Nikdo neví proč to neni ksehnání?

Protože to nikdo neprodává.- Tržní mechanismus říká, že se prodávají věci, který někdo kupuje. Asi o to nemá nikdo zájem.

Ale prodává. (viz url odkaz)

jé toho jsme před cca 2 měsícema vyhazovaly celou bednu, jen jsem nevěděl jak se to jmenuje. Jakej rozměr potřebuješ? třeba ještě něco nandu.

jinak jezevec díky za dkaz, mají hezké ceny plexa

*odkaz

V Břeclavi mají dutých nýtků hafel.Je to prodejna .která si říká Spojovací materiály a je naproti okresních policajtů.Tato prodejna je zásobena nějakou firmou ze Zlína.

Prodávají se i pájecí očka k roztemování, a místo pertinaxu jde použít sklolaminát

pertinax maji snad v řempu...

Mozno by si mohol skusit komparator s rail to rail vstupom, pripadne napajat ho symetricky.

Když tam máš střídavé napětí, určitě nebude problém dát tam pár diod a 78LXX a 79LXX a použít OZ v klasickém zapojení.

Pokud jde o přesnost, tak nejvýhodnější je DPLL, ale také značně komplikované.

jenže nemám trafo s vyvedeným středem na napájení OZ.
a obdélník nepotřebuji střídavý ale jen jeho kladnou polaritu
tak je zbytečný tam dávat i záporné napětí

co je to DPLL ?

Z jednocestně usměrněného průběhu je obtížné získat komparátorem (navíc napájeným nesymetricky) střídu 1:1.
Usměrnil bych to dvoucestně, z toho bych komparátorem (nebo nějakým SKO) získal hranatý průběh 100Hz (střída může být klidně 20:80) a pak bych to vydělil nějakým klopným obvodem dvěma. Střída by měla být téměř ideální 50:50.
Ideální to samozřejmě nebude nikdy, protože komparátor na narůstající sinusovce nikdy netrefí zcela stejné místo, ale záleží na co to potřebuješ a jak přesné to má být. Sinusovka by měla být co možná nestrmější. Možná by se hodil ten tranzistor předzesilovač ještě před připojením ke komparátoru.

Ale metoda má tu vlastnost (možná nevýhodu), že výsledný signál nebude ve fázi s průchodem původní sinusovky nulou.

Jiří: Vyvedený střed není nutný, pomocí kondenzátorů a diod vyrobíš ze střídavého napětí pomocný zdroj záporného napětí pro OZ.

Anonymous: je někde na to záporné napětí schéma ?
bastlíno: fázový posuv mi nevadí ale tu sřídu 50:50 potřebuji
a zkoušel jsem ten komparátor -> na něj připojit klopný obvod typu D (vydělit dvěmi), ale na výstupu nic není a když připojím generátor tak to funguje, je to stará tesla MH7474

Jiří: Schéma zde a to konkrétně C3+D5+D6+C4

http://www.hw.cz/Teorie-a-praxe/Konstrukce/ART1815-Napajeci-stabilizovany-regulovatelny-zd roj-s-obvodem-L200.html

Tady je taky jedno schéma s výrobou záporného napětí:
http://img.hw.cz/n/Napajeci-zdroj-s-omezenim/schema2.gif

http://www.hw.cz/Teorie-a-praxe/Konstrukce/ART1438-Napajeci-zdroj-0-30V-s-regulovatelnym-p roudem-2mA--3A.html


Možná výstup komparátoru nedává správnou nulu (míň jak 0,8V) nebo nedává správnou jedničku (víc jak asi 2,3V), které potřebuje TTL logika při napájení pěti volty. Jinak to fungovat musí, na tom nic není. Jaké je napájecí napětí komparátoru? A jaké je vstupní střídavé napětí, co ho tvaruješ? Kmitočet je jaký? Má komparátor hysterezi? (viz url odkaz)

Já bych to neusměrňoval, myslím, že řešení je oddělit kapacitou, superponovat na stejnosměrnou složku a komparátorem sledovat. Pak by se to mělo překlápět podle referenčního napětí, který by nemuselo být tak těžký nastavit aby odpovídalo střídě.

Nebo jak říká kdosi, na dvojcestném usměrnění, komparátorem získat 100hz s libovolnou střídou a obvodem D vydělíš 2 uděláš 50% střídu, ale fáze rozhodně nebude odpovídat vstupu.

Tak už jsem komparátorem(nesymetrický napájení) převedl sinus na obdélník pak jsem to chtěl vydělit 2-mi klopným obvodem D 74HC74 jenže nechce klopit nejspíš proto, že výstup komparátoru má malou strmost náběžné hrany.
Jaký teda komparátor vzít aby překlopil klopný obvod D ?

děkuji

Můžeš zveřejnit schéma zapojení? Nevidím důvod, proč by měl mít komparátor nízkou strmost hrany.

K čemu to má sloužit ?

Vem komparátor s otevřeným kolektorem (něco jako LM339 - ten je 4násobný = zbytečné) a výstup připoj na vstup toho D a zároveň přes rezistor v rozsahu 1-10k na napájecí napětí toho D - většinou +5V. Zapojení děliče 2 je například zde

http://webphysics.davidson.edu/Course_Material/Py310_98/WK3_circuit2.jpg

pro dělení dvěma je samozřejmě jen jeden KO (viz url odkaz)

Pises o linearni regulaci alternatoru - chapu to tak ze se jedna o buzeny alternator a vystupni napeti regulujes zmenou buzeni? Nebo mas alt s permanentnimy magnety a regulator reguluje primo silovy vystup? Mas stroj se starterem(a baterka ma relativne velkou kapacitu) nebo nakopavas a baterka ma kapacitu malou?
Muj nazor je, ze je zbytecne aby topeni rukojeti zbytecne zatezovalo baterku(zvlast pokud ma malou kapacitu) a je zbytecne jim zatezovat vykonovy usmernovac nebo regulator.Napajeni bych vzal jeste ze stridave cast alternatoru a reguloval bych to rizenym usmernovacem tak, ze bych menil pomer zapnutych/vypnutych period, zapinani a vypinani pri pruchodu nulou - tim by se melo znacne omezit ruseni.Protoze perioda altu na motorovem vozidle se pri provozu vyrazne meni, zvolil bych periodu regulace dostatecne dlouhou (treba 500ms, topeni ma velkou setrvacnost takze by to nemelo vadit) a dobu zapnuti/vypnuti menil uvnitr teto periody s tim ze spinani by nastalo v nule alternatoru nasledujici po zapnuti regulatoru a vypnuti by nastalo v nule alternatoru nasledujici po vypnuti regulatoru.

No... To je taky zajímavej nápad. Bohužel nesplňuje mojí základní podmínku, tj jednoduchost. Usměrňovač a baterka jsou nadimenzovaný dost. V plánu je snižování výkonu při poklesu napětí protože výkon altiku hodně výrazně kolísá a odběr bude takovej že by to při pocukávání po městě dokázalo baterku zmrtvit.

Odber topeni mas priblizne stejny jako je odber blinkru.Pokud ti blinkry nezpusobuji zadne problemy,volil bych frekvenci radove stejnou - treba tak 5Hz, i mene.

nalepsie zbavenie zakmitov je samotny mikroprocesor. jednoducha casova slucka pri stlaceni tlacidla eliminuje zakmity a netreba ziadne externe suciastky.

bohužel úprava samotného programu už není možná, protože procesor byl naprogramován pro jiné účely a udělat nový program, tak aby fungoval jako tento bude dosti obtížné, proto potřebuji udělat nějaké ošetření těchto zákmitů pomocí externích součástek

Tak použij MKO, třeba 4098, u něj si můžeš zvolit, kterou hranou impulsu chceš spouštět i znovuspouštění.

To ten FET nemá žádný označení?

je to asi takovýto modul http://www.fairchildsemi.com/graphics/blockdiagram/automotivePowerModule.gif, je to zakázkový typ, který nemá veřejně dostupné údaje (viz url odkaz)

Mno, u mne se takový FET dá potrápit na charakteroskopu

Sendy, mohu poslat "vzorek" jestli máš chuť jej potrápit. Na zesilovač to asi nebude, ale na usměrňovače dle posledních AR by to asi bylo. Parametry asi budou někde kolem hodnot jako dole na tomhle webu http://www.fairchildsemi.com/markets/automotive/automotive_power_modules.html, ale tyto jsou Silicon Power Gmbh - Danfoss, fotka je v galerii... (viz fotka v galerii) (viz url odkaz)

Člověče, něco takového v množství pár set nepoužitých kusů jsem viděl mířit do šrotu. Otázka je, co se kusově změří, jaký bude rozptyl výroby a taky jak se to bude měnit s teplotou čipu. Mám velké zkušenosti s výběrem KUX a trápením za vysokých teplot (měřili jsme je i při 100st. C při výběru), ale s FET tohohle kalibru moc ne.

Pokud nemáš charakteroskop jako má Sendy a nemáš ani osciloskop, tak prostě snímej statickou voltampérovou charakteristiku. Tranzistor se připojí na zdroj proudu , což se dá nahradit zdrojem napětí s omezením proudu odporem. Zvyšuje se napětí. Součástka zprvu odolává a klade velký odpor až při dosažení určitého napětí začne proud narůstat rychleji až dojde k jakémusi zlomu - kolenu , kde prudce roste proud a napětí už moc ne.Některé prvky mají koleno fakt výrazné (asi jako zenerka) a jiné nic moc. Některé po průrazu dokonce skočí s napětím dolů asi jako diak.

Vzal jsem datašít od podobného tranzistoru 30V/80A FDB8860 a tam uvádějí, že při 25st.C a 30V teče 1mA. Takže to prohlásili za průrazné napětí.

Vezmi zdroj, odpor a měř, jaké napětí bude na součástce při proudu třeba 0,1mA - 0,5mA - 1ma - 2mA - 5mA. Tak získáš obrázek o průrazném napětí. Ten odpor je naprosto nutný, jinak tranzistor zničíš.
Princip i zapojení je úplně stejný, jako u zenerky. Tranzistor se nezničí, protože výkon bude malý. Třeba 40V x 2mA = 0,08W . Tranzistor se přitom bude trochu ohřívat, což může lehce zkreslovat měření, ale to není zas tak podstatné.

Improvizované zapojení je toto, ale bude to chtít větší napětí:
http://www.seekic.com/uploadfile/ic-circuit/20116266121197.gif

Datašít podobného tranzistoru:
http://datasheetz.com/data/Discrete%20Semiconductor%20Products/MOSFETs%20-%20Single/FDB886 0_F085-datasheetz.html

Odkaz na datašít se nepodařil, ale to je fuk. Není to podstatné. Podstatné je schéma zapojení, jak podomácku měřit závěrné či blokovací napětí.

V tom datašítu je i vliv teploty na UBR. Není to nic tragického - ohřev o 160stupňů udělá změnu asi 10% UBR.

Ze zdroje G400 (viz odkaz) použij jen tu napěťovou část, referenci můžeš použít také nebo jednodušeji TL431 a dva KD502 paralelně s emitorovými odpory 0,1R. (viz url odkaz)

Teď jsem si všiml, že požaduješ i omezení proudu, pak ho postav celý, snímací odpor patřičně zmenši a místo pot. dej trimry.

To vypadá zajímavě, hodnoty součástek bych se někde dozvěděl?

Jo, na těch samých stránkách, stačí když umažeš ten konec.

Ok, perfektní, díky moc. Mohlo mě to napadnout.

Ještě takový malý zádrhel v tomto zapojení. Bude napájeno z 24V akumulátoru. Problém bude s - napětím pro operační zesilovače. Má jít o nabíječku LiFePo článků.

Šlo by použít tohle zapojení? samozřejmě ne s KD502 ale s paralelně zapojenými tranzistory které jsou uvedeny?
Díky (viz url odkaz)

Nikto nic?

Schéma máš (to je stejný i v ruštině), tak měř a když si nebudeš vědět rady s něčím konkrétním, teprve se ptej. Mám takový dojem, že křišťálová koule už nikomu nefunguje.

Krištálová guľa mi nikdy ani nefungovala, len som sa pýtal, či niekto podobné symptomy už neriešil. Dnes som to trochu pomeral, a zistil som, že nemôže nabehnúť invertor. Ako riadiaci obvod tam niekto vymenil TDA2640. Napätie zdroja po štarte kolíše od 19V do 11V... inverter sa snaží naštartovať, no po pár pokusoch to vzdá. Na výstupoch z neho sa pri týchto pokusoch objavujú napätia ,ktoré má dávať. Len som trochu nepostrehol... tento invertor nemá nijakú spätnú väzbu? Na priloženej adrese je schéma zdrojovej časti. (viz url odkaz)

Medzi pinmi 1 a 6 invertora však napätie kolíše okolo 6,5 - 11V... čo by vysvetlovalo, prečo invertor vypína(dokáže fungovať do 10V).. avšak netuším, ako dosiahnuť väčších napätí na tychto svorkách.

Po odpojení invertora, namerám na jeho napájaní 8V, s tým, že kontakt pripojený ku vtupu 1 má oproti zemi 11,7V, a kontakt pripojený k pinu 6 má oproti zemi 19,8 V

Týchto 8V som zvýšil pomocou Trimra R206 na 12V, ibaže potom sa invetrtor už ani štartovať nepokúsil... po vrátení na hodnotu 8V to skúša štartovať ako predtým.

Zaujímalo by ma, prečo na napájanie toho invertora je treba dve napätia, ktoré sú vyrábané cez ten zaujímavý obvod (ktorý je v skutočnosti na DPS násobiča)? O tomto obvode totiž v tom servisnom manuále nieje ani zmienka. Je tam len to, že invertor má byť napájaný napätím medzi 10 - 14 V. Iba netuším, či to napájanie má byť voči kostre, alebo medzi tými vodičmi.

Nevím, jak u tohoto typu, ale před rokem jsem řešil stejný problém a dovozce zařízení mi sdělil, že čerpadla nedovážejí, protože byla skoro stejně drahá jako nový mlhovač.

Asi na tom něco bude,na netu nikde nejsou,no nic,zkusím tam nabastlit čerpadýlko z vysavače,je za třetinu ceny nové mlhy

Myslím, že se ti rozteče.

Dám ho kousek od tělesa a propojím silikonoou trubičkou nebo nějak podobně. Bude tu makat mín než ve vysavači...

Nazdar, chtěl jsem se zeptat jak si to vyřešil s tím čerpadlem, mám ten samý problém

tiez podobny problem, ale antari FZ80. nejake nahrady na nete su ale stoja cez 20€

Jsem amatér !!!

na netu zkus http://www.google.com a vyhledat danej čip.
PS: Nejsem si jistej, jestli se ještě UM66 vyrábí (v Compu ho určitě budou mít vždycky), ale může bejt problém sehnat originální katalogovej list.

pohled ze předu pořadí pinu: 1 - mínus, 2 - plus 3V, 3 - výstup

pohled ze předu pořadí pinu: 1 - mínus, 2 - plus 3V, 3 - výstup

Vím, že jsi to myslel dobře, ale prosím tě, podívej se na datum! (hlavně rok)

Kdybych napsal, že na výstup projde málo nebo hodně bordelu, tak to bude velmi relativní a neporovnatelné.
Takže zbývá datašít, kde je graf nazvaný ripple rejection na str. 7 resp.8 .

Je vidět, že 317 je o nějaký ten dB lepší než 337. Má lepší potlačení "bordelu" a menší výstupní impedanci na stejném kmitočtu.

http://www.ti.com/lit/ds/symlink/lm117.pdf

http://www.ti.com/lit/ds/symlink/lm337-n.pdf

Tyjo asi jsem už přepracovanej. Hodinu se měřím s LM317, když do 20V přimíchám sinusovku 5Vef. Výstup nastavenej na 10V a prolezlo 1,127mVef. Opravdu mě při hledání v datašitu nenapadlo že to můžu brát i jako dB. 20log(10/1,127*10^-3) = 78dB. Bylo to s 1u kondikem mezi adj a zemí. U LM337 je v datašitu okolo 70dB. Což bych měl 5V/10^(70/20) = cca 1,5mVef... Pro mě pořád dobrý výsledek.
Tak tedy dík za odpověď, moc mi pomohla.

Spíš bys asi měl porovnávat jen střídavé signály, takže poměr 5V/1,127mV a ne 10V/1,127mV.

Taky to je různé podle proudu na výstupu. A taky bude potlačení horší se zvyšujícím se kmitočtem. Takže pokud chceš čistý signál na výstupu, měl bys ho co možná nejlíp vyhladit už na vstupu. A taky má na to vliv ten CADJ. Líp vyhlazuje, ale zase zhoršuje dynamické chování při rychlé změně zatížení.

Achjo, nejdřív si neuvědomím dB, teď napíšu pičovinu... asi to dnes už nechám a půjdu se vyspat.
Je to na napájení mikrofnního zesilovače a korekcí resp. OZ. Jen s vyhlazením to brumí (zemní smyčky tam nejsou).

a na stabilizovaným zdroji funguje dobře.

Propoj na zkoušku primár trafa s kostrou přes kondík 220n/630V. Když to pomůže, víš kde máš hledat.

Krabičku mám plastovou. PE mám použitý jen u koster konektorů.
Narychlo jsem včera sbastlil stabilizátor s R ZD T. To pomáhá stejně dobře jako připojení na stabilizovaný zdroj.
Stejnak mi to ale nedalo a zkusil jsem vyměnit trafko, s jiným kusem brum zmizel. Jen teda nechápu co s původním je špatně, používám zalitý trafa do DPS.

Nemyslel jsem připojení na krabici, ale na zemní (nulový) potenciál na sekundáru zdroje. Nemůžu napsat mínus pól, když je to symetrický zdroj. Při té výměně trafa, nepřehodils na přívodu fázi a nulák? Tím by to mohlo přestat vrčet.
Chce to překlenout diody v můstku keramikami 2n2.

Přívody jsem nepřehodil. Trafko mam v dps, jen jsem místo něj dal jiný kus (mám jich asi 20). Jestli jsou vevnitř přehozeny vývody nevím, ale pochybuju.
Y kondik mezi nulákem a GND mam už na dps 4n7/2kV, vytáhnutej ze starýho PC zdroje. Trochu jsem nepochopil, že myslíš zrovna ten. Zas chápu, že jsem neupřesnil zapojení zdroje a snažíš se pomoct.
Momentálně to již nebrumí, ještě tedy přidám keramiky na diody a nechám to být.
Dík za pomoc.