A co bude ten H můstek řídit? K čemu to bude dobré?

možná to je blbost, ale normálně bych z MCU ovládal přes příslušné piny diody v optočlenu (přes příslušný odpor). U H můstku bych dole dal tranzistory PNP s kolektorem na zemi, kde by tranzistory v optočlenu "uzemňovaly báze tranzistorů, samozřejmě v sérii s příslušným odporem. U "horních" NPN tranzistorů by báze byla buzena přes odpor a spínána opět tranzistory v optočlenu(kolektor na kladném napájení)

V tomto zapojení by šlo použít i tranzistory FET.(omlouvám se, nemám jak namalovat schéma)

Bude to defakto na elektrolízu vody.Je potřeba dodržet ten max.proud (2mA)(chtěl bych zkusit na to použít zapojení proudovýho zrcadla).Spínání jednotlivých opto -to je mi jasný,ale jaký použít ? Jaký je rozdíl mezi optočleny s fotodiodou a tranzistorem. viz.: http://www.gme.cz/cz/index.php?page=product&id=09040

Napřed si vyzkoušej bez můstku, zda má smysl pouštět do vody 2mA, to se mi zdá málo. Zajímavé to začíná být tak od 1A.

ASD: Můžeš si nejt jistej že má.Tak to prostě je.

OK. Jelikož je tam 30V a malý proud, tak se tam může dát klasika BC327/BC337, dolní NPN se budou spínat rovnou z pinů přes odpor 2K a horní PNP se budou spínat z pinu opačné fáze přes pomocný NPN + odpor 2K a 10K. Proudový zdroj se pak musí udělat uvnitř můstku, protože by se ztrácel proud přes báze. Např z LM317L zapojeným jako zdroj proudu.

Šolva - udělal bych to takto

Dolní dva tranzistory by zůstaly, místo horních dvou bych dal proudová zrcadla. vypínal a zapínal bys je sepnutím odporu určujícího proud na zem. Spínání vždy do kříže.

Také záleží s jakou přesností chceš ten proud udržovat. Takto by nebyly nutné ani ty optočleny, pokud zde nejsou jiné problémy s rušením.

Tak uvnitř můstku by musela být dvojice LM317/LM337 + 2x dioda, protože se to přepólovává.

ano dole musí být NPN, ADS má pravdu.

To zdeněk: MOSFETy by samozřejmě použít šly, ale jen tehdy pokud umíš sehnat mosfety, které vydrží Ugs větší než 20V, jinak bys to musel složitě spravovat zenerkama.

Díky za tipy a názory. Jen si nejsem jistej s tím proudovým omezením.Jinak přesnost omezení proudu je velmi důležitá.
Zítra si to ještě promyslím...

Do galerie jsem přidal schéma, jak si jej představuji já.

http://www.elweb.cz/galerie_foto.php?id=673

Od pohledu tam neteče přesně 2mA, ale o něco míň, chce to místo 15K dát R+trimr.
Dále bych vrazil ke každému z T1,T2,T7,T8 samostatný rezistor 10k.

No ono by muselo být napájecí napětí stabilizováno, aby tam tekly přesně 2mA. Pokud by Šolva vyžadoval přesně 2mA, udělal bych to poněkud jinak.

Část napětí se ztratí na přechodu b-e, ne ?

http://www.edisk.cz/stahni/00663/mustak2.png_4.92KB.html

Pomocí TL431, ano na doladění by mohl být trimr

TL431 potřebuje minimální proud 1mA a to odporem 33k neproleze. Ponechal bych tam 10k.

Jo to je pravda.

To je bomba ! Díky moc za schéma. Jak vlastně funguje ten TL431 (nikdy jsem s ním nic neřešil) ?

Nahradit trimrem myslíte ty rezistory R5 a R6 ? Nešlo by místo dvou dát jen jeden ?

Tak se nejprve pokouším rozchodit schéma v Proteus(u) -samotné schéma funguje parádně,ale ... když k tomu zapojím PIC 12F675 tak to nefunguje.Program je OK -testoval jsem ho v reálu blikáním s LED.Ty PICy v proteus(u) nemají možnost připojení VDD a VSS.Jak se s těmi PICy v Proteus(u) pracuje ? Díky

Myslím, že si pleteš vstup a výstup. Jestliže máš na některém pinu v programu definován log 0, tak je ten pin uvnitř spojen přes T na GND. Tento pin je definován jako výstupní.

znamena ze pouzit ho ako vstup je kravina, takze treba tam nastavit log 1 a co potom??? ked potrebujem nejako cez ten "vstup" zistit ze je nejake tlacidlo "rozopnute/zopnute"? a ako to zapojit prosim ta? lebo nieco som o tom cital, ale nebolo mi to presne jasné

*pouzit ho ako vystup... oprava

Atmel ma vystup s otevrenym kolektorem, pokud Ti to neco rika. Takze pokud chces nejaky jeho pin pouzivat jako vstup, tak k nemu pripojis paralelne tlacitko proti zemi (0V) a pin spojis pres rezistor cca. 4k7 na +5V. A nastavis ho do log.1. Tlacitko ti jej pak stahne k zemi (0V) a nastavi na nem log.0. Najdi si nejake schema na netu, bude to vystiznejsi.

schemu mam, len konkretne zapojenie toho vstupu som si nevedel predstavit... totiz mam e-book, o tych atmeloch ale zabuda sa akosi na uplnych amaterov... zatim dikes moc

Bando, co má výstup s OC společnýho se vstupem?
Funnyman- atmely sice neznám, ale je to stejný u všech uP, definovat, jestli je jednotlivý pin vstupní nebo výstupní musíš programově. Kup si nějakou knížku, raději víc, o programování Atmelů. Musíš si to nastudovat.

jezevec - některé porty 2051 jsou uvnitř uP udělány pomocí OC, příliš si to již nepamatuji(SŠ). Z toho plyne že aby se z portu dalo číst, musí být na něj zapsána log. 1.
Z výstupu je potom zpětnou vazbou čtena hodnota na výstupu portu.

Tazateli také doporučuji litaraturu o x51, nejlépe od pana Skalického.

mam literaturu od Davida Matouška

a to ti nestačí?

2051 má specifický druh portů, které jsou trvale vstupně-výstupní, je tam prostě pull-up na +5 a mosfet do GND a to je propojeno se vstupem. Proto pokud chci používat port jako vstupní, nutně musím v programu zapsat na pin log. 1.

Obrázky jsou zde na straně 74
http://www.atmel.com/dyn/resources/prod_documents/doc4316.pdf

ASD, hladal som, ale nenasiel som... a zapojenie Bandy vyzera slubne, ale s mojimi zrucnostami si ho neviem predstaviť akosi... Potrebujem zapojiť tlačidlo, ktore ked budem držať bude privadzať logicku 1 na vstup ATMELu, kde bude už nastavena programovo logicka jedna, aby port fungoval ako vstup.

To funnyman:
- Tlacidlo NEMUZE na pin 89C2051 privadet log 1, 89C2051 ma aktivni uroven zadratovanou jako log 0.
- Tlacidlo zapoj tak, ze jeden drat z tlacidla pujde na PIN a druhy drat z tlacidla pujde na GND. V software nastavis PIN na log. 1 a jakmile se pri cteni PINu objevi log. 0, znamena to, ze tlacidlo je stisknuto. Odpory pull-up netreba, ty jsou uvnitr
- Vyjimka jsou PINy P1.0 a P1.1, kde u 89C2051 pull-upy nejsou, tam bys je musel dodat zvenku a taky tyto dva piny jsou jedine, kde by sel realizovat tvuj napad s privadenim log. 1. Pokud PINy P1.0 a P1.1 v software nastavis do log.1, potom si s nimi zvenku muzes delat co chces.

To ASD:
Takže ak som správne pochopil, tak ja mu tam nastavim logicku uroven 1 v programe, avšak pokial nim neteče žiaden prúd (z Pinu cez tlačidlo do zeme) tak to procesor nedetekuje? Čiže ked bude tiecť prúd do zeme tak dlho ako nastavim tak bude to vlastne "ako keby privadzam logicku 1 na vstup" realne však budem len odoberať maly prud do zeme... Tak?

Jo a ešte jedna otázka, mam jedno či použijem príkaz SETB P1.6 alebo zapíšem do registra P1 hodnotu ktora nastavi log 1na P1.6 však?

Nejak jsem to nepochopil, ale proste to funguje takto:
- Kdyz nastavis pin softwarove log 1 tak se aktivuje vnitrni pull-up, na vystupu bude log 1 a na vstupu bude taky log 1. Kdyz to zvenku stahnes do zeme, tak vstupu bude log 0.
- Kdyz nastavis pin softwarove log 0 tak na vystupu bude log 0 a na vstupu bude taky log 0 a neni sance to legalne dostat zvenku zpet do log 1.

Ano s tim SETB a MOV je to jedno.

ok, tym padom mam jasno, ktore instrukcie mam pouzit, lebo JB a JNB je rozdiel totiz...takže ak bude zopnute tlacidlo tak JNB bude signalizovať zopnute tlacidlo :) dikes moc :) pomohol si mi :)

mimochodom taka pomocka - 1 = I = Input, 0 = O = Output

hmmm dikes moc :) zaujimava pomôcka :)

Dovolím si nesouhlasit, pomůcka je zavádějící.
Lepší pomůcka je "wired and", česky "montážní součin".

čo? jako? čil som z toho Wired trošku mimo

Samozřejmě mi jde o doporučení nějakého konkrétního snímače splňujícího moje nároky. Děkuji.

I kdyby ses na hlavu postavil, bude to přinejlepším jen teplota pouzdra. Co se děje na čipu je věc jiná.

Možná nevím, jak to přesně myslíš, ale tak nějak mi přijde samozřejmé, že měřím teplotu pouzdra a ne přímo teplotu čipu tranzistoru. Pokud bych měřil teplotu ještě zprostředkovaně přes měděnou plochu, tak je tu další zdroj chyby měření...

Možná nevím, jak to přesně myslíš, ale tak nějak mi přijde samozřejmé, že měřím teplotu pouzdra a ne přímo teplotu čipu tranzistoru. Pokud bych měřil teplotu ještě zprostředkovaně přes měděnou plochu, tak je tu další zdroj chyby měření...

Nejde mi ale o žádné přesné měření, jen chci zhruba vědět, na kolik stupňů jsou tranzistory zahřáté + při překročení teploty vyvolat zásah proudové ochrany.

Existují tranzistory které mají v sobě diodu pomocí které jejich teplotu zjistíš. Nebyla by toto cesta?

Jinak je možností mnoho, dioda přílepená na pouzdro, termistor, KTY, digitální čidla,....

To sice existují, ale asi těžko takové, které chce použít. Konec konců se to dá když tak řešit virtuálním modelem.

O těch mosfetech, které v sobě mají integrované čidlo, vím. Ale není to pro mě vhodné.

Použiju asi běžně dostupná čidla a analogovým výstupem, např. Microchip MCP9701A. Doufám, že jsou tyhle obvody schopné skrze připájené nožky snímat teplotu DPS potažmo tranzistorů, které jsou rozmístěny okolo.

Já bych tam automaticky vrazil DS18B20, ty dokonce mají na čipu kontrolu teploty v určitém rozsahu. Na MCU spotřebuješ na všech 6 mosfetů toliko 1 pin.
Pokud to má být jako ochrana, nesmí se zapomenout na Watchdog a Brown-out.
Pokud to chceš bez MCU, tak pak negativní termistory 10k a dál je to cvičení s OZ.

Čidlo s analogovým výstupem mi spolkne u MCU taktéž jeden pin. A o ty piny mi mimochodem ani nějak extra nejde, je jich k dispozici až moc.

Spíš mi jde o to, aby čidlo opravdu +- detekovalo teplotu tranzistorů. DPAK/D2PAK pouzdra převádějí teplo do měděné plochy, ke které jsou připájeny a dál do základního materiálu, ze kterého je DPS vyrobena. Teď je jen otázka, jak dobře tento materiál vede, aby bylo možné jedním čidlem spolehlivě měřit přehřátí tranzistoru i trochu vzdáleného od čidla. Tranzistory budou umístěny ve dvou řadách a třech sloupcích co nejblíže u sebe, čidlo bude samozřejmě někde uprostřed mezi nimi.

Předpokládám, že přestup tepla k čidlu by mohlo podstatně zlepšit to, že bych každou "not connected" nohu čidla připájel k každé plošce, na které je připájen tranzistor generující teplo

A uz vim, tak uz nepotrebuju...

Ahoj, to je zjevna chyba, C886 se nikdy nevyrabel. Vyrabi se 16F886, programatoru je na Webu dost, zalezi, co ma mit za vlastnosti - od toho se odviji, jak bude slozity. Pekny USB programator je tady: http://www.sprut.de/electronic/pic/projekte/brenner8mini/index.htm
Pokud chces neco levnejsiho, pak jedine na paralelni port. http://www.oshonsoft.com/picprog.html

Programatory na seriove porty typu JDM jsem zkousel, ale s novejsimi obvody se nedokazal vyporadat diky fizni sekvenci zapinani napajecich napeti.

Pokud chces i debugger - a ten se nekdy hodi - pak se koukni napriklad na http://www.geocities.com/constantinescuradu/content/docicdw.htm - jenze tam potrebujes programator na naprogramovani toho "srdce" debuggeru. To ovsem plati i pro ten USB programator.

Možná kecám, tvarem podobný senzor jsem měl v ruce. Tam bylo ale vývodů více, jeden pár byl termočlánek na měření teploty, druhým párem se nechával protékat proud cca desítka mA, a třetí pár generoval nějaké malé napětí (snad zapojení něco jako halovka).

tak mi to nedalo, a dal jsem to na osciloskop, a zjistil, že klidově to má asi 970kHz signál, a při 200mmHg tlaku asi 880kHz signál ... to bych nečekal

Proč nenapíšeš normálně kondenzátor? Kapacitor může být taky obyčejná pružina, taky dokáže akumulovat energii.

omlouvám se je to zvyk, píše to tak všude v učebnici, tak to pak taky používám...

Celé generace se prostě odpor říkalo jak fyzikální veličině, tak součástce. Ve starších učebnicích se někdo pokoušel prosadit název "odporník". Kondenzátoru se říkalo léta kondenzátor, pak zas někdo musel být chytřejší, než ostatní, a začal se ohánět nebezpečím záměny s chladičem par, co kdyby se někomu dostal elektrolyt do slivovice, že?
Po každé takové jazykové změně vzpomínám na nosočistoplenu, podnosnici libočudnou, rozvid a magnetoskop... na těch se naštěstí nikdy netrvalo dlouho, prostě se neujaly. Jenže mezitím je stihl někdo vrazit do učebnic, kde dělají zmatek. Zavedené názvosloví mění jen blbec, aby technikům ztížil komunikaci a zpomalil vývoj (nestojí za tímhle nějaká lobby obchodující s orientální elektronikou?)...

Jestli dobře rozumím popisu zapojení, tak v jedné poloze přepínače se kondenzátor 1uF nabíjí ze zdroje 10V přes odpor 10k, v poloze druhé se vybíjí do odporu 100 ohmů.
To znamená, že časová konstanta tau, kterou potřebuješ pro výpočet průběhu napětí na kondenzátoru je poloze nabíjení 10k*1uF=10ms, v poloze vybíjení je tauvyb=0,1ms. Zbytek je exponenciální průběh (v čase T=taunab je při nabíjení na kondenzátoru napětí 6,32V z možných 10V, to pro kontrolu, zbytek je podle normálního vzorce pro přechodový jev 1-e na...; při vybíjení počítáš s vybíjecí časovou konstantou tvyb - pro kontrolu: v čase T=tauvyb je na kondenzátoru (i na odporu 100 omů) napětí 3,68V).

Díky, sice jsem se ptala na průběh proudu, ale alespoň něco :) Každopádně moc nerozumím tomu výpočtu napětí...

http://www.elektro.utb.cz/prednasky/prednaska4.pdf

Průběh proudu je přece taky exponenciální, ale při nabíjení má inverzní průběh: jak se zmenšuje rozdíl napětí mezi zdrojem a kondenzátorem, logicky se bude zmenšovat proud odporem (Ohmův zákon). Při vybíjení je okamžitá hodnota proudu přímo úměrná okamžité hodnotě napětí na kondenzátoru (vybíjecí odpor je k němu paralelně, tedy podle Kirchhoffa je toto napětí i na odporu). Dál opět platí Ohmův zákon.

Jo, v servisu. Žasnu nad tím, co někteří dokáží s telkou vyvádět.

Jezevče,nad ničím nežasni a uvědom si, že je to pořád lepší než jí odvážet do servisu.Jestli jsi alespoň plnoletý tak by jsi mohl vědět,že jsou věci do kterých se vrážet prachy už nevyplatí.To platí o téhle televizi.

No, do pětiletého OVPčka se určitě vyplatí investovat částku cca 600 - 700kč za opravu (pokud je dobrá obrazovka), víc by to stát nemělo. Ty nové bedny ani těch pět let nevydrží.

jezevec jak funguje 100Hz televize? Mám namysli kde se v obrazu těch 100Hz vezme?

Tušim že se vkládaj dvakrát dva půlsnímky čili získáš dvojnásobnou opakovací frekvenci

To znamená žese na obrazovce něco zobrazí pak zmaže a znovu zobrazí to samé ?

Zobrazování probíhá v tzv půlsnímcí to je že se vykreslí liché řádky a pak sudé. Tomu se říká prokládání řádků. Čili nejdřív se zobrazí 312,5 řádku, jeden dole tuším je půlený. Pak se vykreslí sudé řádky zase 312,5. Což je hodnota odvozená z obnovovací frekvence 50Hz a horizontání frekvence 15625Hz. Pro 100 Hz se tušim tenhle děj opakuje dvakrát, myslim že se zobrazí liché pak sudé pak zase liché a pak sudé. Tím získáš dvojnásobnou frekvenci a tím potlačíš "mrkání obrazu. Jej snad sem to řek dobře

K dotazu - to že se televizi nedaří zapnout většinou způsobují vyschlé kondenzátory ve spínaném zdroji. Začni hledat tam.

Lado Fajráku, je tam zkrat mezi některou katodou a g2 v obrazovce. Proto nechce naskočit zdroj a proto naskočí až poté, co celý televizor obrátí vzhůru nohama.
Jediná pomoc je výměna obrazovky.

A fialová barva značí ještě navíc zkrat mezi červenou a modrou katodou.

sinclair: Jak může takový zkrat v obrazovce vzniknout? Výrobní vada v nekvalitě materiálu? tepelnými účinky - něco se utavilo?

Myslým že nejpravděpodobnjší sou tepelný účinky, katoda se zhroutí, a i teplem se bude asi i částečně odpořovat. Teda jestli se nemýlím

Nejspíš tam máš nějaké studeňáky, taky u zelené barvy, která vypadává, třeba na patici obrazovky.
Ad 100Hz televize: obrázek se uloží do vyrovnávací paměti (digitálně) a z té se sype ven 2x rychlostí.

Bejt tebou tak jsu rad, ze to hraje aspon fialove. A s tim otacenim vzhuru nohama bych to moc casto nedelal, aby se ti taky neotocil obraz vzhuru nohama. Bud rad, ze fotbalisti behaj nohama dole, i kdyz maj fialovej travnik... Predstav si kdyby behali po hlavach... co potom.

Hele Kvítko je živej, čeká tě tu krabice odporů
Jinak si může taky přehodit vývody obou vychylovaček a provozovat to vzhůru nohama

Taky k tomu zbarvení může dojít posunem masky v obrazovce a vnějším magnetickým polem. Zapínáš televizi vzhůru nohama a počkáš, až naskočí obraz. Jenže mezitím se stihne odmagnetovat maska. A ty pak tu televizi otočíš zpět. Jednak se změní směr vnějšího magnetického pole vůči masce a ještě se ta maska o nějakou desetinku milimetru posune (což by u inlajnky teoreticky nemělo vadit, prakticky to ale vždycky musíš překlopit přes jeden bok tak se může hnout i do strany). To pak nemůžeš čekat, že budou barvy souhlasit.
Zkusils odmagnetovat tu masku zvenčí, když už televize v obvyklé poloze běží?

Stačí televizi vypnout a po delší chvíli už je obraz jako víno :) JJ zkoušel jsem to odmagnetovat.Studeňáky jsem už projel,na vyschlý elity nemám měřák.Kolik může stát obrazovka?

Na co obrazovka ? To blouznění o zkratech neber vážně.
Taky co si mám představit pod "převládá tam fialová"
tj. barevně je to správně, ale je to do fialova chybí zelená - chyba jasu barev, nebo barvy neodpovídají - tam kde by měla být zelená je fialová, je to barevně flekaté - chyba cistoty barev, zmagnetovaná obrazovka.
Jakpak si projel studeňáky, když nevíš kde jsou ?

Barevně je to správně, ale je to celé do fialova, chybí zelená.Studeňáky jsem projel letmo, s čočkou a vše co se mi nelíbilo jsem přepájel.Není to ideální, ale aspoň něco.Když už jsme se tak pustili do debaty, mluvil jsem o té televizi s jedním rádoby opravářem, tuším, že dokoce inženýrem z oboru.Říkal, že kdo má doma pískající, bzučící televizi, tak mu doporučuje prý nějaký sprej,kterým se toho zbaví.Taky nějaký poblouzněnec ne?

Ne já myslím že něco takovýho existuje, když se na pískající brzdy u aut prodává taková "vazelína"

Jóóó to pamatuju, to jsme mívali v Tesle k opravám měřáků. Bylo to fakt spolehlivý. Stačilo vysprejovat vnitřek přístroje a tím jsme se to přístroje definitivně zbavili. Po krátký době šel rovnou do šrotu, všecko, všecičko uvnitř se rozpadlo na takový šedavý prášek. Jedinou nevýhodu měl ten spej, že děsně smrděl, ale tak jsme to stříkali venku na dvoře a to ještě ušlo. Po čase jsme byli celkem bez práce. Jó to bejvávaly zlatý časy....

Zdravim laickeho opravare.
Kdysi jsem se opravami zivil.
Prvni bych se podival na vyvody tezkych casti,tam nejspis muze byt t.zv.studenak. Dojde tepelnym namahanim spoje k tomu, ze se na kuzeli pajky okolo tlustsiho vyvodu odjevi nepozorovatelna prasklina ve tvaru krouzku. Vetsinou vyvod imp.trafa ve zdroji, nebo horizont.trafa. Jestli je tam rele st-by, muzou to byt spinave kontakty ,reaguje na poklep. Nepopsal jsi dost jak zmizi ta 'fialova".Mimochodem,fialovou TV neumi, jen purpurovou.Porucha obrazovky, ze by jedna( zelena)katoda vynechavala je vzacnost. Jestli spravna barva nabiha pozvolna, je to nejspis obrazovka. Ta, pokud ji sezenes, bude stat vic, nez nova televize.
Zdravi Mirek43

mirku díky za rady.Barva zmizí, až např. za půl dne vypnu a zapnu televizi.Pokud to zkusím vypnout po 1hodině, je to pořád stejné.Pozvolna nic nenabíhá.Pomůžu si pouze vypnutím a zapnutím po nějaké době.