by jsi nastavit trimrem vstupni napeti (vystup z cidla) na vstupu toho voltmetru podle tabulkovych hodnot onoho cidla. Jenze to vystupni napeti se ti nepovede presne zmerit (to same plati i pro pH cidla). Musel bys mit extra presny kvalitni voltmetr, ne zadneho tajwance za dve stovky z obchodaku.

k tomu stinenymu kabliku, zalezi na cidlu a kde to pouzivas. Myslim, ze ne, ale delaji se cidla 2-dratova, 3-dratova a 4-dratova. Takze napis co mas za cidlo a nahod nekam schema toho vstupu teplomeru.

to amaro sem dal na web . muj odkaz : http://cestina.bezlepkova-kucharka.cz/amaro.pdf
je to na strance 16 . jakmile se to vyřeši z netu to odsranim
meri se pomoci kremikoveho tranzistoru

A použil jsi jaký typ? Máš ho na 100% zapojený správně( promiň musím se zeptat, protože se mi stalo, že jsem občas narazil na datasheety, ve kterých byl sice správný typ, ale od jiné firmy)? Ověř napřed jestli náhodou není vadný ten IO(občas se to s nimi stávalo, že ti prodají vadný nebo ho neopatrností s pájkou zničíš)... Pak uvidíme dál

Promiň ten typ samozřejmě myslím toho trandu

taky si změř, jestli se správně generuje záporné napětí na pinu 26. a předpokládám, že čidlo nemáš na 100m dlouhym kabelu. taky to zkus napájet třeba z baterie.

hmm, to cidlo je dost na prd bude to mit velkou setrvacnost a malou presnost. Ale to neni pricinou problemu. Ten problem, ze mas nestabilni ukazatel bude zrejme v napajeni, resp. ruseni na napajeni, ktere se prenasi na vstup voltmetru. Uvedom si, ze tam mas docela velky hodnoty odporu z napajeni, ktere pouze 5 Volt. Muzes si to overit tak, ze vezmes digitalni volmetr tak 5.5 nebo 6.5 mist, nejaky solidni, co my rychly prevod a vysokoohmovy vstup a budes merit napeti na vstupu do ICL7107. Uvidis jak to tam bude litat.
Druha moznost jak to zjisit, je pouzit treba tuhle desticku, co sem dal kvitko - viz odkaz - a spustit monitorovani vstupniho signalu na vstupu ICL7107. Uvidis krasne to ruseni a navic ti spektrak hodi i frekvence ruseni. Tahle konstrukce z Amara je dost nestastna.

Jinak, misto toho tranzistoru - cidla bych pouzil AD595 a zaporny napeti -5V bych generoval pomoci ICL7660. (viz fotka v galerii) (viz url odkaz)

jeste dodatek, spis mala poznamka. Nejak mi unika smysl te cele konstrukce. To amaro je z roku 2004 a to uz se takoveto teplomery prodavaly i v Cesku za hubicku na kazdem jarmarku u činčinů. Mozna kdyby jsi udelal vlastni konstrukci s termoclankem (tim AD595) a s vystupem I2C nebo USB, aby se to dalo pripojit k pocitaci a cetlo to periodicky data o teplote, tak to by bylo uzitecnejsi a zajimavejsi.

ono to zas tak nevidim :D delam to jakoby zaverecku se vsim ( navrh desky a podobne ...) do prvniho rocniku ..

Napajim to 4.5V 3 calnky 1.5V. Chybu jsem tam zatim nenasel jen ze me nesvitila desetina carka bo sem mel blbe spojene jedno ale to uz je vyresene ..

Tady je deska moje : http://cestina.bezlepkova-kucharka.cz/deska.png

Pořád nechápu jak na to ono to nejde nakalibrovat tema P1 a P2 v amaru je psane ze nulova teplota se kalibuuje P1 a 100stupnu se kalibruje P2 a to nejde jelikož p1 se do 0000 nidky nedostanu to se da pretocit minimalne do 8 stupnu ..

dobre, z napajeni tam tedy ruseni neleze. A jestli jsem to dobre pochopil, kdyz nehejbes trimrama, tak ti litaji cislice po displeji a honota neni stbilni, ackoliv se teplota moc nemeni? Je to tak? Pak by mohl byt problem v cidle, v tom tranzistoru. Jenze bez mericich pristroju to nenajdes. Zkus misto toho cidla, tranzistoru dat odpor, tak 1 k, jestli se to bude chovat stejne. Ale v kazem pripade by to chtelo se podivat osciloskopem na pin 31 proti pinu 30, co se tam deje.

hmm osciloskop bohuzel nemam .. zkusim tam dat ten odpor ...

ono zrovna ted sem zkousel .. a v mistnosti je 20 stupnu chvilu e tam dvacet pak 19.8 po chvicle skoci na 19.7 a de to dole ale po chvilkach ..

http://cestina.bezlepkova-kucharka.cz/cele.JPG
Tady to mam cele .. klavita sice nic moc ale delky kabelu a pdobne se snad pozna :)

preboha.. tento teplomer.. to bola pred par rokmi moja nocna mora. dva rozne plosaky, tri icl7107 a ani jeden poriadne nefungoval.. o dva roky neskor som sa k tomu dostal znova a pouzil som kvalitnejsi obvod - MAX139/MAX140 vysledky okamzite a perfektne.. (odkaz na clanok na elwebe je dole)

iclko podozrievam z nestabilnej -5v vetvy. myslim ze v hentom amare je nabojova pumpa a robi cca -3.5V a podozrievam ju, ze je to malo.. vyskusaj odpojit cely generator zaporneho napatia, nastav lab.zdroj na 5v, plusko pripoj na zaporny pol baterie a minusko pripoj na pin ICLka, kde ma byt -5v.. ak to odstrani rusenie, si za vodou.. a potom pouzi icl7660 ako ti radi hopkins (viz url odkaz)

kdyz nemas zadny pristroje, tak udelej to co ti tu radi prede mnou. Vezmi 2 baterky, udelej si z nich symetricky zdroj +/5 5 volt a napajej to z toho, vyhod tu nabojovou pumpu. Misto cidla tranzistoru dej odpor a koukej co dela displej. Mel by byt nejak stabilni. Kdyz nebude stabilni, je problem v ICLku. Kdyz bude stabilni displej, dej zpatky ten tranzistor-cidlo a uvidis. Kdyz bude displej dal stabilni, mas problem v te -5V vetvi. Kdyz po zarazeni tranzistoru zacnou problemy, zkus jiny tranzistor. Kdyz ani to nepomuze, tak se na to vykasli a udelej si teplomer s AD595 a ICL7660. Tam pouzijes termoclanek, presnost je solidni, okolo 1%, rozsah teplot az az a da se to pripojit k libvonemu AD prevodniku nebo multimetru (ICL, MAX, DMM...)

jsem ted kouknul na ten odkaz co ti tu dal egres. To vypada pekne. Urcite lip nez s ICLkem. Jen to cidlo, tranzistor se mi moc nelibi. Tak na mereni teploty v mistnosti a za oknem je to asi dobry.

Uplne nejlepsi by bylo udelat teplomer s MAX 1497, tam muzes primo pripojit termoclanek, ma to vystup na displej a navic seriovy SPI interface, takze se daji data prenaset ven a zpracovavat v Pc a take pracuje z jednoho napajeni, z baterky.
Kolik mas casu na tu rocnikovou praci? Kdy to mas odevzdat?

no právě, že do 15.6 a to musim jeste udelat dokumentaci a podobne :)

no tak to si si s prepacenim posral :) ale poznam to, ja tiez dorabam tri projekty do 15teho... java, c++ a sql

v prvom rade vyhod tu zapornu vetvu a skus druhu baterku (nie ze ju pripojis zle, to sa s tym iclkom rovno rozluc).. a namiesto cidla daj odpor ako ti radi tuto kolega.

ked to bude fungovat, spravit k tomu dokumentaciu je na hodinu dve prace, takze to je nic.. akurat okopirujes par obrazkov z datasheetu icl7107, oddovodnis pouzitie dvoch bateriek (alebo si dovtedy kupis icl7660 ako zaporny zdroj), vysvetlis postup k nastaveniu.. vlastne opises amarovy clanok

no tak kdys tam dam ten odpor tak to uz neskace jen tak kazdych 15-20 sekudn preskoci desetinka ... a ted jake cidlo tam dat teda .. zkousel sem jinci tranzistor ten neskakal ale neslo me na nem navolit 000stupnu ani 100 stupnu to delalo bordel .. chtelo by to nejakej konkretni :D

tady je kazda rada draha. Musis vyzkouset, zkus i diodu, ne moc macatou, malikou (macata se bude dlouho ohrivat od okoli). Muzes take trochu zmenit hodnoty tech trimru. Hodne stesti

:) to su zvedavej jak to dopadne no diky ale asi si na to vyspim :D

1n4148

Modré Amaro B1/85.
T203 - str.17 - Měřič kapacity a indukčnosti
T204 - str.25 Stabilizovaný zdroj 2x(2-15V)/0,1A , +5V/0,5A

Já myslím, že pro někoho to cenu má, pro někoho ne.

Pokud ti odpověď připadá trošku nicneříkající, nebo úplně mimo (jakoby hopkinsovsky-kvitkovská), tak se zkus nejdřív zamyslet nad svým dotazem.

V zapojení se nezdá být žádná velká chyba, tedy to stavět můžeš, otázku do čeho investovat si ale musíš rozhodnout sám.

ow, kdybych byl Jirka, teď bych dost znejistěl.
Kolik malých chyb tam tedy je a které?

Bastlíno: Tvrzení o neexistenci velkých chyb neimplikuje existenci chyb malých, to si pleteš

Zasadni otazka je, k cemu to chce pouzivat a z ceho to chce napajet. Ja tam jako problem vidim trafo 230/12V, pri 12V napajeni(nejspis AKU) budou na vystupu obdelniky +- 230V(spise ponekud mene protoze trafo je urceno na prevod 230 - 12)= vrcholova i efektivni hodnota, dost zarizeni ale pocita s efektivni hodnotou 230 a vrcholovou 320V. Pro dodrzeni efektivni a vrcholove hodnoty napeti je treba pouzit trafo cca 8,5V-230V (pri 12V napajeni) nebo cca 9,5-230 pro 14V napajeni(AKU dobijene). Navic tam ani nema vyuzitou moznost pomoci zpetne vazby a sirkove modulace drzet efektivni hodnotu vystup napeti nezavislou na zatezi a na vstupnim napeti (samozrekjme v rozumnych mezich, ale to by predpokladalo trafo 8,5-230).

Elfag: Máš určitě pravdu. Z praktického hlediska valná většina zařízení co se budou potenciálně zapojovat na měnič má dneska spínaný zdroj fungující v rozmezí 175-350 VDC (některé 90-350 VDC) a dle mého názoru proto kolísání napětí není překážkou.

OW - souhlas, zalezi na tom co konkretne z toho chce napajet, s necim muzou byt problemy.

Jirka se nám neozývá, ale tady:

http://www.elektroworld.info/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=37154&po stdays=0&postorder=asc&start=0

je sdílnější.

ne neozývám!! Ale šel jsem spinkat!!
A znáte to, radši se poptáte více lidí. A chtěl bych z toho napájet notebook, popř. sem tam dobít telefon. Takže zas velké požadavky nemám. A je mi jasné, že to bude chtít nějaký měnič s tou zpětnou vazbou. Bude to bezpečnější, jak pro mě, tak i pro zařízení.

Jirka: Jsem to tady psal, spínaný zdroj pro notebook s velkou pravděpodobností snese velké kolísání napětí a je mu to celkem jedno.

jjasné!! No nic nezbývá mi nic jiného, než že to zkusím poskládat a napsat, jak jsem dopadl!
Tak dík moc všem za jejich rady i nerady a hned jak to rozjedu, tak napíšu jak jsem dopadl.

Nebylo by jednodussi udelat menic 12 V -> 20 V (podle notesu)?

No to bylo!! Ale nebude to tolik univerzální. Mě se jedná o to, aby to bylo schopno sem tam nabít mobil, notebook, a aby se tam dala připojit i třeba lampička. Jde mi pouze o univerzálnost. Kdybych to měl jenom na notebook, tak je úplně jasné co si postavím!!

Tak to jo, ja to pochopil presne tak, ze to chces vlastne jen na notes.

A jeste tam je napsany velkym FTC

Obvod v kusovce sehnat neumím, ale určitě by napadlo i tebe, že se můžeš pokusit vzít elektroniku z jiného větráčku, co už má vymlácené ložisko. Samozřejmě pokud se tím vůbec chceš zabývat.

Tak jsem to nasel :) http://www.micro-bridge.com/data/Feeling-tech/FS319LF%20V02.pdf

Ja jinej vetracek nemam, jen ty ze zdroje a ty maj jen dva vyvody. Je to 12cm vetracek, ktery je dost tichy. Vetracek stal kdysi nejakych 150kc, tak jestli by se mi to vubec vyplatilo...? (viz url odkaz)

Najít ho umím taky, ale zkus ho koupit v množství menším než 10 000 ks.

Nejvýhodnější je koupit větrák nový.

V nejakych prodejnach jsou ochotni a sezenou uz od deseti kusu (nevim jestli zrovna tohle). I tak by se ti to ale nevyplatilo. Koupil bych novy...

A jeste bych opravil tvrzeni, ze zluty kablik je na regulaci. Je pouze na snimani rychlosti. Na rizeni rychlosti je bud 4. kabel, nebo se reguluje zmenou napeti...

Ano, na snimani. Napsal jsem to špatně. Pokud by tu soucastku nekdo mel tak by jsme se mohli domluvit :) Jinak diky za odpovedi

a co tak napsat co se ma vlastne overovat? Mira inteligence nebo hlouposti, nebo neco jineho?

No co, zase nějaká školní úloha

aha, tak to asi se ma overit mira inteligence pana ucitele, ktery ten ukol zadal ...

K ověření "K zákona" je nutno nejprve vyhledat "G bod".

ovsem to by museli mit pani ucitelku a ne pana ucitele

Nesouhlasim. I muzi maji G bod. Zkus Google...

to tak neni. Zalezi na materialu kabelu a na provedeni kabelu. Treba tenke koaxy od nemecke firmy Suhner GmbH jsou velmi kvalitni a maji minimalni utlum a to i na mikrovlnnych pasmech. Ale dost podstatnou roli bude hrat prizpusobeni kabelu ke zdroji a k prijimaci. Tam mohou byt dost velke ztraty.

ono v ceste jsou asi 3 konektory, takze utlum je na nich uz tak velky ...

Doporučuji např. Belden H121. vnější průměr 5,5mm. Ztráty přijatelné a dobře se ohýbá. Pokud jako spojky použiješ F konektory a budou dobře udělané, pak útlum v Tv pásmu naroste neznatelně.

Hopkins to podle zase přizpůsobuje své osobité logice a míchá dohromady jabka s hruškama.
Samozřejmě, že obecně platí, že čím tenčí koax , tím větší útlum. Například porovnání koaxů firmy Suhner podle průměru tento trend dokazuje. Najde se semtam výrobek, který trochu vybočuje z řady, ale obecně to tak je.

Pokud budu jako hopkins srovnávat kvalitní koax (firmy Suhner např.) o průměru D s mizerným neznačkovým koaxem o průměru 2D, udělám z toho závěr, že čím tlustší koax, tím větší útlum. Ale takhle uvažuje jen kvitko nebo hopkins.

Koax RG214 (11 mm prumer) ma na 4 GHz ztraty 0.82 db/ft zatimco K02252D (3 mm prumer) ma na 4 GHz ztraty 0.61 dB/ft. Mohu dodat oboje kabely, mame je skladem, i jine by se tu nasly.

Je s tebou zábava, ale opět nepíšeš pravdu. Když porovnávám RG214 s tvým K02252D , tak se ukazuje, že na kmitočtech kolem 4GHz je na tom tenký kablík asi 3x hůř. Na jiných kmitočtech je to podobné. Čili RG214 nemá 0.82 db/ft(jak tvrdíš ty), ale spíš něco kolem 0,22dB/ft.

http://www.repic.co.jp/contents/products/huber/seihin/rf/pdf/k02252d.pdf

http://www.crownelectronics.com/Specs/RG-214.pdf

Ještě, pokud si to správně pamatuji, tak od určitého kmitočtu nahoru se už nedají používat libovolné rozměry koaxů, ale koaxy se musejí zmenšovat úměrně délce vlny, jinak by se v koaxu začaly dít věci podobné vlnovodu (jenže na rozdíl od vlnovodu vadí střední vodič). Bohužel se zmenšováním rozměrů každopádně roste útlum,ale je to furt jednodušší řešení, než vlnovody.

hele bastlirno víš vůbec jak se takový koax měří? Ono to není až taková sranda ...

hmm, tak vlnovody jsou od takových 20 GHz. Do těch 20 i 24 ještě pořád používáme koaxy. mám tu pár čítačů , tedy 2 čítače co měří bez problémů do 24 GHz a dost často s nimi měřím s koaxem.

Ne Hopkinsi, nevím, jak se takový koax měří. Ale nechápu, co tato moje neznalost změní na tvých dezinformacích ohledně útlumů koaxů?

Já zas bezpečně vím, že vlnovody se velmi často používají i na kmitočtech tak "nízkých", jako třeba 4GHz.
Jedna taková aplikace je např. tady:

http://ok1com.goo.cz/contests/PD2004/DSCN2309.JPG

Jsou to vlnovody, které vedou k těm velkým parabolám. Ale uvnitř v domku je přechod z vlnovodu do zařízení pochopitelně taky tenkým koaxem. Samozřejmě co nejkratším, protože útlum nic moc.

tak když nemaji vhodnej koax, tak holt museli instalovat měděnou rouru

ty, ale bastlirno, to je dost riskantni pouzivat tam vlnovod bo by jim to mohli nekteri sikulkove urciteho etnika, narodnostni skupiny, demontovat a odvezt do sbernych surovin. Takovy dlouhy vlnovod...

Hopkinsi, vlnovod se tam dává kvůli malému útlumu. Mají asi tak 100x menší útlum jak koax.
Takový koax nemáš ani ty ve svém skladu. Neexistuje totiž.

Tyhle vlnovody se používají léta a kupodivu je nikdo nekrade. Spíš je to ale systémem ostrahy:

http://www.antennasystems.com/waveguide/elliptical/EW28.html

Na vojenskem radaru, ruske P-37 jsou vlnovody na frekvenci cca 2,5GHz. Vlnovody radaru ktere pracuji s vekymi impulsnimi vf vykony se kvuli elektricke pevnosti tlakuji susenym plynem. Bastlino, bodujes i kdyz utlumy koaxu nemeris, staci umet cist, coz ne vsichni ovladaji.

Kolik byla vlastně vysílací frekvence u Volchovu/Dviny ? Tam jsou samozřejmě vlnovody, a tuším, že to jede v pásmu 2-4GHz ?

Navadeci radar RSN-75 jel zhruba na 6cm(5GHz), ale ten jsem znal hodne moc okrajove, jen jsem okolo nej chodil a nahlidl do nej, kdezto prehledove radary a vyskomery jsem opravoval.

na letistnich raderech merime (delame na nich testy), tam jsou vlnovody klasika, jednak kvuli vykonu a take s ohledem na frekvenci a spolehlivost. Ale nejzajimavejsi jsou na nich ty vysilaci generatory.

dsl.sk pripadne dsl.cz to su moje online informacie

aaa prave pozeram ze dsl.cz je uz uplne o niecom inom tak beriem spet.

O free nevim, pouzivam Multisim od National Instruments. Ten ma i moduly pro simulaci mcu (i 8051), ale nikdy jsem je nepouzival. S archeologickymi nalezy typu 8051 nedelam a AVR testuju v AVRstudiu. Na vsechno ostatni mi Multisim staci.

Free toho moc není, v tom to je to špatné, Multisim je dobrá volba.
Dneska se 8051 nesimuluje, ale vezme se MCU s integrovaným ladícím portem a ladí se přímo v zapojení, například AVR.

A jakou verzi multisimu pouzivate? Tu spinavou?

Žádnou. Já používám 10 let starý software, v práci zatím nic novějšího neprošlo.

EdwinXP od Visionics Scandinavia - http://www.visionics.a.se/ viz odkaz (viz url odkaz)